Vodovody a kanalizace

Zásobování vodou

Města a obce Moravskoslezského kraje jsou zásobována pitnou vodou převážně z veřejných vodovodů, procento napojení v rámci kraje činí 99,7 % trvale bydlících obyvatel. V rámci České republiky je to pro srovnání 95,6 %*. Zbývající část obyvatel je zásobována z jiných zdrojů, převážně ze soukromých studní. Tyto místní zdroje mají význam pouze v těch částech, kde dosud nejsou vybudovány rozvody vody z veřejného vodovodu, zejména z důvodů přílišné odlehlosti nemovitosti od soustředěné zástavby měst a obcí. Pitná voda pro zásobení obyvatel z veřejných vodovodů je dodávána zejména prostřednictvím nejrozsáhlejší vodárenské soustavy v České republice – Ostravského oblastního vodovodu. Jako hlavní velkokapacitní zdroje povrchové vody slouží tomuto systému vodní nádrž Kružberk v Jeseníkách (Kružberský skupinový vodovod) a vodní nádrže Šance a Morávka v Beskydech (Beskydský skupinový vodovod).

Největšími úpravnami vody jsou Podhradí (maximální kapacita 2 700 l/s), Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí (2 200 l/s) a Vyšní Lhoty (450 l/s). Území bývalého okresu Bruntál je zásobeno pitnou vodou z úpraven vody Karlov pod Pradědem a Leskovec (skupinový vodovod Bruntál), Osoblažsko je zásobeno podzemní vodou od Třemešné. Krnovu slouží úpravna vody Zlatá Opavice a prameniště Kostelec.

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Převážná část měst a obcí Moravskoslezského kraje o velikosti nad 2 000 obyvatel má v současné době vybudovanou veřejnou kanalizaci ukončenou na mechanicko-biologické ČOV. Podíl obyvatel kraje napojených na veřejnou kanalizaci činí 85,0 %, na čistírnu odpadních vod je napojeno 80,8 % obyvatel. Údaje za celou Českou republiku jsou pro srovnání 87,3 % obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a 84,9 % obyvatel napojených na čistírnu odpadních vod*. V Moravskoslezském kraji je 16 čistíren odpadních vod s kapacitou nad 10 000 ekvivalentních obyvatel. Tyto čistírny zajišťují čistění odpadních vod od cca 900 000 ekvivalentních obyvatel. Největší z nich je Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Další významné čistírny jsou např. ve Frýdku‑Místku, Havířově, Opavě, Třinci a Karviné. Čistírny odpadních vod jsou rovněž v mnoha dalších městech i menších obcích. Celkem je v kraji přes 160 komunálních čistíren.

* zdrojem informací o podílu napojených obyvatel jsou údaje Českého statistického úřadu za rok 2022

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje jako základní koncepční dokument v oblasti vodohospodářské politiky byl zastupitelstvem Moravskoslezského kraje schválen v září 2004.

Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje je vytvoření podmínek pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Součástí Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Textová část Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje obsahuje zejména charakteristiku území řešené obce nebo místní části a stávající a navržené technické řešení zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování. Grafická část Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje obsahuje stávající a navržené vodovody a kanalizace na mapovém podkladu (přibližný stav v době vzniku Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje) a vymezení aglomerací o velikosti nad 2 000 EO.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na webových stránkách kraje

Textová část
(poslední aktualizace ke dni 15. 12. 2022)
Popisy pro jednotlivé obce, resp. jejich části. Je možno použít vyhledávání podle názvu obce nebo výběr ze seznamu.

Grafická část na mapovém serveru Moravskoslezského kraje
(stav ke dni 29. 5. 2015)
Po kliknutí na ikonku "Vrstvy" v levém dolním rohu je možné volit zobrazení vodovodů, kanalizací, popř. vymezení hranic aglomerací. Po rozkliknutí položek "Vodovody" a "Kanalizace" se zobrazí legenda.

Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací

Aktualizací Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje se rozumí změna zamýšleného technického řešení zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování, popř. změna popisu stávajícího stavu (např. zapsání nových staveb). Aktualizací není změna počtu obyvatel, přepočet nákladů podle novějšího metodického pokynu, změna harmonogramu navržených opatření, upřesnění rozsahu navržených opatření (pokud se náklady mění méně než o 15 %). Předmětem aktualizace nemůže být řešení ploch určených pro budoucí výstavbu (zainvestování pozemků), s výjimkou přivedení pitné vody na hranici území určeného k výstavbě a odvedení odpadních vod z hranice území určeného k výstavbě, nebo výstavba kanalizací sloužících výhradně pro odvádění srážkových vod (dešťové kanalizace).

Moravskoslezský kraj aktualizuje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje zpravidla jednou ročně v závislosti na obdržených žádostech o aktualizaci, které je možné podávat průběžně na příslušném formuláři. Všechny žádosti a podněty je nutné nejdříve posoudit, zpracovat návrh aktualizace a projednat jej s Ministerstvem zemědělství a dalšími subjekty v souladu s ust. § 4 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Žádosti doručené do 30. 6. 2024 budou projednány v rámci běžné aktualizace, která bude předložena zastupitelstvu kraje v prosinci 2024.

Veřejná zakázka na dílo „Celková aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje“
Moravskoslezský kraj uzavřel s externím zpracovatelem smlouvu na provedení komplexní aktualizace PRVKÚK externím zpracovatelem, která zahrnuje aktualizaci textové, tabulkové i grafické části. Aktualizace je již zpracována a v současné době probíhá její projednání a zpracování připomínek. Předpokládaným termínem jejího schválení zastupitelstvem kraje je 2. polovina roku 2024.