Niva Olše – Věřňovice

Niva řeky Olše s bývalými meandry a zachovalou říční terasou v okolí Věřňovic, s vyvinutou převážně liniovou doprovodnou vegetací a měkkým luhem v místech bývalých meandrů. Regionálně významná lokalita páchníka hnědého a kuňky žlutobřiché.

Vyhlášeno přílohou č. 1051 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit.

Kód lokality: CZ0813457
Katastrální území: Dětmarovice, Dolní Lutyně, Kopytov, Skřečoň, Věřňovice, Závada nad Olší
Rozloha: 553,9969 ha
Nadmořská výška: 196–254 m n. m.

Předmět ochrany:

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)
Páchník hnědý (Osmoderma eremita)

Příslušným orgánem ochrany přírody je krajský úřad Moravskoslezského kraje.

Popis lokality:

Jak již napovídá název evropsky významné lokality Niva Olše – Věřňovice, nachází se toto území v nivě stejnojmenné řeky v okolí Dolní Lutyňe a Věřnovic. V lokalitě zůstaly zachovány fragmnety meandrů, které však nejsou napojeny na hlavní tok a vytváří slepá ramena. Zhruba do poloviny 19. století se na území obce Dolní Lutyně nacházela rozsáhlá rybniční soustava. V současnosti se zde nachází pole. V místě, kde se nacházel největší z rybníků – Nerad, se zachovaly zbytky hrází s porosty starých stromů (především dubů), které v dnešní době tvoří nejcennější biotopy pro páchníka hnědého v podobě starých alejí. Lesy se zachovaly převážně podél bývalých meandrů. Specifické prostředí tvoří terasa řeky u Věřňovic (na ploše necelých 6 ha je zde vyhlášeno chráněné území přírodní památka Věřňovice). Na tuto přírodní památku navazuje lesík Dembina a louky členěné liniovou zelení. Měkký luh je v území rozšířen obecně v bývalých meandrech, kde se dosud místy zachoval ve velmi dobré kvalitě. V ochuzené podobě vytváří lokálně břehové porosty stávajícího koryta Olše. V případě narušení celistvosti (vykácení) těchto porostů dochází k rychlé invazi křídlatek a netýkavek žláznatých. Zvláště křídlatky pronikají do okrajů lesů, místy i do jejich vnitřních částí. Tvrdý luh je v typické podobě zastoupen jako liniová společenstva podél cest, na hrázích bývalých rybníků nebo jako okrajové lemy lužních lesů na hraně bývalých břehů Olše. Zachovaly se zde mohutné exempláře dubů letních (Quercus robur), jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior), místy jilmů vaz (Ulmus laevis), lip srdčitých (Tilia cordata), javorů babyka (Acer campestre) aj.

Mezi pravidelně hnízdící druhy ptáků v porostech lužního charakteru podél řeky Olše patří žluva hajní (Oriolus oriolus) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). V poslední době se zde čím dál tím početněji objevuje i v hnízdním období morčák velký (Mergus merganser). Mezi charakteristické druhy této oblasti patří i kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Staré alejové stromy rostoucí na pozůstatcích hrází historických rybníků jsou ideálním biotopem páchníka hnědého (Osmoderma eremita).Staré rozpadající se porosty podél slepých ramen řeky Olše jsou také významným biotopem lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus).