Kůrovcová kalamita

Není pochyb o tom, že jedním z důvodů vzniku kůrovcové kalamity jsou klimatické změny posledních let (vyšší průměrné teploty, úbytek srážek, nevyrovnaná distribuce srážek v průběhu roku), v jejichž důsledku jsou stromy primárně oslabovány.

Teplotně nadprůměrné roky umožňují kůrovcům urychlit jejich vývoj a v průběhu roku založit tři a v nižších polohách i čtyři generace. Toto zvyšuje jejich početnost a intenzitu napadení, kterému se již tak oslabené stromy nejsou schopny samy ubránit.

Dalším faktorem rozvoje kůrovcové kalamity jsou i vlastníci lesů, kteří neplní své povinnosti v ochraně lesa stanovené lesním zákonem.

Zvýšená kůrovcová těžba je v Moravskoslezském kraji evidována od roku 2013. Ale počátek současné kůrovcové kalamity lze datovat k roku 2015, kdy docházelo k výraznějšímu nárůstu objemu nahodilých kůrovcových těžeb.

Meziročním srovnáním nahodilých kůrovcových těžeb, lze konstatovat, že v roce 2018 objem těžeb v kraji kulminoval. Pokles těžeb lze očekávat v následujících letech, a to i s ohledem na skutečnost, že smrkové porosty v nižších polohách kraje jsou již převážně vytěženy. Je také nutné, aby vlastníci lesů i nadále zaměřili svou činnost na aktivní vyhledávání kůrovcových stromů a prováděli jejich včasné a účinné asanace (i v navazujících porostech ve vyšších nadmořských výškách, kde lze očekávat postup kůrovcové kalamity).

V našem regionu jsou nejvíce zasaženy: