Menu

Jak na souseda?

… aneb Co dělat, když mne soused obtěžuje kouřem.

Dohodnout se!

děti – ilustrační foto

V každém případě bychom se nejprve měli snažit se sousedem dohodnout. V naprosté většině případů sousedé vedle nás žijí již mnoho let a zejména pokud patří mezi ty dříve narozené si mnohdy neuvědomují, že něco dělají špatně a svého souseda, se kterým jinak vychází přátelsky, obtěžují. Porozprávět si v klidu o problému, který máme, a o našich obavách např. z ohrožení zdraví našich dětí a nás samých, přinese většinou lepší výsledky, než začít jednat rozpoutáním osobního konfliktu, který se pak třeba léta nebude dařit urovnat.

Nedohodli jste se? Je čas na podnět veřejné správě!

spor soused – ilustrační foto

Pokud dohoda možná není, je více než na místě zvážit řešení situace podáním podnětu příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností, tzv. ORP. Tato obec je pověřena projednáváním přestupků fyzických osob podle § 23 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (např. pálí v otevřeném ohništi jiné materiály než suché rostlinné materiály, spaluje v kotli na tuhá paliva odpady, hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly nebo proplástky, apod.).

Já i soused máme své povinnosti při provozu spalovacího zdroje

Povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů, kteří provozují spalovací zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším (kterým je i váš soused) obecně řeší § 17 zákona o ochraně ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší pamatuje také na spalování v otevřených ohništích, kde je podle § 16 odst. 4 možné spalovat pouze suché materiály rostlinného původu, neznečištěné chemickými látkami. Obce však mohou vyhláškou pro spalování v otevřených ohništích stanovit na svém území doplňující podmínky, případně toto spalování zcela zakázat.

O jaké povinnosti se jedná?

Výčet nejdůležitějších povinností fyzických osob a provozovatelů malých zdrojů znečištění (nejedná se o úplný výčet):

oheň – ilustrační foto
Krajský úřad MSK 3

Co může veřejná správa udělat?

Vznikne‑li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, porušil některou z povinností dle § 17 odstavce 1 zákona o ochraně ovzduší (tzv. Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje), avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje (například spalování odpadu), jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností prvně provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Takže kontrola na místě může být provedena až po opakovaném důvodném podezření, což musí být bez pochyby prokázáno. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření a jsou o tom důkazy, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může pro získání důkazů využít i odběr vzorků popela a nechat provést jeho analýzu. Z výsledků analýzy se dle metodiky buď prokáže spalování odpadu, nebo nikoli.

Musí veřejná správa vždy dovnitř do kotelny?

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností však i bez vstupu do obydlí mohou zkontrolovat přípustnou tmavost kouře, nedodržení přípustné tmavosti kouře je rovněž přestupkem projednávaným podle § 23 zákona o ochraně ovzduší. Pro zjišťování tmavosti kouře se používá Ringelmannova stupnice, která se sestává ze šesti čtvercových polí na bílém podkladě, odpovídajících příslušným stupňům tmavosti kouře:

0 1 2 3 4 5

Ringelmannova stupnice se porovnává s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína a určí se stupeň tmavosti kouře. Při měření se provádí postupně 30 stanovení stupně tmavosti kouře v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.

Do vyhodnocení se nezohledňuje doba uvádění spalovacího stacionárního zdroje do provozu v trvání nejdéle 30 minut, pokud není v povolení provozu stanoveno jinak. Přípustná tmavost kouře pak odpovídá stavu, kdy vypočtená průměrná tmavost kouře není vyšší, nebo jiné barvy, než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice. Tuto metodu nelze využít, pokud nejsou dostatečné světelné podmínky, což v zimním období výrazně zkracuje použití této metody.

Jak na souseda?

Co se bude dít dál po kontrole?

Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který projednává váš podnět, vám musí odpovědět, jak s vaším podnětem naložil. Pokud tak neučiní, lze podat na jeho postup stížnost. Pokud se neprokáže porušení zákona o ochraně ovzduší, pak nelze uložit nápravná opatření ani pokutu. Pokud se prokáže porušení zákona o ochraně ovzduší, pak je možno situaci řešit nařízením určitých nápravných opatření s cílem zlepšení provozu kotle, tj. např. vyčištění kotle, komína, seřízení kotle, apod., nebo obecní úřad přistoupí k restriktivním opatřením, tj. k uložení pokuty.

Může veřejná správa udělit pokutu?

Provozovatel zdroje v případě provozu kotle:

Provozovatel zdroje v případě otevřeného ohniště: