Menu

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2001/2002

Březen 2003

Motto:

Vzdělání je základním lidským právem i univerzální lidskou hodnotou. Jeho cíle jsou odvozeny jak z individuálních, tak i společenských potřeb. Vzdělávání se proto nevztahuje jen k vědění a poznávání, tedy jen k rozvíjení intelektových schopností, ale i ke všem činnostem, chování a jednání člověka v sociálním a pracovním prostředí, tedy k celé lidské osobnosti ve všech jejích dimenzích a vztazích k ostatním lidem i ke společnosti jako celku.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky


OBSAH

Úvod

Popis vzdělávací soustavy v kraji
Regionální školství
Obecní školství
Krajské školství
Církevní školství
Soukromé školství
Školství jiných zřizovatelů
Národnostní školství
Vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodňujícího a kulturně odlišného prostředí
Spolupráce na regionální úrovni a na úrovni příhraničních euroregionů
Spolupráce škol s občanskými sdruženími, nadacemi a dalšími sociálními partnery
Spolupráce na úrovni příhraničních regionů

Stav vzdělávací soustavy v kraji podle druhu vzdělávání
Předškolní výchova
Základní vzdělávání
Střední vzdělávání
Vyšší odborné vzdělávání

Stav vzdělávací soustavy podle typů škol, školských zařízení
Základní školy
Personální zabezpečení výuky
Vzdělávací programy a rozšířená výuka
Péče o žáky se zdravotním postižením
Školní družiny a školní kluby
Základní umělecké školy
Střední školy
Gymnázia
Střední odborné školy
Konzervatoře
Střední odborná učiliště a učiliště
Střediska praktického vyučování, pracoviště praktického vyučování
Školní hospodářství
Domovy mládeže
Přijímací řízení ve středních školách
Absolventi středních škol
Aktivizační trendy v metodách a formách výchovy a vzdělávání ve středních školách
Vyšší odborné školy
Speciální školy
Speciální mateřské školy
Speciální základní školy
Speciální střední školy
Zvláštní školy
Odborná učiliště
Praktické školy
Pomocné školy a přípravný stupeň pomocných škol
Školní družiny a školní kluby při speciálních školách
Předškolní zařízení
Péče o děti se zdravotním postižením
Nadstandardní a alternativní výchovně vzdělávací práce
Státní jazykové školy
Školská zotavovací zařízení
Školy v přírodě
Střediska pro volný čas dětí a mládeže
Školská účelová zařízení
Pedagogicko-psychologické poradny
Speciálně pedagogická centra
Školní jídelny
Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči
Diagnostické ústavy a střediska výchovné péče
Dětské domovy
Výchovné ústavy
Plavecké školy
Služby škole
Další vzdělávání na školách

Výsledky vzdělávání v kraji
Hodnocení Českou školní inspekcí
Zjištěná podstatná pozitiva a negativa
Základní školy
Střední školy
Vyšší odborné školy
Speciální školy
Základní umělecké školy
Předškolní zařízení
Školská zařízení
Závěry z kontrol ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních
Polské národnostní školství
Účast v mezinárodních projektech
Prevence sociálně patologických jevů
Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními v kraji
Zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu
Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám
Formy spolupráce s rodiči
Volnočasové aktivity
Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence sociálně patologických jevů
Evaluace preventivních programů
Návrh na zefektivnění prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v kraji na další období
Závěrečné shrnutí prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v kraji na další období
Výsledky soutěží a přehlídek
Státní informační politika ve vzdělávání

Financování školství v roce 2002
Rozpočet kraje v oblasti školství
Hospodaření příspěvkových organizací zřízených Moravskoslezským krajem za rok 2002 včetně dosažených výsledků hospodaření
Dosažené výsledky hospodaření
Struktura nákladů
Struktura výnosů
Financování reprodukce a oprav dlouhodobého majetku
Jednotkové náklady dle typů škol
Výdaje na soukromé školy, předškolní a školská zařízení v roce 2002
Výdaje na obecní školy, předškolní a školská zařízení
Podle zdrojů financování
Podle druhů výdajů
Počet zaměstnanců a úroveň odměňování v roce 2002 v předškolních zařízeních, školách a školských zařízeních zřizovaných krajem a obcemi
Počet a struktura zaměstnanců
Dosažená platová úroveň v r. 2002
Údaje za školy zřizované obcemi

Přílohy
Přílohal 1 Mateřské školy podle okresů a zřizovatele
Přílohal 2 Základní školy podle okresů a zřizovatele
Přílohal 3 Odborná a pedagogická způsobilost pracovníků v základních školách
Přílohal 4 Kvalifikační předpoklady učitelů cizích jazyků na základních školách
Přílohal 5 Školní družiny a školní kluby při základních školách
Přílohal 6 Přijímací řízení – přehled přijatých žáků dle kategorií oborů
Přílohal 7 Uplatnění absolventů SŠ dle kategorií oborů (údaje k 30. září 2002)
Přílohal 8 Zaměstnanci dětských domovů a internátů zvláštních škol internátních
Přílohal 9 Srovnání současného počtu skupin a počtu pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní výchovy (s výhledem po dopadu citovaného zákona č. 109/2002 Sb.)
Přílohal 10 Srovnání současných kapacit školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a počtu jejich svěřenců (s výhledem po dopadu citovaného zákona č. 109/2002 Sb.)
Přílohal 11 Odborní pracovníci pedagogicko-psychologických poraden
Přílohal 12 Popis školních jídelen včetně výdejen stravy
Přílohal 13 Školní jídelny – celková statistika
Přílohal 14 Umístění žáků v celostátních kolech sportovních soutěží
Přílohal 15 Umístění žáků v celostátních kolech vědomostních a uměleckých soutěží
Přílohal 16 Jmenovitý seznam akcí realizovaných v roce 2002 v rámci ISPROFIN z prostředků kapitoly 398 – Ministerstvo financí
Přílohal 17 Přehled dosažených hospodářských výsledků za rok 2002
Přílohal 18 Počet ředitelství škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi na území Moravskoslezského kraje k 1. lednu 2003


Vysvětlení zkratek použitých v textu výroční zprávy
BR okres Bruntál PrŠ praktická škola
COP centrum odborné přípravy RISA Regionální informační systém o uplatnění absolventů
ČŠI Česká školní inspekce RVC regionální vzdělávací centrum
DC dětské centrum SIS středisko informatiky a služeb
DD dětský domov SJŠ Státní jazyková škola
DDM dům dětí a mládeže SOŠ střední odborná škola
DDÚ dětský diagnostický ústav SOU střední odborné učiliště
DM domov mládeže SOUstr střední odborné učiliště strojírenské
DVPP další vzdělávání pedagogických pracovníků SOUt střední odborné učiliště technické
DVÚ dětský výchovný ústav SPC speciálně pedagogické centrum
EU Evropská unie SPgŠ střední pedagogická škola
FM okres Frýdek‑Místek SpMŠ speciální mateřská škola
G gymnázium SpŠ speciální škola, speciální školy
ISPROFIN Informační systém programového financování SpSŠ speciální střední škola
ISŠ integrovaná střední škola SpZŠ speciální základní škola
KA okres Karviná SPŠ střední průmyslová škola
krajský úřad SPV středisko praktického vyučování
MPP minimální preventivní program střední škola
MSK Moravskoslezský kraj SSŠ středisko služeb školám
mateřská škola SUPŠ střední uměleckoprůmyslová škola
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR SUŠ střední umělecká škola
MV Ministerstvo vnitra ČR SVČ středisko volného času
MZV Ministerstvo zahraničních věcí ČR SVP středisko výchovné péče
MZe Ministerstvo zemědělství ČR SZdŠ střední zdravotnická škola
NJ okres Nový Jičín SZeŠ střední zemědělská škola
NNO nestátní neziskové organizace ŠD školní družina
OA obchodní akademie ŠJ školní jídelna
OP okres Opava ŠvP škola v přírodě
OU odborné učiliště TP Technikum Przemysłowe
OV okres Ostrava – město VOŠ vyšší odborná škola
PC pedagogické centrum VS okres Vsetín
PČR Policie České republiky VÚM výchovný ústav pro mládež
PlavŠ plavecká škola základní škola
PO příspěvková organizace ZUŠ základní umělecká škola
PoŠ pomocná škola ZvŠ zvláštní škola
PPP pedagogicko psychologická poradna ZvŠI zvláštní škola internátní
PPV pracoviště praktického vyučování    

Úvod

Předkládaná výroční zpráva popisuje a hodnotí oblast výchovně vzdělávací ve školním roce 2001/02 a dále oblast hospodaření v kalendářním roce 2002.

Navazuje do značné míry rozsahem zpracovaných dat na předchozí první "krajskou" výroční zprávu. Vychází totiž z podobných východisek: byl dokončen přechod škol, předškolních i školských zařízení (dále jen škol) do zřizovatelské působnosti Moravskoslezského kraje (dále jen MSK), souvztažnost se základním strategickým materiálem, tj. Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy MSK (je souběžně předkládán i veřejnosti) ještě nebylo možné plně rozvinout, závěr školního roku probíhal v přípravě na druhou fázi územně správní reformy, pro oblast vzdělávací vyjádřenou novelou zákona o státní správě a samosprávě ve školství (284/2002 Sb.). Tato posiluje kompetence obcí – jmenování ředitelů – a mění právní postavení škol – obligatorní právní subjektivita od 1. ledna 2003. Významně posiluje odpovědnost kraje za rozpočtování tzv. přímých výdajů (rozhodující objem financí) a zavádí podpůrnou roli v této oblasti v obcích s rozšířenou působností (22 v MSK).

Zdrojem údajů uvedených v této výroční zprávě jsou data zpracovaná Ústavem pro informace ve vzdělávání, Českým statistickým úřadem, Českou školní inspekcí, jednotlivými úřady práce v Moravskoslezském kraji a rovněž Odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Základem informací jsou tedy statistické výkazy škol a školských zařízení školního roku 2001/02, inspekční zprávy České školní inspekce, výroční zprávy škol a dále údaje z rozvah a výkazů zisku a ztrát jednotlivých škol.

Struktura zprávy je dána zásadami Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Přesto je VZ nově členěna pro lepší přehlednost, oddělení dat a hodnocení zpracovaných Odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu MSK a Českou školní inspekcí a také přináší některé nové či významně rozšířené oblasti – národnostní školství, přihraniční spolupráce, ústavní a ochranná výchova, účast v mezinárodních projektech a další. Samozřejmě nechybějí významné trendy či závažná zjištění, která se zpracovatelé snažili rozvinout a řešit v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy MSK.

Za zpracovatele
PaedDr. Tomáš Bouda
vedoucí Odboru školství, mládeže a sportu
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje


Popis vzdělávací soustavy v kraji

Regionální školství

Regionální školství Moravskoslezského kraje zahrnuje všechny školy ve smyslu zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů (tedy kromě škol vysokých) a dále školská zařízení těmto školám sloužící podle zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a dále zařízení ve smyslu zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Celá popsaná soustava vzdělává a vychovává děti a mládež ve věku zpravidla od 3 do 21 let.

V působnosti Moravskoslezského kraje bylo celkem 1.566 škol a školských zařízení. Z porovnání počtu jednotlivých škol a zařízení v České republice vyplývá (dle údajů ve Statistické ročence Ústavu pro informace ve vzdělávání za školní rok 2001/02), že Moravskoslezský kraj má druhý nejvyšší počet škol základních (po Středočeském kraji), třetí nejvyšší počet škol středních (po Praze a Jihomoravském kraji) a dále třetí nejvyšší počet předškolních zařízení (po kraji Jihomoravském a Středočeském) s celkově nejvyšším počtem dětí ze všech krajů ČR.

Údaje v tabulce č. 1 přinášejí přehled o počtu jednotlivých typů škol a školských zařízení všech zřizovatelů v Moravskoslezském kraji, které jsou zařazeny v registru sítě škol MŠMT (včetně škol a zařízení, jež ve školním roce 2001/02 nevykazují žádné žáky). Uvádějí jednak počet jednotlivých ředitelství (tedy reálného počtu škol a školských zařízení), jednak souhrnný počet škol a školských zařízení zařazených v registru jako součásti (mnohé školy, zejména střední a speciální, jsou složeny z většího počtu součástí).

Tabulka č. 2 pak klasifikuje jednotlivé součásti škol podle zřizovatelů na území Moravskoslezského kraje. Zřetelně zde vystupují obce jako zřizovatelé největšího počtu škol a školských zařízení – zřizují je v 71 % případů z celkového počtu. Další zřizovatelé mají několikanásobně menší zastoupení (kraj téměř 19 %, soukromé osoby 8,6 %, církev 0,96 %). Podíl ministerstev (školství a vnitra) na zřizování škol v kraji je zcela nepatrný (0,4 %).

Tab. 1 Přehled škol a školských zařízení v kraji podle ředitelství a podle součástí ve školním roce 2001/02
Typ školy, školského zařízení Počet podle samostatných ředitelství Počet podle součástí Počet žáků
Základní školy 467 467 136 045
Základní umělecké školy 53 53 25 578 *
Střední odborná učiliště a učiliště 58 58 25 011
Střediska praktického vyučování 7 7 1 182 *
Pracoviště praktického vyučování 52 52 -
Gymnázia 38 39 15 856
Střední odborné školy 58 87 25 397
Konzervatoře 1 1 430
Vyšší odborné školy 5 10 2 382
Speciální základní školy 20 23 1 081
Speciální střední školy 1 3 1 140
Zvláštní školy 34 49 3 635
Odborná učiliště 4 19 1 881
Praktické školy 1 11 174
Pomocné školy 4 41 495
Mateřské školy 591 629 34 250
Speciální mateřské školy 12 29 765
Státní jazykové školy 2 2 3 374 *
Školy v přírodě 6 6 8 409 *
Střediska pro volný čas 35 35 31 638 *
Školní družiny - 479 24 548 *
Školní kluby - 47 2 809 *
Domovy mládeže 2 53 3 879 *
Diagnostické ústavy 2 2 83 *
Dětské domovy 17 17 622 *
Výchovné ústavy 3 3 142 *
Střediska výchovné péče - 2 -
Pedagogicko-psychologické poradny 8 8 -
Speciálně pedagogická centra - 10 -
Školní jídelny 72 766 153 302 *
Školní hospodářství 3 3 -
Plavecké školy 4 4 18 954 *
Střediska služeb školám 6 6 -
Celkem škol a školských zařízení 1 566 3 021 248 542

* údaje nevykázány v celkovém součtu

Tab. 2 Přehled škol a školských zařízení v kraji podle zřizovatele a podle ředitelství
Typ školy, školského zařízení Zřizovatel Celkem
kraj obec církev soukr. MŠMT MV
Základní školy - 460 3 4 - - 467
Základní umělecké školy 43 4 1 5 - - 53
Střední odb. učiliště a učiliště 48 - - 10 - - 58
Střediska praktického vyuč. 3 - - 4 - - 7
Pracoviště praktického vyuč. - - - 52 - - 52
Gymnázia 30 1 1 6 - - 38
Střední odborné školy 32 - 2 23 - 1 58
Konzervatoře 1 - - - - - 1
Vyšší odborné školy - - - 5 - - 5
Speciální základní školy 15 1 - 3 1 - 20
Speciální střední školy 1 - - - - - 1
Zvláštní školy 31 1 - 2 - - 34
Odborná učiliště 4 - - - - - 4
Praktické školy - - 1 - - - 1
Pomocné školy 1 - 2 1 - - 4
Mateřské školy - 573 2 16 - - 591
Speciální mateřské školy 9 2 - 1 - - 12
Státní jazykové školy 2 - - - - - 2
Školy v přírodě 6 - - - - - 6
Střediska pro volný čas 31 1 2 1 - - 35
Domovy mládeže 2 - - - - - 2
Diagnostické ústavy - - - - 2 - 2
Dětské domovy 16 - 1 - - - 17
Výchovné ústavy - - - - 3 - 3
Pedagog.-psycholog. poradny 8 - - - - - 8
Školní jídelny 1 70 - 1 - - 72
Školní hospodářství 3 - - - - - 3
Plavecké školy 4 - - - - - 4
Střediska služeb školám 6 - - - - - 6
Celkem škol a šk. zařízení 297 1 113 15 134 6 1 1 566

Obecní školství

Podle § 14 odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, zřizuje obec předškolní zařízení, základní školy, školská zařízení jim sloužící, základní umělecké školy, střediska pro volný čas dětí a mládeže, školní družiny a kluby, příp. školní knihovny. Prokáže‑li obec podmínky pro zajištění výchovně vzdělávací činnosti, může se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zřídit předškolní zařízení, školu nebo školské zařízení, které zřizuje dle citovaného zákona jiný zřizovatel.

V Moravskoslezském kraji – podobně jako v celé České republice – je obcemi zřízeno nejvíce mateřských škol (573) a základních škol (460), jak vyplývá z údajů v tabulce č. 2.

Je zřejmé, že vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji nastal úbytek v počtech žáků, tedy i počtech škol, zejména mateřských, event. základních. V současné době zůstává stále prioritním úkolem dosáhnout optimálních podmínek v oblasti předškolní výchovy a základního vzdělávání v souvislosti s rozmístěním škol mateřských a základních vzhledem k jejich územní dostupnosti.

Je nezbytné konstatovat, že síť základních škol v kraji doznala od 1. ledna 2003 velkých změn. Novela citovaného zákona č. 564/1990 Sb., ukládá v § 24 odst. 4 obci, která je zřizovatelem předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení bez právní subjektivity, zajistit změnu právní formy, a to v souladu s § 14 odst. 2 a 7 tohoto zákona do 1. ledna 2003.

V důsledku této změny došlo ke slučování základních škol (hlavně neúplných), rušení samostatných mateřských škol a školních jídelen, které se staly součástmi základních škol. Přehled stavu obecního školství po 1. lednu 2003 v Moravskoslezském kraji podává příloha č. 18.

Krajské školství

Přesun kompetencí na kraje v roce 2001 dle příslušných ustanovení zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, následně podle zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, byl úspěšně dovršen. Ve školním roce 2001/02 byl Moravskoslezský kraj zřizovatelem celkem 297 škol a školských zařízení, z čehož zhruba třetinu tvořily střední školy. Zásadní úlohu rovněž plnil kraj jako zřizovatel u výrazné většiny speciálních škol.

Servisními organizacemi k zajištění provozu škol a ve většině případů i organizátorem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků byla střediska služeb školám, která zřizoval Moravskoslezský kraj v každém okrese.

Církevní školství

Zřizování předškolních zařízení, škol a školských zařízení církví upravuje vyhláška MŠMT č. 452/1991 Sb., o zřizování a činnosti církevních škol a škol náboženských společností. V Moravskoslezském kraji je zřetelná a funkční spolupráce s příslušnými pracovníky Ostravsko-opavské diecéze, kteří globálně shromažďují poznatky z oblasti výchovně vzdělávací i ze škol jiných náboženských společností.

Soukromé školství

Soukromý sektor vystupuje v Moravskoslezském kraji jako zřizovatel necelé desetiny všech předškolních zařízení, škol a školských zařízení (8,6 %) z celkového počtu stávajících zařízení. Nejvíce se podílí na zřizování pracovišť praktického vyučování, dále vyšších odborných škol, středních odborných škol, středních odborných učilišť a mateřských škol.

Školství jiných zřizovatelů

Na území Moravskoslezského kraje jsou rovněž školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, které zřizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Kromě těchto zařízení je MŠMT zřizovatelem ještě jedné další školy v kraji (Speciální školy pro tělesně postižené, Opava, Dostojevského 12).

Jedinou školou v kraji zřizovanou Ministerstvem vnitra je Střední odborná škola požární ochrany ve Frýdku‑Místku.

Národnostní školství

Polské národnostní školství je svébytnou součástí Moravskoslezského kraje, zejména pak jeho dvou okresů (Frýdek‑Místek a Karviná), ve kterých se v současné době nacházejí všechny školy s polským vyučovacím jazykem.

Předškolní výchovu v polském jazyce okresu Frýdek‑Místek zabezpečovalo 15 mateřských škol (jedna MŠ jako součást ZŠ). Kromě těchto zařízení zde existuje dalších 5 mateřských škol, tzv. smíšených, kde jsou zřízena oddělení pro děti polské národnosti. V karvinském okrese existuje celkem 14 předškolních zařízení, ve třech z nich je vyučovacím jazykem polština i čeština (smíšené MŠ). Celkem 7 mateřských škol v okrese Karviná je součástí škol základních. Mateřské školy s polským jazykem vyučovacím navštěvuje celkem 696 dětí.

Z celkového počtu 28 základních škol s polským jazykem vyučovacím je 17 z nich v okrese Frýdek‑Místek (z toho 7 úplných), zbývajících 11 (z toho 6 úplných) v okrese Karviná. Tyto školy navštěvuje celkem 2.327 žáků.

Po ukončení povinné školní docházky mají žáci polské národnosti možnost – kromě široké nabídky všech středních škol v kraji – studovat na 4 středních školách s polským jazykem vyučovacím (1 gymnáziu s polským jazykem vyučovacím, dále 3 středních odborných školách, kde jsou třídy s polským vyučovacím jazykem – obchodní akademie, zdravotnická škola, průmyslová škola). Všechny tyto školy jsou situovány v okrese Karviná. Ve školním roce 2001/02 studovalo na zmíněných středních školách v polském vyučovacím jazyce celkem 685 žáků.

Tab. 3 Přehled škol a předškolních zařízení s polským jazykem vyučovacím ve školním roce 2001/02 (bez MŠ smíšených)
Typ školy Počet škol Počet tříd Počet žáků Průměr na třídu Přepočtený počet pedagogů Průměr žáků na pedagoga
Mateřské školy 26 33 617 18,7 56,3 11,0
Základní školy 28 144 2 327 16,2 208,3 11,2
Gymnázium 1 16 467 29,2 41,5 11,3

Obecný úbytek počtu dětí a žáků vzhledem k demografickým prognózám má faktický dopad rovněž na populaci s polskou národností. I polské národnostní školství se potýká s efektivní naplněností tříd. Školy jsou nuceny požadovat výjimky hodné zřetele z důvodu malého počtu žáků. Proto je v současné době zásadním úkolem dosáhnout optimalizované sítě předškolních zařízení a škol s polským jazykem vyučovacím v rámci kraje v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. Celková navrhovaná koncepce je zásadním způsobem ovlivněna nepříznivými populačními a demografickými charakteristikami. Demografický vývoj pochopitelně přímo určuje velikost populačních ročníků, které přicházejí do škol. V této souvislosti má dopad i na snižování velikosti příslušných populačních ročníků polské národnostní menšiny žijící na území Moravskoslezského kraje, což se ve stávajícím rozvinutém národnostním školství projevuje zejména vysokým počtem kapacitně malých škol s polským jazykem vyučovacím.

Sebelepší optimalizace polského školství ovšem problém naplněnosti škol s polským jazykem vyučovacím nevyřeší, je třeba hledat modely pozitivní spolupráce a soužití v kombinovaných zařízeních s více typy škol a třídami s výukou jak v jazyce českém, tak i polském. Mnohaletou zkušenost s uplatňováním popsaného modelu má dosud jediná škola v Moravskoslezském kraji – Základní škola ve Stonavě. Pod jedním ředitelstvím, i když na mnoha odloučených pracovištích, jsou zde vzdělávány a vychovávány děti mateřské školy se třídami s polským i českým vyučovacím jazykem a také žáci základní školy ve třídách s českým i polským vyučovacím jazykem.

Vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodňujícího a kulturně odlišného prostředí

Rodiny, jejichž tradiční kultura a způsob života je označována romským slovem "romipen", tvoří nedílnou část obyvatelstva kraje. Ne všechny tyto rodiny se hlásí k romské národnosti, jsou to Češi nebo Slováci, žijí však v duchu tradic svých romských předků. Způsob života těchto rodin je naprosto odlišný od života průměrné české rodiny. Díky kumulaci romského obyvatelstva v určitých lokalitách (zvláště ve velkých městech kraje) nenastal přirozený rozptyl romských žáků ve větším počtu základních škol v jednom městě.

Základní a zvláštní školy v lokalitách hustě osídlených romskými rodinami jsou ve své podstatě určitým druhem "komunitních" škol s řadou specifických problémů, které poznamenávají úroveň výchovně vzdělávacího procesu ve všech jeho složkách. Do základních škol v lokalitách bez romského osídlení docházejí žáci romského etnika minimálně, což všeobecně poznamenává potřebu vnímat nutnost evaluace výchovně vzdělávacího procesu (vesměs výhradně monokulturně pojatého) směrem k multikulturnímu či aspoň bikulturnímu přístupu ke svým žákům.

Jednou z možností k dosažení změny současné situace ve školách je systematické a důsledné organizování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti multikulturní výchovy. Strategie kraje z hlediska vzdělávání romských dětí spočívá v podpoře předškolní výchovy v mateřských školách, v přípravných ročnících základních škol a v zavedení speciálních "komunitních" programů ve specifických školách v oblastech hustě osídlených romskými rodinami a v propojení výchovně vzdělávací práce těchto škol s komunitní prací neziskových organizací pracujících přímo v těchto lokalitách.

Důležitým bodem strategie kraje je také podpora romských studentů na středních školách s výhledem rozšíření specificky zaměřených studijních oborů v oblasti pedagogické, sociální a hudební.

Spolupráce na regionální úrovni a na úrovni příhraničních euroregionů

Spolupráce škol s občanskými sdruženími, nadacemi a dalšími sociálními partnery

Mezi sociální partnery škol v Moravskoslezském kraji patří orgány státní správy a samosprávy, hospodářské podniky a společnosti, občanská sdružení a nadace, vysoké školy a další školy různého typu, soudy a policie, zdravotnická zařízení.

Hospodářské podniky a společnosti podporují žáky především stejného profesního zaměření, umožňují jim exkurze nebo i praktický výcvik ve svých provozovnách, a tím je seznamují s novými technologiemi. Velmi často tyto společnosti, kterými jsou i profesní cechy, napomáhají k transformaci vzdělávacího systému v učňovském školství s ohledem na potřeby mezinárodního tržního hospodářství. Jejich role spolupráce se středními odbornými školami a středními odbornými učilišti vzrůstá v kontextu se vstupem České republiky do Evropské unie. Celkem 14 středních škol se zapojilo do Programu rozvoje lidských zdrojů v regionu NUTS II, který stanoví strategii, cíle i finanční objem pomoci Evropské unie pro oblast rozvoje lidských zdrojů a je financován programem PHARE. Hlavním cílem tohoto programu je vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle. Specifickými úkoly je pak zvýšení zaměstnanosti prostřednictvím rozšiřování pracovních příležitostí založené zejména na získávání požadovaných dovedností a kvalifikací a rozvoj systému celoživotního učení včetně dobudování terciárního vzdělávání.

Významná je rovněž oblast spolupráce s úřady práce v kraji, zejména v souvislosti se sledováním absolventů středních a vyšších odborných škol na trhu práce (viz kapitola 4.3.9).

Celkem 26 středních škol kraje se v mnoha formách a různými způsoby zapojuje do spolupráce s občanskými sdruženími a nadacemi. Některé z nich významně napomáhají školám v prevenci, léčbě a resocializaci osob užívajících návykové látky, jiné pomáhají žákům z dysfunkčních rodin s cílem snížení a eliminace kriminality. Především gymnázia a střední zdravotnické školy se soustředily na spolupráci s humanitárními organizacemi, ústavy sociální péče a Českým červeným křížem, účastní se mnoha charitativních akcí a pomáhají při organizaci finančních sbírek (např. Konto naděje). Významnou akcí byla v dubnu 2002 účast žáků středních škol v Ostravě, Karviné a Havířově, tedy v městech s velkým počtem interetnických střetů a rasově motivovaných trestných činů, na vládním programu "Jízda tolerance" o xenofobii, rasismu a rasové nesnášenlivosti. Jiné střední školy spolupracují s občanskými sdruženími či nadacemi na projektech environmentálního vzdělávání a výchovy a jejich přenášení do praxe.

Spolupráce na úrovni příhraničních regionů

Do spolupráce mezi příhraničními regiony je zahrnuto celkem 41 středních škol Moravskoslezského kraje a jejich partnery jsou především školy v Polsku a na Slovensku. Jejich často velmi dlouholetá spolupráce probíhá formou výměnných pobytů, odborných stáží, společných akcí se sportovním zaměřením nebo kulturním programem. Zajímavou aktivitou s ekologickou tématikou je také společný česko-polský projekt "Příroda bez hranic", který řeší průzkum krajinných prvků a návrh biokoridoru nebo téma "Poznej své nejbližší sousedy" v rámci projektu VISEGRAD. Program, který také podporuje spolupráci mezi příhraničními regiony je program Evropské unie CBC, který je financován v rámci PHARE.

CBC (Cross-Border Cooperation) je program přeshraniční spolupráce s cílem podporovat aktivity dvoustranné příhraniční spolupráce v regionech střední a východní Evropy. Je zaměřen na pomoc příhraničním regionům při překonávání specifických problémů jejich rozvoje. Do tohoto programu je zapojeno celkem 6 středních škol v Moravskoslezském kraji a jejich příhraničními partnery jsou školy v Polsku a na Slovensku. Program s názvem "Společně se učíme a poznáváme se" probíhá formou vzájemných návštěv škol, organizací soutěží odborných dovedností, výměnných pobytů, organizací sportovních soutěží i kulturních akcí (výstavy).


Stav vzdělávací soustavy v kraji podle druhu vzdělávání

Předškolní výchova

Proces předškolní výchovy probíhá z hlediska institucionálního zejména v mateřských školách, dále ve speciálních mateřských školách a v mateřských školách při dětských domovech. Tento typ výchovy je uskutečňován i v přípravných třídách pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Zde se připravují děti k bezproblémovému vstupu do vzdělávacího procesu na základních školách. Předchází se tak případným neúspěšným začátkům ve školní docházce. Děti v těchto třídách neplní povinnou školní docházku, i když tento výchovně vzdělávací proces probíhá v běžných třídách základních a zvláštních škol, event. v předškolních zařízeních. Přehled o popsané oblasti podává tabulka č. 4.

Tab. 4 Předškolní výchova v kraji podle druhu škol
Typ školy Počet
škol tříd žáků
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Mateřské školy 644 629 1 568 1 518 34 913 34 250
Speciální mateřské školy a mateřské školy při dětských domovech 28 27 82 81 787 765
Přípravné třídy
Z toho v mateřských školách
v základních školách
ve zvláštních školách
17
-
11
6
18
-
12
6
20
-
13
7
21
-
14
7
270
-
199
71
288
-
216
72
Celkem kraj 689 674 1 670 1 620 35 970 35 303

Základní vzdělávání

Základní vzdělávání zajišťují především školy základní, dále nižší ročníky víceletých gymnázií a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Tyto speciální školy pečují o postižené děti, pro které jsou zde vytvářeny vhodnější podmínky pro vzdělávání a výchovu, než by jim mohly poskytnout běžné školy. V úrovni základního vzdělání jsou to speciální základní školy pro žáky se smyslovým a tělesným postižením, zvláštní školy pro žáky s mentálním postižením a pomocné školy pro děti s vysokým stupněm mentálního postižení. Ve všech těchto institucích plní žáci povinnou školní docházku.

Základní vzdělávání probíhá rovněž v přípravném stupni pomocné školy, kam jsou vřazeni žáci ve věku typickém pro povinnou školní docházku, ale v tomto zařízení ji neplní (proto v tabulce č. 5 nejsou uvedeni). Přípravným stupněm se vlastně rozumí školské účelové zařízení pro děti s těžkým mentálním postižením před jejich zařazením do pomocné školy.

Základní vzdělávání se uskutečňuje rovněž ve školách při zařízeních ústavní a ochranné výchovy.

Informace o základním vzdělávání v kraji přináší tabulka č. 5.

Tab. 5 Základní vzdělávání v kraji podle druhu škol
Typ školy Počet
škol tříd žáků
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Základní školy 468 467 6 274 6 130 140 301 136 045
Víceletá gymnázia a konzervatoře 34 34 148 148 4 440 4 405
Speciální základní školy 22 22 121 130 1 028 1 081
Zvláštní školy 49 48 452 407 4 132 3 635
Pomocné školy 37 38 78 80 467 495
Základní školy při vých. ústavech 2 2 5 5 46 38
Zvláštní školy při vých. ústavech 3 3 10 10 61 72
Pomocné školy při vých. ústavech 1 1 2 2 9 8
Celkem kraj 616 615 7 090 6 912 150 484 145 779

Střední vzdělávání

Střední školství je v této kapitole sledováno jednak z hlediska institucionálního, tzn. podle druhu střední školy (viz tabulka č. 6), tak i z hlediska stupně poskytovaného vzdělání (viz tabulka č. 7).

Tab. 6 Střední vzdělávání v kraji podle druhu škol
Typ školy Počet
škol z toho tříd z toho žáků z toho
denní studium ostatní formy studia denní studium ostatní formy studia denní studium ostatní formy studia
Střední školy 178 176 66 2 529 2 353 176 66 508 62 776 3 732
Speciální střední školy 31 31 - 217 217 - 3 276 3 276  
Střední školy při vých. ústavech 2 2 - 9 9 - 59 59 -
Celkem kraj 211 209 66 2 755 2 579 176 69 843 66 111 3 732
Školní rok 2000/01 214 213 68 2 749 2 566 183 69 057 65 007 4 050

Střední vzdělávání dělíme na všeobecné a odborné. Vzdělávání všeobecné se vyznačuje vyváženou skladbou vyučovaných předmětů a je určeno pro žáky, kteří chtějí dále pokračovat ve studiu na vysoké škole. Je realizováno na gymnáziích a označuje se také jako úplné střední vzdělávání.

V odborném vzdělávání je kladen vždy důraz na určitý dominantní obor. Způsob odborné přípravy je definován profesním zaměřením budoucího absolventa.

Střední odborné vzdělávání je realizováno ve středních odborných učilištích (SOU, OU, U) v učebních oborech určených pro dělnické profese a dále v nematuritních oborech na středních odborných školách.

V učebních oborech s maturitou, v maturitních oborech SOŠ, event. v nástavbovém studiu pro absolventy učebních oborů SOU probíhá úplné střední odborné vzdělávání. Studijní obory na SOŠ jsou určeny pro přípravu na nižší manažerské funkce nebo technické, ekonomické, pedagogické a další činnosti. V této skupině jsou zastoupena také lycea, která na úrovni středního vzdělávání představují přechodovou oblast mezi všeobecným a odborným vzděláváním (obory lycea jsou zařazovány ve vzdělávací nabídce SOŠ).

Do odborného vzdělávání řadíme také praktické školy, které poskytují vzdělání absolventům pomocných a zvláštních škol a připravují je pro výkon jednoduchých profesí.

Tab. 7 Střední vzdělávání v kraji podle stupně poskytovaného vzdělání
Druh studia Počet z toho
škol žáků denní studium ostatní formy studia
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Úplné střední vzdělávání 38 37 15 881 15 856 15 733 15 691 148 165
Střední odborné vzdělávání 57 57 17 813 18 162 17 738 18 084 75 78
Úplné střední odborné vzděl. 129 129 31 664 32 060 27 842 28 574 3 822 3 486
Vyšší vzděl. na konzervatořích 1 1 429 430 424 427 5 3
Střední vzdělávání bez speciálních SŠ a SŠ při výchovných ústavech 181 178 65 787 66 508 61 737 62 776 4 050 3 732
Střední vzdělávání na speciálních SŠ a SŠ při výchovných ústavech 33 33 3 270 3 335 3 270 3 335 - -
Střední vzdělávání kraj celkem 214 211 69 057 69 843 65 007 66 111 4 050 3 732

Vyšší odborné vzdělávání

Proces vyššího odborného vzdělávání probíhá na vyšších odborných školách. V Moravskoslezském kraji bylo ve školním roce 2001/02 celkem 10 VOŠ, z toho právě polovina je součástí středních odborných škol.

Podrobnější údaje o tomto typu vzdělávání přináší kapitola 4.4.


Stav vzdělávací soustavy podle typů škol, školských zařízení

Základní školy

Ve školním roce 2001/02 probíhala výuka celkem na 467 základních školách (v uplynulém školním roce na 468 ZŠ). Síť byla tvořena 303 plně organizovanými, tzv. úplnými školami (výuka probíhá v 1. – 9. ročníku) a dále 164 školami neúplnými (1. – 5. ročník). Celkem se na základních školách vzdělávalo 136.045 žáků (134.507 žáků v 6.004 běžných třídách a dále 1.538 žáků ve 126 třídách speciálních a specializovaných). Přehled o počtu žáků v běžných třídách základních škol jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje přináší tabulka č. 8 (podrobnější údaje jsou v tabulkách v příloze).

Tab. 8 Základní školy v kraji (podle součástí)
Okres Počet škol Počet běžných tříd Počet žáků
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Bruntál 46 46 538 529 11 545 11 289
F.‑Místek 107 107 1 165 1 140 25 567 24 802
Karviná 85 85 1 338 1 309 31 198 30 289
Nový Jičín 76 75 817 803 18 202 17 774
Opava 84 84 886 867 19 739 19 146
Ostrava 70 70 1 390 1 356 32 335 31 207
Celkem 468 467 6 134 6 004 138 586 134 507

Úbytek 4.079 žáků v běžných třídách základních škol od předešlého školního roku dokumentuje a potvrzuje nepříznivou demografickou prognózu. Tato skutečnost se podepsala i na klesajících počtech žáků v jednotlivých třídách základních škol, což samozřejmě ovlivnilo snižování celkového průměrného počtu žáků na třídu (viz tabulka č. 9).

Tab. 9 Průměrný počet žáků v běžných třídách základních škol
Školní rok Úplné ZŠ Neúplné ZŠ ZŠ celkem
Počet škol Počet žáků Průměr na třídu Počet škol Počet žáků Průměr na třídu Počet škol Počet žáků Průměr na třídu
2001/02 302 125 841 23,0 164 8 686 16,5 466* 134 527 22,4
2000/01 303 129 749 23,1 165 8 837 16,7 468 138 586 22,6

* není započtena jedna škola bez žáků

Minimální průměrný počet žáků ve třídě vymezuje ustanovení § 6 odst. 3 a 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nesplňuje‑li škola stanovený limit žáků, musí zřizovatel zažádat o výjimku MŠMT ČR. Přehled o schválených výjimkách pro základní školy v Moravskoslezském kraji v posledních třech školních letech přináší tabulka č. 10.

I když bychom logicky očekávali postupný nárůst počtu výjimek hodných zřetele zejména v důsledku klesajících stavů žáků, situace se zdá poměrně stabilizovanou. Příčinou je zřejmě stále častější začleňování kapacitně malých škol (zejména neúplných) do škol větších, plně organizovaných, což ovlivňuje výsledný průměrný počet žáků na třídu.

Tab. 10 Výjimky z minimálního průměrného počtu žáků ve třídě v základních školách
Okres Úplné ZŠ Neúplné ZŠ
2000/01 2001/02 2002/03 2000/01 2001/02 2002/03
Bruntál 1 1 5 5 5 3
F.‑Místek 11 9 9 3 3 3
Karviná 2 2 2 3 5 5
Nový Jičín 5 4 2 2 3 1
Opava 2 2 4 - - -
Ostrava 4 4 4 - - -
Celkem 25 22 26 13 16 12

Personální zabezpečení výuky

Jak vyplývá ze statistických výkazů k 30. září 2001, vyučovalo ve školním roce 2001/02 v základních školách Moravskoslezského kraje celkem 9.966 pedagogických pracovníků (v přepočteném počtu na plně zaměstnané 9.053,9), z toho 8.858 učitelů včetně ředitelů, zástupců ředitelů a výchovných poradců. Z celkového počtu všech učitelů 86,5 % tvoří ženy, dále 16,9 % jsou nekvalifikovaní.

Tab. 11 Pedagogičtí pracovníci základních škol
Okres Počet pedagogických pracovníků Z toho učitelů Přepočtený počet pedagogických pracovníků
Bruntál 867 760 784,1
Frýdek‑Místek 1 906 1 693 1 687,2
Karviná 2 067 1 866 1 925,6
Nový Jičín 1 295 1 165 1 166,6
Opava 1 508 1 327 1 327,3
Ostrava 2 211 1 963 2 071,4
ZŠ soukromé a církevní 112 84 91,7
Celkem 2001/02 9 966 8 858 9 053,9
Celkem 2000/01 10 084 9 024 9 185,9

Úbytek pedagogických pracovníků v porovnání s údaji školního roku 2000/01 činí celkem 124 fyzických osob (tzn. v přepočteném počtu 132 plných úvazků). Srovnáme‑li údaje o úbytku žáků (pokles o 4.079 žáků v běžných třídách, celkový úbytek včetně speciálních tříd činí 4.256 žáků), je zřejmé, že pokles počtu žáků není přímo úměrný poklesu počtu pedagogických pracovníků.

Ze statistiky rovněž vyplývá, že se v základních školách sice mírně zvyšují počty přípravných tříd zřizovaných na základě metodického pokynu MŠMT (Statut ověřování přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí čj. 12 748/97-20) a jeho prováděcích úprav, ale klesá počet tříd speciálních a specializovaných i vyrovnávacích (viz tabulka č. 13).

Tab. 12 Speciální a specializované, přípravné a vyrovnávací třídy v základních školách
Školní rok Počet tříd
přípravných speciálních a specializovaných vyrovnávacích
2000/01 13 140 10
2001/02 14 126 8

Další významnou oblastí personálního zabezpečení výuky je hledisko odborné a pedagogické způsobilosti pedagogů. Jak signalizují protokolární zjištění inspekčních zpráv, situace není zdaleka optimální. Podle údajů poskytnutých řediteli základních škol Moravskoslezského kraje (viz tabulka v příloze) bylo vyučování ve školním roce 2001/02 zabezpečováno plně kvalifikovanými učiteli ve smyslu platných právních norem celkem v 77,1 % případů. Příznivější situace je na 2. stupni ZŠ, kde je odborná a pedagogická způsobilost splněna u 83,7 % vyučujících, v 1. – 5. ročníku u 69,7 % učitelů. Varovným signálem jsou rovněž údaje o věkové struktuře pedagogů základních škol. Ve školním roce 2001/02 jich bylo téměř 30 % z celkového počtu ve věkové kategorii nad 50 let, ale ve věkovém rozmezí 21 až 30 let bylo pouze 18,3 % učitelů, pracujících důchodců bylo 7,7 %.

Velmi alarmující z hlediska kvalifikačních předpokladů je situace v personálním zajištění výuky cizích jazyků (podrobnosti obsahuje tabulka v příloze). Dle údajů ředitelů ZŠ je kritický zejména stav ve 4. – 5. ročníku základní školy, kde jen zhruba šestina pedagogů vyučuje s odbornou znalostí cizího jazyka včetně pedagogické způsobilosti (14,7 % učitelů jazyka anglického, 19,5 % učitelů jazyka německého). Na 2. stupni ZŠ splňuje kvalifikační předpoklady včetně příslušného pedagogického vzdělání 18,5 % učitelů angličtiny a 45,9 % učitelů němčiny. Výuka dalších cizích jazyků, zejména francouzského, příp. španělského, je zastoupena na základních školách minimálně. Avšak kvalifikační předpoklady vyučujících těchto jazyků jsou mnohem příznivější – 53,8 % učitelů na 1. stupni a 68,1 % učitelů na 2. stupni ZŠ.

V současné době je v základních školách velmi obtížné zajistit pro výuku cizích jazyků lingvistu – pedagoga, který dosahuje potřebné úrovně zvládnutí jazyka. Akreditované kurzy cizích jazyků (absolventy těchto kurzů je 50 % učitelů na 1. stupni a téměř 30 % učitelů na 2. stupni) mohou daný problém řešit pouze dočasně, aktivní znalost jazyka je věcí dlouhodobého učení.

Vzdělávací programy a rozšířená výuka

V oblasti vzdělávacích programů, podle nichž se ve školním roce 2001/02 vyučovalo v Moravskoslezském kraji, nedošlo k žádným zásadním změnám. Naprostá převaha základních škol i nadále realizuje nejrozšířenější učební dokument – vzdělávací program Základní škola (čj. 16 847/96-2). Probíhal celkem ve 448 školách (tzn. v 96 % z celkového počtu škol). Podle vzdělávacího programu Obecná škola (čj. 12 035/97-20) se vyučovalo v 51 školách (tj. 11,8 %), podle programu Národní škola ve 3 školách (tj. 0,6 %). Program Waldorfská škola (čj. 18 730/9191-20) uplatňuje jediná škola v celém kraji. V některých školách se vyučuje podle několika vzdělávacích programů souběžně. Výuka podle vlastních učebních dokumentů schválených MŠMT ČR není v kraji realizována.

V Moravskoslezském kraji rovněž probíhá od září 1999 pokusné ověřování tzv. domácího vzdělávání (Základní škola Ostrava-Výškovice, Šeříková 33). V tomto modelu vzdělávání může být zařazen pouze žák 1. – 5. ročníku ZŠ. V rámci domácího vzdělávání probíhá výuka v 5 třídách (jedna třída v každém ročníku) celkem se 60 žáky.

Tab. 13 Základní školy s rozšířeným vyučováním vybraných předmětů ve školním roce 2001/02
Okres Matematika a přírod. př. Tělesná výchova Cizí jazyky Hudební a výtv. vých. Jiné Celkem škol
Bruntál 1 4 - 1 - 5
F.‑Místek 4 8 2 2 1 12
Karviná 1 6 4 4 - 15
Nový Jičín 2 8 4 - 1 13
Opava 2 4 2 1 1 10
Ostrava 3 12 6 6 - 24
Soukromé a církevní školy - - 2 1 - 3
Celkem typů 13 42 20 15 - 82

Pro žáky nadané a mimořádně talentované jsou při základních školách zřizovány třídy s rozšířeným vyučováním některých vybraných předmětů nebo skupiny předmětů. V Moravskoslezském kraji tyto třídy fungují celkem v 82 základních školách (tj. 17,6 % z celkového počtu ZŠ). Přehled o počtu škol realizujících jednotlivé typy rozšířené výuky přináší tabulka č. 13. Vzhledem k tomu, že v některých ZŠ je zavedeno současně více typů rozšířeného vyučování, celkový počet škol není prostým celkovým součtem uplatňovaných typů. Informace o třídách s rozšířeným vyučováním podle jednotlivých předmětů a počtu žáků jsou obsaženy v tabulce č. 14.

Tab. 14 Třídy s rozšířenou výukou vybraných předmětů
  Matematika a přírod. předměty Tělesná výchova Jazyk anglický Jazyk německý Jazyk francouzský Jazyk ruský Hudební, výtvarná výchova Jiné
Počet tříd 52 153 184 118 32 7 111 11
Počet žáků 1 347 3 477 4 178 2 226 324 58 2 401 1 482

Dosud uplatňované modely vzdělávacích programů, kdy je podrobně předepisován učební plán (ve většině případů včetně učebních osnov), se brzy mají stát minulostí. MŠMT ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým připravuje nový vzdělávací program, který má být v základních školách používán od školního roku 2004/05. Výchozím materiálem pro reformu vzdělávacího systému je tzv. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který místo podrobných osnov obsahuje obecný vzdělávací plán s návrhem počtu vyučovacích hodin pro 9 vzdělávacích oblastí, kde má být stanoveno pouze to, co mají žáci umět po určité době studia. Centrálně vydávané učební osnovy v podobě, jakou známe nyní, již existovat nebudou. Závazný dokument si bude podle daných pravidel sestavovat každá škola sama, při čemž se musí opírat nejen o cíle vzdělávání stanovené rámcovým vzdělávacím programem, ale také o tzv. očekávané kompetence a učivo, které program vymezuje.

Projekt se nyní testuje asi na 50 základních školách v republice. V Moravskoslezském kraji provádějí pilotáž zmíněného projektu celkem dvě školy (ZŠ Ostrava, Ostrčilova 1 a ZŠ Ostrava-Zábřeh, Kosmonautů 15).

Péče o žáky se zdravotním postižením

Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zřízeny při základních školách (v 7,5 % z celkového počtu ZŠ) speciální a specializované třídy, ve kterých vzdělávání těchto žáků probíhá s přihlédnutím k jejich specifickým problémům. Další možností je jejich individuální integrace do běžných tříd ZŠ, která je považována za optimální, neboť při vzdělávání žáků zdravotně postižených nedochází k izolaci vůči běžné populaci. Pozitivní je skutečnost, že stavy individuálně integrovaných žáků se zvyšují, v souvislosti s tím ubývá počet speciálních a specializovaných tříd (pokles o 14 tříd ve srovnání s uplynulým školním rokem).

Tab. 15 Žáci ve speciálních třídách a individuálně integrovaní žáci podle druhu postižení
Druh postižení Počet žáků Počet žáků
individuálně integrovaných z toho dívky ve speciálních třídách z toho dívky
Mentálně postižení 38 18 39 17
Sluchově postižení 67 38 3 1
Zrakově postižení 38 16 - -
S vadami řeči 90 23 20 7
Tělesně postižení 237 118 1 1
S kombinací postižení 91 33 9 4
S vývoj. poruchami učení a chování 6 213 1 667 1 455 379
S lékařskou diagnózou autismus - - 6 2
Celkem 6 774 1 913 1 533 411

Přehled o situaci v této oblasti ve školním roce 2001/02 přináší tabulka č. 15. Číselné údaje o počtu individuálně integrovaných žáků se specifickými poruchami učení a chování jasně vymezují důležitou oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v tomto směru.

Školní družiny a školní kluby

Jak uvádí § 20 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, školní družina a školní klub slouží výchově, vzdělávání, zájmové činnosti a rekreaci žáků v době mimo vyučování a v době školních prázdnin. Školní družina je určena pro žáky prvního stupně, školní klub pro žáky ostatních ročníků.

Školní družiny či školní kluby na území Moravskoslezského kraje jsou vesměs zřízeny jako součásti základních škol (dvě ŠD jsou součástí mateřských škol). O školních družinách a klubech při školách speciálních pojednává kapitola 4.5.8. Školní družiny existují v 96 % základních škol kraje, školní kluby existují v 8,6 % ZŠ. Přehledně situaci mapuje příloha č. 5., stav je v posledních dvou školních letech stabilizovaný.

Základní umělecké školy

Základní umělecké školy, které spadají do oblasti tzv. zájmového vzdělávání dětí a mládeže, poskytují velmi bohatou nabídku uměleckých aktivit právě dětem se zájmem o umělecké vzdělávání. Jsou tedy nedílnou součástí systému škol a školských zařízení a zabezpečením aktivního využívání volného času přispívají ke snížení výskytu negativních jevů u dětí a mládeže.

Ze srovnání školních roků 2000/01 a 2001/02 vyplývá, že v počtu ZUŠ nedošlo k žádným zásadním změnám. Rovněž počty žáků základních uměleckých škol jsou v rámci Moravskoslezského kraje téměř neměnné.

Tab. 16 Základní umělecké školy v kraji podle zřizovatele
Zřizovatel Bruntál F.‑Místek Karviná N. Jičín Opava Ostrava Celkem
kraj 6 4 8 9 6 10 43
obec - 3 - - - 1 4
církev - 1 - - - - 1
soukromník 1 1 1 2 - - 5
Celkem 7 9 9 11 6 11 53
Tab. 17 Žáci základních uměleckých škol podle oborů
Okres Obory (počet žáků) Počet žáků celkem
taneční výtvarný literárně dramatický hudební kolektivní výuka
Bruntál 350 979 96 1 060 125 2 610
F.‑Místek 302 756 106 2 922 117 4 203
Karviná 348 914 47 3 382 236 4 927
Nový Jičín 763 602 24 2 324 350 4 063
Opava 264 839 93 2 201 305 3 702
Ostrava 406 1 132 114 4 136 360 6 148
Celkem 2 433 5 222 480 16 025 1 493 25 653

Množstvím koncertů a vystoupení jsou základní umělecké školy neodmyslitelnou součástí kulturního života měst a obcí a jejich žáci a pedagogové dosahují významných úspěchů v domácích i mezinárodních uměleckých soutěžích a přehlídkách – viz příloha č. 15.

Střední školy

Střední školy poskytují žákům střední odborné vzdělání, úplné střední vzdělání, úplné střední odborné vzdělání a vyšší odborné vzdělání na konzervatořích a připravují je pro výkon povolání a činností v hospodářství, správě, kultuře, umění a v ostatních oblastech života, připravují žáky i pro studium na vysokých školách. Člení se na střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy (specifickým typem střední odborné školy je konzervatoř).

Tab. 18 Přehled středních škol v kraji (podle součástí a zřizovatele)
Školy Zřizovatel
Kraj Obec, MV Církev Soukromé
Počet škol Počet tříd Počet žáků Počet škol Počet tříd Počet žáků Počet škol Počet tříd Počet žáků Počet škol Počet tříd Počet žáků
Gymn. 30 487 14 335 2 18 489 1 10 279 6 31 753
SOŠ 55 718 19 981 1 (MV) 8 186 2 11 212 29 219 5 018
Konz. 1 19 430 - - - - - - - - -
SOU+U 48 926 23 133 - - - - - - 10 88 1 878
SPV 3 - 998* - - - - - - 4 - 184*
PPV - - - - - - - - - 52 - -
DM 49 - 3 695* - - - - - - 4 - 184*
Šk.hosp. 3 - - - - - - - - - - -
Celkem 189 2 150 57 879 3 26 675 3 21 491 105 338 7 649

* údaje nevykázány v celkovém součtu

V tabulce č. 19 jsou uvedeny počty samostatných ředitelství včetně škol, které jsou registrovány v síti škol a školských zařízení MŠMT, ale nevykazují žádné žáky (jedná se o 1 gymnázium a 2 SOŠ ve školním roce 2000/01, dále 2 gymnázia, 3 SOŠ a 1 SOU ve školním roce 2001/02).

Tab. 19 Přehled středních škol v kraji (samostatná ředitelství)
Typ školy, školského zařízení Školní rok 2000/01 Školní rok 2001/02
Počet škol Počet žáků Počet škol Počet žáků
Gymnázia 38 16 147 38 16 099
Střední odborné školy 58 19 298 58 19 207
SOŠ + SOU +U + ISŠ +COP 58 30 144 58 30 958
SPV 7 1 147* 7 1 182*
PPV 52 - 52 -
Konzervatoře 1 429 1 430
Domovy mládeže 2 378* 2 396*
Školní hospodářství 3 - 3 -
Celkem 219 66 018 219 66 694

* údaje nevykázány v celkovém součtu

Gymnázia

Na území Moravskoslezského kraje bylo ve školním roce 2001/02 celkem 38 ředitelství gymnázií, z toho 30 zřizovaných krajem, 1 zřizované obcí (další gymnázium zřizované obcí existuje jako součást se základní školou), 1 církví a 6 zřizovaných soukromou právnickou osobou. K soukromým gymnáziím je nutno sdělit, že 2 z nich (Soukromé akademické gymnázium SAG – VIA, s. r. o. v Krnově a Soukromé Svatoplukovo gymnázium, s. r. o. v Brušperku) existují jako právní subjekt, avšak v tomto školním roce neprováděla výchovně vzdělávací činnost. Soukromé dívčí gymnázium, s. r. o. Velké Hoštice mělo pouze 8 žáků v posledním ročníku osmiletého gymnázia a k 1. září 2002 bylo vyřazeno ze sítě škol.

Tab. 20 Gymnázia v kraji (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 39 557 15 881
2001/02 39 546 15 856

Ve školním roce 2001/02 studovalo v denním studiu na gymnáziích v kraji celkem 15.856 žáků, což je o 25 méně než v roce minulém. Čtyřletá gymnázia navštěvovalo celkem 7.107 žáků (ve srovnání s minulým školním rokem o 160 více), víceletá gymnázia 8.749 žáků (ve srovnání s minulým rokem o 185 méně). Úbytek žáků ve víceletých gymnáziích je způsoben především dobíhajícím sedmiletým studijním cyklem, který v letošním školním roce navštěvovalo pouze 70 žáků. Osmiletá gymnázia v letošním roce zaznamenala nárůst žáků o 649. Celkový přehled o situaci v kraji podle jednotlivých studijních cyklů gymnázií podává tabulka č. 21.

Tab. 21 Gymnázia v kraji podle studijních cyklů v denním studiu
Studijní cyklus Počet gymnázií Počet tříd Počet žáků
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Čtyřletý 33 31 239 240 6 947 7 107
Šestiletý 11 10 73 71 2 015 1 997
Sedmiletý 18 3 33 3 886 70
Osmiletý 28 27 212 232 6 033 6 682
Celkem 90 71 557 546 15 881 15 856

V Moravskoslezském kraji existují 2 ředitelství gymnázií, jejichž součástí je vedle gymnázia i střední odborná škola (jde o Gymnázium a SOŠ, tř. T. G. Masaryka 451, Frýdek‑Místek a dále o Soukromé gymnázium a Střední zdravotnickou školu – Havířov s. r. o., Moravská 29, Havířov-Šumbark). Ve Střední odborné škole ve Frýdku‑Místku se vyučuje pouze obor Veřejnosprávní činnost, který ve školním roce 2001/02 navštěvovalo 182 žáků, ve Střední zdravotnické škole v Havířově-Šumbarku pak pouze obor Ošetřovatelka, který navštěvovalo 61 žáků. Fungování gymnázia a SOŠ pod jedním ředitelstvím má společný základ ve všeobecných předmětech a z dosavadních zkušeností se jeví jako výhodné. Záměrem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v souvislosti s připravovanou harmonizací školství, která sleduje zejména vytvoření větších celků se silnějším managementem a prostorem pro profilaci škol, je další sloučení gymnázií s obdobnými typy SOŠ.

V kraji silně převažují gymnázia s všeobecným zaměřením. Vedle nich existují 2 sportovní gymnázia, 1 gymnázium s oborem gymnázium – matematika a 1 gymnázium s rozšířenou výukou cizích jazyků. Právě oblast cizojazyčného vyučování je v Moravskoslezském kraji podhodnocena (uspokojuje pouze necelých 50 % uchazečů), a proto se v souladu s dlouhodobým záměrem kraje připravuje v nejbližším období zařazení nového oboru gymnázium s dvojjazyčnou výukou vybraných předmětů a posílení oboru gymnázium – živé jazyky.

Střední odborné školy

V současnosti je na území Moravskoslezského kraje 87 středních odborných škol. Nejvíce SOŠ je v okrese Karviná – 20, jen o jednu SOŠ méně je v okrese Ostrava-město, v tomto okrese však studuje na SOŠ nejvíce žáků – 6.989, tj. 27,52 % z celkového počtu studujících na SOŠ v kraji, v největším počtu tříd (264). Následuje okres Karviná, ve kterém na SOŠ studuje 5.899 žáků ve 211 třídách, nejmenší počet žáků SOŠ je v okrese Bruntál, a to 2.262 žáků v 86 třídách.

Tab. 22 Střední odborné školy v kraji (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 87 945 25 216
2001/02 87 956 25 397

Z porovnání s rokem 2000/01 je zřejmé, že ve školním roce 2001/02 nedošlo ke změně v počtu středních odborných škol v kraji, tzn. že v tomto školním roce nevznikla ani nezanikla žádná SOŠ (došlo však ke sloučení SOU zemědělského v Opavě s Masarykovou střední zemědělskou školou v Opavě).

Počet žáků SOŠ se zvýšil o 181 a počet tříd o 11. K největšímu nárůstu došlo v okrese Opava, a to o 222 žáků a o 7 tříd, naopak k největšímu snížení došlo v okrese Ostrava, konkrétně o 294 žáků a o 5 tříd. Naplněnost tříd se ve školním roce 2001/02 ve srovnání s rokem 2000/01 téměř nezměnila, v tomto školním roce byl průměrný počet žáků v jedné třídě 26,57, zatímco ve školním roce 2000/01 to bylo 26,68 žáků.

Ve středních odborných školách zřizovaných Moravskoslezským krajem studovalo v uplynulém školním roce 20.411 žáků (v tomto počtu jsou uvedeni i žáci Janáčkovy konzervatoře v Ostravě), tj. o 27 žáků méně než ve školním roce 2000/01, ve školách zřizovaných soukromými subjekty studovalo 5.018 žáků (tj. o 254 více než v předchozím školním roce), ve školách zřizovaných církví studovalo 212 žáků (tj. stejně jako v předchozím školním roce) a ve škole zřizované ministerstvem vnitra 186 žáků (tj. o 45 žáků méně než ve školním roce 2000/01).

Naprostá většina žáků (23.402 ve školním roce 2001/02 a 23.404 ve školním roce 2000/01) studovala v denní formě studia. Celkem 850 žáků ve školním roce 2001/02 a 828 žáků v předcházejícím školním roce studovalo v dálkové formě studia. Jen nepatrně je u SOŠ zastoupena externí forma studia – v hodnoceném školním roce studovalo v této formě studia 20 žáků a ve školním roce 2000/01 to bylo 30 žáků, poněkud více žáků studovalo ve večerní formě studia – ve školním roce 2001/02 to bylo 183 žáků (ve školním roce 2000/01 celkem 308 žáků).

V nástavbovém studiu je ve školním roce 2001/02 vykazován celkový počet 1.185 žáků, z toho v denním nástavbovém studiu je to 354 žáků, v předchozím školním roce byl celkový počet žáků v nástavbovém studiu 881, z toho v denní formě studia 146 žáků.

Některé SOŠ mají v nabídce oborů zařazeny rovněž učební obory. V těchto oborech se v roce 2001/02 připravovalo celkem 184 žáků a v roce 2000/01 194 žáků.

V nabídce studijních oborů ve středních odborných školách působících na území Moravskoslezského kraje jsou zastoupeny všechny kategorie oborů. K nejnověji zařazovaným studijním oborům patří studijní obor 78-42-M Lyceum, který je ve školách kraje zastoupen obory 78-42-M/001 Technické lyceum, 78-42-M/002 Ekonomické lyceum a 78-42-M/003 Pedagogické lyceum. Lyceum je maturitní obor, který svým zaměřením kombinuje gymnaziální studium se studiem odborným, avšak objemem všeobecně vzdělávací složky ve výuce se blíží spíše gymnáziím. Je určen absolventům základních škol, kteří předpokládají, že budou po absolvování střední školy pokračovat ve studiu na vysoké škole přírodovědného, technického, ekonomického nebo pedagogického směru, ale také na vyšších odborných školách.

Konzervatoře

Na území Moravskoslezského kraje působí jediná konzervatoř, a to Janáčkova konzervatoř v Ostravě, která vzdělává celkem 430 žáků v oborech Hudba, Zpěv, Hudebně dramatické umění (studium těchto oborů je šestileté) a Tanec (studium je osmileté). Studium všech oborů je zakončeno absolutoriem. Stav žáků v této škole se v porovnání s minulým školním rokem téměř nezměnil (v tomto školním roce byl stav žáků 430, v minulém školním roce měla škola 429 žáků).

Střední odborná učiliště a učiliště

V Moravskoslezském kraji bylo ve školním roce 2001/02 58 zařízení, jejichž součástí jsou střední odborná učiliště a učiliště. Připravují žáky ve studijních (učební obory s maturitou) a učebních oborech. Studium je ukončeno maturitní nebo závěrečnou zkouškou. Struktura nabídky oborů vyučovaných v SOU a U je z hlediska potřeb trhu práce a zájmu uchazečů v podstatě vyhovující. V souladu s připravovaným Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje lze konstatovat, že nabídka učebních oborů s maturitou mírně převyšuje prvotní poptávku. Převis nabídky je vyrovnáván žáky nepřijatými do SOŠ, příp. i do gymnázií. Obdobná je situace u učebních oborů bez maturity, převis nabídky je však podstatně vyšší než u učebních oborů s maturitou. Tato převyšující nabídka je využita žáky nepřijatými na studijní obory.

Tab. 23 Střední odborná učiliště v kraji (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 58 1 012 24 502
2001/02 58 1 014 25 011

Ze srovnání údajů za školní roky 2000/01 a 2001/02 je z tabulky patrný mírný nárůst počtu žáků a počtu tříd při neměnném počtu zařízení. Nárůst se projevil v naplněnosti tříd, a to z 24,20 žáků na jednu třídu ve školním roce 2000/01 na 24,66 ve školním roce 2001/02. Tato hodnota nepředstavuje statisticky významnou odlišnost a ukazuje současnou stabilitu počtu žáků ve třídách. Z celkového počtu žáků ve školním roce 2000/01 bylo 17.732 zařazeno v oborech učebních (16.221 žáků ve školách zřizovaných krajem a 1.511 žáků ve školách církevních nebo soukromých), 4.138 žáků v oborech studijních (všichni jen ve školách zřízených krajem), dále 682 (577 a 105) žáků v oborech denních nástaveb, 1.865 (1.785 a 80) žáků v oborech večerní, dálkové a externí formy nástavbového studia a 75 žáků v jiné formě studia. Ve školním roce 2001/02 bylo v učebních oborech 17.900 žáků (16.288 a 1.612) a ve studijních oborech 4.388 žáků. Na rozdíl od předchozího školního roku je situace rozdílná u žáků nástavbového studia, protože mírně vzrostl jejich počet, ale došlo k výraznějšímu přesunu na denní formu studia na úkor formy dálkové, večerní a externí. V denní formě nástaveb je 1.122 (951 a 171) žáků a v ostatních 1.523 (1.428 a 95) žáků, v jiné formě studia je zařazeno 78 žáků.

Významným faktorem je stav vzdělanostní struktury učebních oborů v kraji. Dle oficiálních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí lze sledovat vyšší podíl nezaměstnaných mezi vyučenými než mezi maturanty.

Profesní struktura oborů zůstává ve srovnání obou školních roků tradiční a pohybuje se v obvyklém rámci oborů technických (strojní, elektrotechnické), stavebních, dopravních, zemědělských, telekomunikačních a poštovních, dále oborů obchodu a služeb. Ve shodě s Dlouhodobým záměrem rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy v České republice je nutné vybudovat komplexní informační systém, který bude sledovat úspěšnost absolventů jednotlivých škol, hodnotit jejich možnosti na trhu práce a tím předvídat budoucí vývoj a určovat nutnost zavádění nových učebních a studijních oborů či změnu kapacity stávajících.

Střediska praktického vyučování, pracoviště praktického vyučování

Střediska praktického vyučování zajišťují odborný výcvik žákům SOU. Kraj zřizuje celkem tři tato střediska, a to v okresech Frýdek‑Místek, Karviná a Ostrava s cílovou kapacitou 1.049 žáků. Další čtyři SPV jsou zřizována soukromě (jedno v okrese Bruntál, tři v okrese Nový Jičín) a mají cílovou kapacitu 386 žáků.

Kromě SPV je v síti škol 52 pracovišť praktického vyučování s cílovou kapacitou 165 žáků. Zřizovateli všech PPV jsou soukromníci.

Tab. 24 Střediska praktického vyučování
Školní rok Počet zařízení Počet žáků
2000/01 7 1 147
2001/02 7 1 182

Školní hospodářství

Školní hospodářství plní účelové poslání spočívající ve vytváření podmínek pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou odbornou činnost a rozvíjí odbornou pedagogickou práci učitelů škol. Na území kraje jsou zřízeny dva školní statky, a to v okresech Karviná a Opava a dále jedno školní zahradnictví v okrese Ostrava.

Domovy mládeže

Domovy mládeže zabezpečují žákům středních škol výchovu, ubytování a stravování. Obsah výchovné činnosti v domově mládeže navazuje na obsah výchovně vzdělávací práce střední školy.

Na území Moravskoslezského kraje jsou zřízeny dva samostatné domovy mládeže s cílovou kapacitou 435 žáků, oba v Ostravě. Dalších 47 domovů s cílovou kapacitou 4.952 žáků je zřízeno jako součásti škol, 4 DM s cílovou kapacitou 404 žáci jsou zřízeny soukromníky. Kapacita všech těchto 53 DM činí 5.791 žáků a je pro žáky Moravskoslezského kraje dostačující. U domovů mládeže zřízených krajem byla kapacita využita z 68,6 %, u soukromého zřizovatele pak 45,5 %.

Přijímací řízení ve středních školách

V přijímacím řízení ve školním roce 2001/02 bylo k dennímu studiu na středních školách Moravskoslezského kraje přijato celkem 16.540 žáků, z toho na školách zřizovaných krajem 14.336 žáků, tj. 86,67 %, na školách zřizovaných církví, soukromým subjektem, popřípadě obcí 2.204 žáků, tj. 13,33 %.

Nejvíce žáků bylo přijato na střední školy v okrese Ostrava, a to 4.629 žáků, což představuje 27,99 % z celkového počtu přijatých žáků, následují okresy Karviná s 4.018 přijatými žáky (tj. 24,29 %) a Frýdek‑Místek s 2.338 žáky (tj. 14,14 %).

Do studijních oborů zakončených maturitou bylo přijato celkem 10.645 žáků, tj. 64,36 %, do nematuritních oborů bylo přijato 5.895 žáků, tj. 35,64 %. Největší podíl žáků přijatých ke studiu oborů s maturitou bylo v okrese Ostrava (70,60 %; z toho gymnázia 22,28 %), dále následují okresy Bruntál (64,48 %; z toho gymnázia 26,82 %), Opava (63,14 %; z toho gymnázia 26,43 %), Nový Jičín (63,03 %; z toho gymnázia 31,57 %), Frýdek‑Místek (62,15 %, z toho gymnázia 29,66 %) a Karviná (59,73 %; z toho gymnázia 25,71 %).

Nejvíce žáků bylo přijato v oboru Obecná příprava – 2.776 žáků, tj. 16,78 % z celkového počtu přijatých a 26,08 % z celkového počtu žáků přijatých v maturitních oborech. Obor Obecná příprava zahrnuje čtyřleté, šestileté a osmileté studium na gymnáziích. Do čtyřletého studia na gymnáziích bylo přijato 1.713 žáků, tj. 16,09 % přijatých v maturitních oborech (současně 61,71 % všech přijatých na gymnázia), ke studiu v šestiletém gymnaziálním cyklu bylo přijato 251 žáků, tj. 2,36 % přijatých v maturitních oborech (9,04 % všech přijatých na gymnázia) a k osmiletému studiu na gymnáziích bylo přijato 812 žáků, tj. 7,63 % z celkového počtu žáků přijatých v maturitních oborech (29,25 % všech přijatých na gymnázia).

Dále následují obory Gastronomie, hotelnictví a turismus s 1.878 přijatými žáky, což představuje 11,35 % z celkového počtu přijatých; Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika s 1.782 přijatými žáky (tj. 10,77 %); Strojírenství a strojírenská výroba, kde bylo přijato 1.748 žáků, což je 10,57 % z celkového počtu přijatých žáků, a Ekonomika a administrativa – počet přijatých žáků 1.530, tj. 9,25 %.

Naopak nejméně žáků bylo přijato ve Speciálních a interdisciplinárních oborech – 40 žáků, tj. 0,24 %; v oboru Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie – 50 žáků, tj. 0,30 % a Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství – 55 žáků, tj. 0,33 %.

Z porovnání výsledků přijímacího řízení pro denní formu studia ve školním roce 2001/02 s hlavními vývojovými trendy Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji vyplývá:

Absolventi středních škol

Ve školním roce 2001/02 absolvovalo studium na gymnáziích, středních odborných školách, středních odborných učilištích, učilištích, odborných učilištích, praktických školách a vyšších odborných školách celkem 15.982 žáků. Část absolventů dále pokračovala ve studiu, další splnili požadavky a potřeby zaměstnavatelů a zapojili se do pracovního procesu, někteří absolventi však své uplatnění na trhu práce nenašli. Podle údajů jednotlivých úřadů práce v Moravskoslezském kraji bylo k 30. září 2002 do evidence uchazečů o zaměstnání zařazeno celkem 5.633 absolventů.

Mezi nejrizikovější skupinu patří dlouhodobě absolventi nematuritních vzdělávacích programů poskytujících výuční list, tedy absolventi středních odborných učilišť (kategorie vzdělání H). Ve srovnání s rokem 2001 se míra nezaměstnanosti zvýšila o 2,21 %. Další rizikovou skupinu tvoří absolventi vzdělávacích programů ukončených maturitou, tedy absolventi středních odborných škol (kategorie vzdělání M), kde míra nezaměstnanosti přesahuje 10 %. Nízká míra nezaměstnanosti absolventů gymnázií souvisí s tím, že podstatná část absolventů odchází studovat na vyšší odborné školy a vysoké školy.

Jak vyplynulo z informací poskytnutých úřady práce v Moravskoslezském kraji, úroveň nezaměstnanosti absolventů není výhradně důsledkem situace na trhu práce a rozsahu poptávky po dané profesi. Významným faktorem, který ovlivňuje úroveň nezaměstnanosti absolventů škol, a současně důležitým problémem k řešení je demotivační působení podpory v nezaměstnanosti. Důkazem demotivačního působení sociální dávky je relativně vysoký počet absolventů strojírenských oborů v evidenci úřadů práce, který na rozdíl od situace v jiných oborech nelze zdůvodnit malou poptávkou ze strany zaměstnavatelů.

Hlavním handicapem mladých lidí na trhu práce je nedostatek praxe a její nízká kvalita. Úřady práce využívají k vyrovnání tohoto handicapu finanční příspěvek pro zaměstnavatele, kteří zabezpečí odbornou praxi absolventům škol. Počet takto vytvořených pracovních míst je limitován zájmem zaměstnavatelů. Podle názoru úřadů práce je počet míst pro absolventy nedostatečný. Jako potenciální zaměstnavatelé zůstávají zcela nevyužity orgány státní správy, které nemohou být podle rozpočtových pravidel příjemci dotace.

Častým jevem při zprostředkování zaměstnání absolventů škol je jejich nezájem o zaměstnání v oboru, který absolvovali. Příčinou tohoto jevu je pravděpodobně nepřijatelně nízký věk dětí při rozhodování o volbě střední školy a budoucí profesi.

Tabulka č. 25 přináší přehled o uplatnění absolventů středních škol dle jednotlivých kategorií vzdělání, doplňující údaje o uplatnění absolventů SŠ dle kategorií oborů jsou uvedeny v příloze č. 7.

Tab. 25 Uplatnění absolventů SŠ dle kategorií vzdělání (údaje k 30. září 2001 a k 30. září 2002)
Kategorie vzdělání Rok Počet absolventů SŠ Počet nezaměstnaných absolventů Počet nezaměstnaných Podíl nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu absolventů Podíl nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných
D 2001 33 11 52 0,08 % 0,02 %
2002 21 10 65 0,06 % 0,02 %
E 2001 640 370 1 980 2,70 % 0,62 %
2002 701 475 2 378 2,97 % 0,74 %
H 2001 4 206 1 709 38 265 12,47 % 2,85 %
2002 4 842 2 346 40 710 14,68 % 3,65 %
J 2001 42 14 763 0,10 % 0,02 %
2002 48 19 731 0,12 % 0,03 %
K 2001 2 523 203 3 139 1,48 % 0,34 %
2002 2 240 189 3 199 1,18 % 0,29 %
L 2001 874 224 4 111 1,63 % 0,37 %
2002 2 089 733 4 481 4,59 % 1,14 %
M 2001 5 203 1 518 11 262 11,07 % 2,53 %
2002 5 446 1 708 12 199 10,69 % 2,66 %
N 2001 186 73 399 0,53 % 0,12 %
2002 595 153 498 0,96 % 0,24 %

D – nižší střední vzdělání – nižší střední vzdělání, tříletá příprava v praktické škole

E – nižší střední odborné vzdělání – nižší střední odborné vzdělání (vzdělávací programy učilišť, odborných učilišť)

H – střední odborné vzdělání s výučním listem – střední odborné vzdělání dosažené absolvováním nematuritních vzdělávacích programů poskytujících výuční list, s výjimkou programů uvedených v bodě E

J – střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu – střední nebo střední odborné vzdělání dosažené absolvováním středoškolských nematuritních vzdělávacích programů neposkytujících výuční list

K – úplné střední všeobecné vzdělání – úplné střední všeobecné vzdělání

L – úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou – úplné střední odborné vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů SOU ukončených maturitou a vzdělávacích programů SOU i SOŠ pro absolventy tříletých učebních oborů ukončených maturitou

M – úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) – úplné střední odborné vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů ukončených maturitou, s výjimkou programů uvedených v bodě L; pomaturitní studium kvalifikační

N – vyšší odborné vzdělání – vyšší vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů vyšších odborných škol, konzervatoří a tanečních konzervatoří; pomaturitní studium specializační a inovační

Aktivizační trendy v metodách a formách výchovy a vzdělávání ve středních školách

V rámci získávání nových či doplňujících poznatků organizuje velká část středních škol přednášky a besedy s tematikou, která doplňuje vzdělávání žáků, pomáhá jim v orientaci ve společnosti. Tématy těchto besed a přednášek jsou otázky z oblasti zdravého životního stylu, ekologie a práva, přednášejícími jsou velmi často lékaři, psychologové, pracovníci center primární prevence nebo krizové pomoci, Policie ČR, zástupci Národní protidrogové centrály, členové občanských sdružení s ekologickým programem. Žáci některých středních škol se také zúčastnili soudních přelíčení s mladistvými delikventy. Důležitým momentem je také spolupráce, a to především středních odborných škol a středních odborných učilišť, s úřady práce a živnostenskými úřady, které napomáhají školám v oblasti praktického vyučování, rekvalifikací a odborných seminářů. Důležitou doplňující formou vzdělávání jsou také odborné exkurze, které vedou žáky k aplikaci jejich teoretických znalostí v praxi a které jsou školami organizovány s podniky a společnostmi stejného nebo podobného profesního zaměření.

Pro zvýšení jazykových znalostí svých žáků organizují školy projekty, při kterých využívají spolupráce s partnerskými školami (např. v rámci programu SOCRATES), výměnné pobyty a stáže, studijní jazykové kursy, organizace jazykových klubů, pracují s aktuálními tiskovými materiály on‑line na internetu, spolupracují s British Council Ostrava a Alliance Française d"Ostrava. Mnoho talentovaných žáků je svými učiteli připravováno i na další jazykové zkoušky (Sprachdiplom, Cambridge First Certificate in English, Pitman Examinations).

Ve školním roce 2000/01 byl poprvé představen projekt Akademie Junior Achievment, který umožňuje studujícím aplikované ekonomie setkávat se s předními manažery českých a zahraničních firem v rámci přednáškových dní a současně podporuje zakládání studentských fiktivních firem. Do tohoto projektu se zapojilo celkem 16 středních škol v Moravskoslezském kraji. Fiktivní firmy, které jsou zakládány v rámci výuky, pracují víceméně stejně jako firmy reálné. Žáci v těchto hodinách získají neocenitelné zkušenosti také díky průběžné spolupráci škol s odborníky z praxe, kteří jsou konzultanty a členy poradního sboru. Výsledky své práce školy prezentují na veletrhu fiktivních firem a účastí v soutěžích (Nejlepší studentská společnost, Nejlepší MESE tým, Nejlepší BIA tým, Nejlepší www stránky).

Do interakčního programu aktivního sociálního učení byla zapojena především střední odborná učiliště a odborná učiliště (celkem 15 učilišť). Tato aktivita představuje ucelený program prevence sociálních patologických jevů na bázi aktivního sociálního učení. Neméně důležitý je projekt začleňování romských a sociálně handicapovaných jednotlivců do firem a projekt zvyšování kvalifikace pro romské žáky. V rámci těchto projektů realizují školy odborné kurzy, které napomáhají žákům k rozšiřování kvalifikací.

V souladu s Dlouhodobým záměrem rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy v České republice by měla být metoda standardizované evaluace školy východiskem úsilí o změnu kvality vzdělávání a také prostředkem zpětné vazby. Pouze 19 středních škol však využilo možností evaluace, a to prostřednictvím didaktických testů SCIO a KALIBRO nebo využitím projektu "Maturita po internetu" Centra pro reformu maturitní zkoušky.

Programy volnočasových aktivit jsou způsobem, kterým mnohé školy bojují o zdravý vývoj svých žáků a současně takto naplňují částečně i svůj minimální preventivní program. Mnohé školy si vytvořily své vlastní projekty a programy. Celkem 64 škol organizuje v odpoledních hodinách kroužky se zaměřením sportovním, uměleckým, přírodovědným, humanitním a profesním, žákům je umožněno využívat internet, 13 středních škol v kraji vydává svůj školní časopis, 15 škol má vlastní divadelní soubor nebo pěvecký sbor.

Vyšší odborné školy

Vyšší odborné školy dle § 27a odst. 1 citovaného školského zákona připravují pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností nebo prohlubují dosažené vzdělání pro výkon konkrétních náročných činností. Poskytují vyšší odborné vzdělání.

Zmíněné školy jsou zastoupeny ve všech okresech kraje kromě bruntálského, nejvíce VOŠ je v Ostravě. Moravskoslezský kraj je zřizovatelem celkem 4 VOŠ, 6 má soukromého zřizovatele.

Tab. 26 Vyšší odborné školy v kraji (podle součástí)
Zřizovatel Počet škol Počet žáků denního studia Počet žáků studia při zaměstnání
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Kraj 4 4 999 1 008 250 278
Soukromník 6 6 1 131 1 060 73 36
Celkem 10 10 2 130 2 068 323 314

Ve školním roce 2001/02 nedošlo ve srovnání s uplynulým školním rokem ve vyšším odborném školství Moravskoslezského kraje k významnějším změnám (viz tabulka č. 26). Lze konstatovat, že se nezměnil počet vyšších odborných škol ani nabídka jejich studijních oborů. Nejvíce žáků (celkem 725) studovalo obory ekonomické, které mají velmi různorodé zaměření (např. podnikání, finanční poradenství, zahraniční obchod, účetnictví, přeprava a zasilatelství). Další početnou skupinu tvořilo 644 žáků studujících obory se zaměřením na hotelnictví a turismus. Dále pak co do početnosti následovaly obory zaměřené na zdravotnictví, sociální péči, veřejnosprávní činnost, výpočetní techniku a strojírenství.

Tab. 27 Nově přijatí žáci a absolventi vyšších odborných škol v kraji
Zřizovatel Počet žáků v 1. ročníku denního studia Počet žáků v 1. ročníku studia při zaměstnání Počet absolventů
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Kraj 310 436 124 141 365 340
Soukromník 324 442 15 0 481 408
Celkem 634 878 139 141 846 748

Nejvíce žáků studovalo ve Vyšší zdravotnické škole v Ostravě (439) a v Soukromé vyšší odborné škole GOODWILL ve Frýdku‑Místku (337). Každá ze škol tvoří jeden právní subjekt se střední odbornou školou. Z deseti vyšších odborných škol měly dvě méně než 100 žáků, dvě do 200 žáků, čtyři do 300 žáků a dvě nad 300 žáků.

V uplynulém roce vzrostl o 244 žáků počet přijatých do denního studia. Přes tento nárůst byl celkový stav žáků VOŠ v denním studiu nižší než v předchozím roce.

Speciální školy

Speciální školy poskytují vzdělávání žákům, kteří se vzhledem ke svému zdravotnímu postižení nemohou vzdělávat v běžných školách. Dle zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů, se speciálními školami rozumějí základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, ve kterých získané vzdělání je rovnocenné vzdělání získanému v běžné základní či střední škole. Do kategorie speciálních škol také náleží zvláštní školy, odborná učiliště, praktické školy a pomocné školy.

Pro zdravotně postižené děti předškolního věku zajišťuje péči speciální mateřská škola, jak uvádí zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Všichni zdravotně postižení žáci mohou navštěvovat speciální školy nebo speciální a specializované třídy při běžných školách nebo jsou individuálně integrováni v běžných třídách.

Tab. 28 Přehled speciálních škol (podle součástí)
Okresy Počet ředitelství SpMŠ SpZŠ SpSŠ ZvŠ OU PrŠ PoŠ
Bruntál 8 3 3 - 7 3 1 4
F.‑Místek 9 7 4 - 8 2 3 7
Karviná 14 4 1 - 6 3 3 7
N. Jičín 13 5 2 - 9 4 1 7
Opava 11 2 6 1 8 3 2 6
Ostrava 21 8 7 2 11 4 1 10
Celkem 76 29 23 3 49 19 11 41

Na území Moravskoslezského kraje působilo ve školním roce 2001/02 celkem 76 speciálních škol jako samostatná ředitelství. V tabulce nejsou započítána ředitelství středních škol, při nichž jsou zřízena zejména odborná učiliště a praktické školy (ředitelství uvedena v kapitole 4.3) a dále zde nejsou zahrnuty údaje o ředitelství škol, které jsou zřízeny při zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

Ve školním roce 2001/02 zaznamenala oblast speciálního školství v kraji značné změny z hlediska zřizovatelských pravomocí. Byla dokončena etapa realizace převodu škol, školských a předškolních zařízení ze školských referátů jednotlivých okresních úřadů, příp. MŠMT ČR, do působnosti kraje. Ten se stal zřizovatelem většiny speciálních škol. Další zřizovatelé jsou zastoupeni v menší míře. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je zřizovatelem jediné školy v kraji, jedná se o Speciální školy pro tělesně postižené, Opava, Dostojevského 12.

Celkový přehled speciálních škol ukazuje, že v Moravskoslezském kraji existuje rozmanitá nabídka s různými typy speciálních škol a zařízení – viz tab. č. 28.

Speciální mateřské školy

Speciální mateřská škola stejně jako běžná mateřská škola navazuje na výchovu dětí v rodině, zajišťuje však všestrannou péči zejména dětem mentálně nebo smyslově nebo tělesně postiženým, dále dětem s vadami řeči nebo dětem s více vadami. Pečuje rovněž o děti nemocné nebo zdravotně oslabené umístěné ve zdravotnických zařízeních.

Tab. 29 Speciální mateřské školy (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 29 82 787
2001/02 29 81 765

Z tabulky č. 29 je zřejmé, že ve srovnání s uplynulým školním rokem nedošlo k žádným změnám v poštu zařízení, pouze se nevýznamně snížil počet tříd a žáků.

Speciální základní školy

Speciální základní školy vznikaly ve velké míře převážně u zdravotnických zařízení. Kromě dětí nemocných a zdravotně oslabených se ve speciálních základních školách vzdělávají děti s poruchami učení a chování, děti s kombinovanými vadami, sluchovým a zrakovým postižením a vadami řeči.

V souvislosti se zařazováním většího počtu postižených dětí do speciálních škol a dále s doporučením speciálně pedagogických center o dopomoc těmto žákům občany vykonávajícími náhradní vojenskou službu, případně osobními asistenty, vzrostl zájem ředitelů škol o tyto zaměstnance. Jejich přijetí však opět naráželo na finanční bariéry a v případě osobních asistentů na nedořešenou legislativu. Za této situace hledali ředitelé škol a rodiče dětí jiné možnosti financování asistentů, zejména přes úřady práce či různá občanská sdružení.

Tab. 30 Speciální základní školy (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 22 121 1 028
2001/02 23 124 1 081

Speciální střední školy

Na území Moravskoslezského kraje jsou zřízeny dvě speciální střední školy. Jedna z nich je situována v Ostravě-Porubě, kde pod jedním ředitelstvím funguje speciální střední odborná škola a speciální střední odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež. Další školou je obchodní akademie pro zrakově postiženou mládež, která je součástí Obchodní akademie v Opavě. Speciální gymnázia nejsou v kraji zřízena.

Tab. 31 Speciální střední školy (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
SOŠ SOU
2000/01 2 1 52 1 178
2001/02 2 1 50 1 140

Zvláštní školy

Podle dikce již dříve citovaného školského zákona se ve zvláštní škole vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole, ani speciální základní škole.

Většina zvláštních škol na území Moravskoslezského kraje je kombinována s pomocnou školou, příp. jejím přípravným stupněm.

Tab. 32 Zvláštní školy (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 49 462 4 202
2001/02 49 413 3 635

Pomoc dětem ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v rámci vyučování poskytují na speciálních školách asistenti učitele. V hodnoceném školním roce byli na zvláštní školy v souladu s metodickým pokynem MŠMT ČR o zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele – asistenta učitele přijati čtyři tito asistenti. Zájem o zřízení funkce asistenta učitele byl ze strany škol vyšší, zejména tam, kde je vyšší procento sociálně slabších žáků a kde už tito tzv. romští asistenti s dobrými výsledky pracují. Vzhledem k tomu, že finanční navýšení na asistenty je ze strany MŠMT poskytováno jen v případě prvního roku jejich práce a v dalších letech již jsou financováni na úkor dalších zaměstnanců škol, byly žádosti škol, kde už asistenti pracovali, o další přijetí těchto pracovníků zamítnuty.

Moravskoslezský kraj je zřizovatelem čtyř zvláštních škol internátních. Internáty uvedených škol nejsou klasickými ubytovacími zařízeními ve smyslu poskytnutí ubytování žákům v průběhu týdne, ale jsou zde umisťovány děti s nařízenou ústavní a ochrannou výchovou. K 30. září 2001 bylo na těchto internátech z 207 ubytovaných celkem 173 dětí a žáků umístěných na základě rozhodnutí soudu a v průběhu školního roku byl tento počet nadále navyšován až téměř do konečné kapacity ubytovacích zařízení. Celoroční ubytování těchto dětí a žáků způsobovalo komplikace ředitelům škol, neboť pro internáty jsou stanovovány jiné normativy financování než pro dětské domovy, u kterých je celoroční pobyt dětí předpokládán. V souvislosti s nově přijatým zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, který je v platnosti od 1. července 2002, by mělo dojít k řešení této situace. V horizontu dvou let lze předpokládat oddělení internátů od zvláštních škol a vytvoření dalších samostatných dětských domovů.

Odborná učiliště

Odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány a připravuje tak pro výkon povolání odpovídající příslušnému učebnímu oboru. Přednostně jsou přijímáni žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy – odborné učiliště je určeno pro mentálně postižené žáky. Ve školním roce 2001/02 došlo k výraznému nárůstu počtu tříd v odborných učilištích, což bylo způsobeno především otevřením soukromého OU v okrese Karviná.

Tab. 33 Odborná učiliště (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 19 130 1 799
2001/02 19 148 1 962

Praktické školy

Praktická škola připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností. Příprava trvá jeden až tři roky.

Tab. 34 Praktické školy (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 11 28 322
2001/02 11 19 174

Do praktické školy tříleté se přednostně přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili zvláštní školu nebo povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku zvláštní, popř. základní školy. V odůvodněných případech lze přijmout i žáky, kteří ukončili neúspěšně devátý ročník ZŠ. Do praktické školy jednoleté a dvouleté se přednostně přijímají žáci, kteří splnili povinnou školní docházku na zvláštní nebo pomocné škole. PrŠ je určena pro mentálně postižené žáky. Ve školním roce 2001/02 bylo v Moravskoslezském kraji otevřeno o 9 tříd méně než v roce předchozím.

Pomocné školy a přípravný stupeň pomocných škol

Pomocná škola vychovává a vzdělává obtížně vzdělavatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání. Obsah výchovně vzdělávací činnosti se zaměřuje na vypěstování návyků samoobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby.

Tab. 35 Pomocné školy (podle součástí)
Školní rok Počet škol Počet tříd Počet žáků
2000/01 38 80 476
2001/02 41 82 495

Na školách pomocných a v přípravných stupních se počet dětí nepatrně zvýšil. Růst počtu žáků v pomocných školách a přípravných stupních pomocných škol může souviset se situací, že v současné době jsou do školského systému zařazovány i děti s těžším stupněm postižení. Tato skutečnost motivovala některé školy k podávání žádostí o změnu svých kapacit. Změny kapacit nebyly realizovány ve smyslu jejich celkového nárůstu, ale v jejich přesunech, a to snížením kapacity školy zvláštní a navýšením kapacity školy pomocné. Zda se však jedná o skutečný posun v zařazování těžce postižených dětí do škol, budeme moci posoudit až v horizontu několika let sledováním počtu žáků pomocných škol a dětí přípravných stupňů.

O tom, že o vzdělání ve speciálních školách se zajímá i těžce mentálně postižená mládež, svědčí realizace tří kurzů pro doplnění vzdělání poskytované pomocnými školami v Albrechticích, Opavě a Novém Jičíně. Tyto kurzy navštěvovalo celkem 14 žáků. Jejich počet do tabulky není zahrnut.

Školní družiny a školní kluby při speciálních školách

Ve školním roce 2001/02 pracovalo ve školních družinách speciálních škol Moravskoslezského kraje celkem 1.013 žáků v 89 odděleních, ve stávajících 6 školních klubech pak 75 žáků. Ze strany ředitelů speciálních škol, zejména zvláštních, byla školním družinám věnována zvýšená pozornost. Projevila se požadavky na změny v síti škol buď zařazením školní družiny jako nové součásti, nebo zvýšením její stávající kapacity. Ve zdůvodněních byl zvýrazněn význam školních družin zejména pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, neboť zde děti získávají a upevňují si základní návyky běžného života, připravují se na vyučování a dále smysluplně využívají volný čas různými kolektivními činnostmi.

Předškolní zařízení

Předškolní výchovu a vzdělávání zabezpečují mateřské školy, pro děti zdravotně postižené slouží speciální mateřské školy (viz kapitolu 4.5.1). Tato zařízení navazují na výchovu dětí v rodině a v součinnosti s rodinou zajišťují všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od 3 do 6 let.

Dlouhodobý nepříznivý demografický vývoj v Moravskoslezském kraji se promítl poklesem počtu dětí ve věku docházky do mateřských škol, což mělo za následek úbytek počtu předškolních zařízení. Ve školním roce 2001/02 bylo v kraji celkem 629 mateřských škol (včetně škol zřízených jako součásti). Vzhledem k předešlému školnímu roku (644 MŠ) ubylo 15 zařízení – celkový přehled přináší tabulka č. 36.

Tab. 36 Přehled předškolních zařízení v kraji
Okres MŠ – samostatné ředitelství MŠ jako součásti Celkem
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Bruntál 64 62 6 7 70 69
F.‑Místek 124 120 9 10 133 130
Karviná 116 113 8 9 124 122
Nový Jičín 91 90 10 9 101 99
Opava 105 103 2 3 107 106
Ostrava 109 103 - - 109 103
Celkem 609 591 35 38 644 629

Předškolní zařízení v kraji navštěvovalo ve školním roce 2001/02 celkem 34.250 dětí (tzn. 33.444 dětí v 1.445 běžných třídách a dále 806 dětí v 73 speciálních a specializovaných třídách). Přehled o počtu dětí v mateřských školách jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje přináší tabulka č. 37 (podrobnější údaje jsou v tabulkách v příloze).

Tab. 37 Mateřské školy v kraji (podle součástí)
Okres Počet škol Počet tříd Počet dětí
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Bruntál 70 69 144 141 3 343 3 275
F.‑Místek 133 130 281 278 6 445 6 386
Karviná 124 122 325 315 7 122 6 802
Nový Jičín 101 99 209 194 4 645 4 575
Opava 107 106 250 245 5 493 5 554
Ostrava 109 103 359 345 7 865 7 658
Celkem 644 629 1 568 1 518 34 913 34 250

Zřizovatelem mateřských škol v Moravskoslezském kraji – podobně jako v ostatních krajích – je nejčastěji obec (610 MŠ, což je asi 97 %). Z celkového počtu má 573 MŠ zřizovaných obcemi samostatná ředitelství. Do těchto škol dochází celkem 32.479 dětí, což je o 1.031 dětí méně než ve školním roce 2000/01. Zbývajících 37 mateřských škol zřizovaných obcemi fungovalo jako součásti základních škol s počtem 774 dětí.

Celkový počet mateřských škol jiných zřizovatelů představuje 19 předškolních zařízení s celkovým počtem 995 dětí. Soukromý sektor jako zřizovatel MŠ se nejvíce vyskytuje v okrese Karviná (14 MŠ), celkově se na zřizování předškolních zařízení v kraji podílí 2,5 % případů (tzn. 17 MŠ). Církevní MŠ jsou zřízeny dvě, což činí asi 0,3 % z celkového počtu. Detailnější přehled podle okresů i zřizovatelů uvádějí tabulky v příloze.

Celkový průměrný počet dětí na třídu činil v Moravskoslezském kraji 22,58 – nejnižší průměr byl v okrese Karviná (21,28 dětí na třídu), nejvyšší průměr v okrese Bruntál (23,22 dětí na třídu). Vzhledem k výše uvedeným průměrným počtům dětí na třídu vyplynulo pro mnohé ředitele stanovení výjimek z maximálního počtu dětí ve třídě. Výjimky z minimálního počtu dětí byly naopak velmi ojedinělé.

V mateřských školách pracovalo ve školním roce 2001/02 celkem 2.844 pedagogických pracovníků, kvalifikační požadavky dle dříve citované vyhlášky MŠMT č. 139/1997 Sb. nesplňovalo pouze 55 učitelek, což činí asi 1,9 % z celkového počtu pedagogických pracovníků. Personální zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu z hlediska odborné a pedagogické způsobilosti má tedy vysokou úroveň.

Celkový průměrný počet dětí na jeden přepočtený úvazek pedagogického pracovníka v mateřské škole v Moravskoslezském kraji činil 12,46 – nejnižší průměr vykazoval okres Ostrava (11,95), nejvyšší průměr byl v okrese Opava (13,02).

Péče o děti se zdravotním postižením

Ve školním roce 2001/02 bylo v běžných třídách mateřských škol na území Moravskoslezského kraje integrováno celkem 493 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejpočetnější skupinu individuálně integrovaných již setrvale představují děti s vadou řeči (asi 75 % z celkového počtu). Logopedická náprava je v tomto případě optimální ještě do zahájení povinné školní docházky. Zvyšující se počet problémů s výslovností u populace předškolního věku je signálem pro směr dalšího vzdělávání učitelek MŠ, a to nejen pro plánování vzdělávacích akcí v rámci školy, ale také pro příslušné instituce nabízející akreditovaná školení k celoživotnímu vzdělávání pedagogů.

Tab. 38 Děti ve speciálních třídách MŠ a individuálně integrované děti podle druhu postižení
Druh postižení Počet dětí Počet dětí ve speciálních třídách
individuálně integrovaných z toho děti vyžadující zvýšené výdaje
Mentálně postižení 23 21 13
Sluchově postižení 12 7 -
Zrakově postižení 7 5 44
S vadami řeči 368 328 541
Tělesně postižení 39 33 2
Zdravotně oslabení - 25 81
S kombinací postižení 36 - 80
Se sníženou psychosociální adaptací 7 1 45
S lékařskou diagnózou autismus 1 5 -
Celkem 493 425 806

Pro příznivý vývoj zdravotně postižených jedinců rovněž slouží speciální a specializované třídy, kde bylo ve školním roce 2001/02 umístěno celkem 806 dětí, což je dokumentováno údaji v tabulce č. 38.

Nadstandardní a alternativní výchovně vzdělávací práce

Orientace výchovného působení v mateřských školách je zaměřena převážně na rozvoj dětské osobnosti, citovou a mravní stránku, schopnost spolupracovat a žít s ostatními lidmi. Na tento cíl navazovaly různé modelové a tréninkové projekty: Mateřská škola podporující zdraví, Začít spolu, styl Montessori, waldorfská pedagogika, Metoda Dobrého startu, Lego Dacta, projekty protidrogové prevence a mnohé další. Velká část předškolních zařízení organizuje mnoho aktivit zaměřených na výchovu výtvarnou, ekologickou, hudební, tělesnou, dopravní či dramatickou, dále na výuku cizích jazyků a v neposlední řadě rovněž společné aktivity s rodiči a širokou veřejností, příp. jinými subjekty.

Státní jazykové školy

Ve dvou státních jazykových školách Moravskoslezského kraje bylo ve školním roce 2001/02 pořádáno celkem 173 základních, středních, vyšších a konverzačních kurzů, ve kterých studovalo 3.374 posluchačů. Jejich počet byl v porovnání s předchozím školním rokem o 277 (tj. o 8,94 %) vyšší, zatímco počet kurzů vzrostl o 4.

Tab. 39 Státní jazykové školy v kraji
Okres Počet škol Počet žáků Počet kurzů
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Frýdek‑Místek 1 1 841 818 49 52
Ostrava 1 1 2 256 2 556 120 121
Celkem 2 2 3 097 3 374 169 173

Z uvedeného počtu posluchačů uvedených ve školním roce 2001/02 bylo 248 (tj. 7,35 %) účastníků jednoletého pomaturitního studia, ve školním roce 2000/01 v jednotlivých pomaturitních kurzech studovalo 118 (tj. 3,81 %) posluchačů.

Kromě státních jazykových škol mají oprávnění MŠMT k pořádání jednoletých pomaturitních kurzů (tzn. že jsou zařazeny do přílohy č. 1 vyhlášky MŠMT č. 183/1998 Sb.) také soukromé instituce zabývající se jazykovým vzděláváním. Ve školním roce 2001/02 se tato forma studia uskutečnila v 6 soukromých vzdělávacích zařízeních, celkový počet posluchačů v těchto kurzech byl 285, což je v porovnání se školním rokem 2000/01, kdy tyto kurzy pořádaly 4 soukromé organizace, o 186 posluchačů více.

Školská zotavovací zařízení

Školy v přírodě

Školy v přírodě umožňují pobyt dětí a žáků škol ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení školní výchovně vzdělávací práce. Krajský úřad Moravskoslezského kraje zřizuje celkem 6 zařízení tohoto typu.

Činnost škol v přírodě vymezuje zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, dále vyhláška MŠMT ČR č. 303/1996 Sb., o školách v přírodě, a rovněž nařízení vlády ČR č. 481/1991 Sb., kterým se upravují výjezdy do škol v přírodě.

Tab. 40 Základní údaje o školách v přírodě
Zařízení Kapacita Počet turnusů Průměrný počet dnů turnusu Počet provoz. dnů ve škol. roce Počet dětí a žáků Z toho: Počet dospělých Prázdninový provoz
SpŠ
Dny Děti a žáci Dospělí
Mosty-Hrčava 21 29 9,2 234 531 531 - - 66 24 60 6
Fulnek-Vlkovice 61 23 10,5 243 1 196 17 1 120 59 101 53 270 74
Vrbno pod Pradědem 131 22 12 264 2 520 - 2 520 - 134 6 80 11
Jablunkov-H. Lomná 75 18 11,3 204 1 067 67 1 000 - 130 26 210 30
Karolinka-Bzové 80 22 10,8 237 1 669 - 1 669 - 160 63 460 150
Prostřední Bečva 85 21 11 226 1 426 - 1 426 - 125 24 122 12
Celkem 453 22,5 10,8 1 408 8 409 615 7 735 59 716 196 1 202 283

Ve srovnání s předešlým školním obdobím se pobytu ve školách v přírodě ve školním roce 2001/02 zúčastnilo o 563 žáků méně při nezměněné kapacitě zmíněných škol. Maximální provozní vytíženost školy v přírodě je cca 37 týdnů (259 dnů) v průběhu školního roku. Této maximální vytíženosti dosáhla v roce 2001/02 pouze Škola v přírodě ve Vrbně pod Pradědem, což je kapacitně největší školské zařízení tohoto typu v kraji.

Popsaná zotavovací zařízení bývají využívána i o hlavních prázdninách. Nejvytíženějšími zařízeními v tomto směru jsou Škola v přírodě v Karolince-Bzové a Škola v přírodě ve Fulneku-Vlkovicích.

Školy v přírodě zřizované Moravskoslezským krajem slouží k rekreaci 50,4 % všech dětí a žáků všech typů škol vyslaných ve školním roce 2001/02 na školu v přírodě. Ve srovnání se školním rokem 2000/01 se ve školách v přírodě zřizovaných Moravskoslezským krajem rekreovalo o 564 dětí méně.

Tab. 41 Využití stálých škol v přírodě zřizovaných Moravskoslezským krajem
  Děti a žáci Podíl z celkového počtu dětí a žáků v MŠ, ZŠ a SpŠ v kraji Podíl ze všech dětí a žáků vyslaných na školu v přírodě
Počet dětí a žáků v MŠ, ZŠ a SpŠ v kraji 175 607 100,0 % ×
Celkový počet dětí a žáků vyslaných na školu v přírodě 16 665 9,5 % ×
Počet dětí a žáků ve školách v přírodě zřizovaných krajem 8 409 4,8 % 50,5 %

Střediska pro volný čas dětí a mládeže

Střediska pro volný čas dětí a mládeže mají v oblasti zájmového vzdělávání dětí a mládeže výsadní postavení. Zřizují se jako domy dětí a mládeže s velmi pestrou nabídkou zájmových aktivit nebo jako stanice zájmových činností specializované na konkrétní zájmové oblasti.

Bohatou nabídkou volnočasových aktivit, svými zkušenostmi a velmi dobrou znalostí místních poměrů jsou schopna pružně reagovat na skutečný zájem a poptávku v oblasti smysluplného využívání volného času mladé generace, ale v mnoha případech i dospělých. Spolu se základními uměleckými školami jsou hlavními garanty společenského života měst a obcí.

Tab. 42 Střediska pro volný čas dětí a mládeže podle zřizovatele
Zřizovatel Bruntál F.‑Místek Karviná N. Jičín Opava Ostrava Celkem
kraj 2 6 8 6 5 4 31
obec 1 - - - - - 1
církev - - 1 - - 1 2
soukromník - - - 1 - - 1
Celkem 3 6 9 7 5 5 35
Tab. 43 Zájmové útvary a tábory středisek pro volný čas dětí
Okres Počet zájmových útvarů Počet členů zájmových útvarů Z toho počet členů 15–18 let Počet táborů Počet účastníků táborů Osobodny účastníků táborů
Bruntál 276 3 216 214 126 4 360 24 250
F.‑Místek 326 4 122 239 50 1 637 15 088
Karviná 424 8 046 426 75 2 802 30 581
Nový Jičín 345 4 508 409 94 3 298 22 618
Opava 290 4 053 356 41 1 221 11 338
Ostrava 687 9 191 977 69 2 074 19 067
Celkem 2 348 33 136 2 621 455 15 392 122 942

Děti, zapojené do různorodých zájmových aktivit včetně vysoce odborných kroužků v těchto zařízeních, dosahují stejně jako žáci ZUŠ významných úspěchů v soutěžích a přehlídkách nejen u nás, ale i v zahraničí.

Moravskoslezský kraj bude nadále podporovat a rozvíjet činnost těchto zařízení, která výrazným způsobem ovlivňují zdravý životní styl dětí a mládeže.

Školská účelová zařízení

Pedagogicko-psychologické poradny

Na území Moravskoslezského kraje působilo ve sledovaném období 8 pedagogicko-psychologických poraden, jež jsou zřízeny krajem (k 1. lednu 2003 dochází ke sloučení dvou samostatných PPP v Krnově a Bruntále do jednoho subjektu a dále dvou ostravských poraden rovněž do jednoho právního subjektu).

Pedagogicko-psychologické poradny jsou školská účelová zařízení, která poskytují odbornou psychologickou a speciálně pedagogickou péči dětem od 3 let, žákům škol, jejich rodičům nebo zákonným zástupcům. Dále poskytují metodickou pomoc výchovným poradcům škol a metodikům prevence i jednotlivým pedagogům nebo celým kolektivům učitelů. Organizují vzdělávání pro pedagogické pracovníky, poradenskou, intervenční, terapeutickou činnost zvláště při výchovných a výukových problémech žáků, metodickou pomoc, popř. přímé intervenční zásahy při řešení problémů sociální patologie na školách a pomáhají při profesionální orientaci žáků škol. Jejich činnost je zaměřená na děti od 3 do 19 let.

Tab. 44 Přehled činností pedagogicko-psychologických poraden
Okres Individuální činnosti Skupinové činnosti Služby pedagogům Ostatní Zprac. podkl.
komplex. vyšetření ostatní vyšetření terapeut. výcvik předn., besedy konzult. kurzy, semináře
Bruntál 1 082 551 1 33 56 62 327 14 9 717
F.‑Místek 2 758 1 908 33 224 0 15 819 5 22 2 825
Karviná 3 072 4 224 48 73 14 102 115 102 29 2 645
N. Jičín 2 536 4 339 1 46 0 5 108 5 7 989
Opava 2 862 908 132 42 0 12 258 45 37 899
Ostrava 2 960 7 679 153 18 5 128 680 105 50 1 594
Celkem 15 270 19 609 368 436 75 324 2 307 276 154 9 669
34 879 1 203 2 583 9 823

Při porovnání druhu a četnosti výkonů ve školním roce 2000/01 a 2001/02 vyplývá, že došlo k nárůstu počtu výkonů v individuálních činnostech s klienty za kraj jako celek, a to z počtu 30.945 na 34.879. Tento fakt koresponduje s údaji uváděnými ve výročních zprávách pedagogicko-psychologickými poradnami – o rozporu mezi celkovým poklesem počtu dětí, ale vzrůstajícím počtem žádostí o vyšetření dětí a současně nárůstem závažnosti problémů a z toho vyplývající náročnosti péče o klienta (odborné, časové, počtem kontaktů, cíleným působením nejen na dítě, ale rodinu jako systém, učitele, třídní kolektiv, školu jako celek).

Porovnáním výkonů ve skupinových činnostech PPP došlo k početnímu poklesu z 10.479 na 1.203, nejedná se však o faktický pokles skupinových činností vykazovaných jednotlivými poradnami, ale o ujasnění metodiky vykazování těchto činností.

Celkový počet odborných pracovníků v PPP Moravskoslezského kraje činí v přepočteném počtu 100,5 zaměstnanců, zůstává přibližně na stejném počtu jako v loňském školním roce. Podrobnější přehled o personálním zabezpečení činnosti PPP je uveden v tabulkách v příloze.

Další tabulka č.45 informuje o počtu klientů poraden v závislosti na jejich věku.

Tab. 45 Klienti pedagogicko-psychologických poraden podle věku
Klient navštěvuje Školní rok
2000/01 2001/02
Mateřské školy 2 359 2 584
Základní školy 27 923 16 335
Střední školy 1 440 1 804
Celkem 31 722 20 723

Pokles počtu klientů částečně způsobilo nesprávné vykazování počtu v loňském školním roce (na dvou pracovištích). Druhou příčinou je faktické snížení počtu klientů, ale současně zvýšení počtu nutných kontaktů zapříčiněné narůstající závažností řešených problémů, zejména osobnostních, vztahových, výukových, výchovných apod.

Speciálně pedagogická centra

Speciálně pedagogické centrum jako školské účelové zařízení poskytuje speciálně pedagogickou a psychologickou péči dětem a žákům s mentálním, smyslovým, tělesným postižením, nebo s kombinovanými vadami, jejich rodičům, učitelům. Úkolem SPC je depistáž, poskytování péče v co nejranějších stádiích vývoje dítěte tak, aby bylo schopno v co největší míře postižení reedukovat nebo kompenzovat. Součástí práce SPC je komplexní vyšetření, poradenství, popř. terapeutická pomoc rodině, dále posouzení zařazení dítěte do vhodného typu školy, spolupráce se školou při tvorbě individuálního vzdělávacího programu, metodická pomoc vyučujícím, spolupráce s dalšími institucemi, v jejichž péči se dítě nachází, např. PPP, dětským lékařem, pedopsychiatrem, neurologem apod. Cílem je úspěšná integrace dítěte v běžných školách nebo zařazení ve školách speciálních.

Počet SPC Moravskoslezského kraje se od minulého školního roku nezměnil, center je celkem deset (po jednom v okresech Bruntál, Frýdek‑Místek, Karviná a Nový Jičín, po třech v okresech Opava a Ostrava).

Tab. 46 Výkony speciálně pedagogických center
Okres Druh postižení Počet odborných pracovníků Výkony Průměr na pracovníka
Výkony Klienti
Opava mentální 3,3 3 259 988 52
tělesné 4,5 3 678 817 84
zrakové 2,1 293 140 34
Celkem 9,9 7 230 - -
Ostrava sluchové 4,0 2 741 685 42
mentální 4,0 2 765 691 155
zrakové 2,7 1 920 711 21
Celkem 10,7 7 426 - -
Karviná řeči 6,3 19 725 3 131 91
Frýdek‑Místek kombinované 5,6 2 324 415 46
Nový Jičín kombinované 3,8 2 133 561 110
Bruntál mentální 4,0 2 164 541 104
Celkem 01/02 - 40,3 41 002 1 017 77
Celkem 00/01 - 37,7 54 667 1 450 64

Celkový počet odborných pracovníků SPC vzrostl z 37,7 (v přepočteném počtu) ve školním roce 2000/01 na 40,3 přepočtených pracovníků v roce 2001/02. Tabulka č. 46 podává přehled o celkovém výkonu odborného pracovníka SPC a počtu jeho klientů v kraji.

Při srovnání průměrného počtu klientů na jednoho pracovníka SPC došlo ve srovnání se školním rokem 1999/2000 k nárůstu o 13, ale průměrný počet výkonů naopak poklesl o více než 300. Snížení počtu výkonů je zřejmě částečně způsobeno sjednocením výkaznictví a zavedením jednotné metodiky. Rozdíly v počtu výkonů na jednotlivých speciálně pedagogických centrech jsou dány rozdílným zaměřením podle druhu postižení, a tím obtížnou srovnatelností.

I v následujících letech se předpokládá zachování stávajícího počtu SPC. V případě potřeby vzniku dalších pracovišť k zajištění péče o děti v okresech, ve kterých současná síť center nestačí, se předpokládá řešení situace vznikem odloučených pracovišť stávajících SPC.

Školní jídelny

Školská zařízení školního stravování zabezpečují stravování dětí a žáků a pracovníků předškolních zařízení, škol a školských zařízení. Mohou také poskytovat stravovací služby pro veřejnost, a to za úplatu.

Na základě rozhodnutí zřizovatele se stávaly školní jídelny organizačními složkami obce nebo příspěvkovými organizacemi. Docházelo také k rušení jídelen z důvodu jejich zařazení jako součásti stávajících právních subjektů škol. Celkově byl zaznamenán pokles počtu školních jídelen (včetně součástí a výdejen stravy) o 49 stravovacích zařízení, tzn. asi o 4,6 %. Školní jídelny v rámci kraje hospodařily jako příspěvkové organizace nebo organizační složky obce, dále jako školní jídelny v církevním a soukromém sektoru.

Tab. 47 Školní jídelny v kraji včetně výdejen stravy
Okres ŠJ – samostatná ředitelství ŠJ jako součásti Celkem ŠJ
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Bruntál 5 5 98 114 103 119
Frýdek‑Místek 1 1 205 203 206 204
Karviná 19 19 153 141 172 160
Nový Jičín - 1 170 167 170 168
Opava 17 16 189 187 206 203
Ostrava 29 30 171 124 200 154
Celkem 71 72 986 936 1 057 1 008

Celkově bylo školní stravování v Moravskoslezském kraji zabezpečováno 1.008 školními stravovacími zařízeními. V převážné většině jsou součástmi předškolních zařízení, škol a školských zařízení (ZŠ, MŠ, SŠ, DD, ŠvP). V obcích, kde nebyly zřízeny školní jídelny, se děti, žáci a zaměstnanci škol a školských zařízení stravují prostřednictvím výdejen stravy, které jsou součástmi příslušných typů škol a školských zařízení. Očekávaný vývoj předpokládá slučování kapacitně menších školních jídelen, ale zejména jejich rušení jako organizačních složek obcí, aby pak byly zařazeny jako součásti příspěvkových organizací. Tento popsaný trend není ovlivněn pouze novelou zmíněného zákona č. 564/1990 Sb., ale také zpřísněnými hygienickými požadavky na provoz společného stravování, jak vyplývá z ustanovení vyhlášek č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby, dále č. 108/2001 Sb., která stanoví požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a zejména ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Výše uvedenými změnami by však nemělo být dotčeno zabezpečení školního stravování zhruba ve stávajícím rozsahu.

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči

Ve smyslu zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, platného od 1. července 2002, jsou diagnostické ústavy, dětské domovy a výchovné ústavy zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a střediska výchovné péče zařízeními pro preventivně výchovnou péči.

Účelem zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy je zajišťovat náhradní výchovnou péči nezletilým osobám zpravidla ve věku od 3 do 18, příp. 19 let, na základě rozhodnutí soudu o ústavní nebo ochranné výchově v zájmu jejich zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání.

Účelem školských zařízení pro preventivně výchovnou péči je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte a přispívat k jeho zdravému osobnostnímu vývoji.

Diagnostické ústavy a střediska výchovné péče

Diagnostické ústavy jsou zařízení, která na základě výsledků komplexního vyšetření zdravotního stavu dětí je umísťují do příslušných typů dětských domovů nebo výchovných ústavů, příp. mimo zařízení do smluvní rodiny.

V Moravskoslezském kraji působily dva diagnostické ústavy – dětský (Bohumín-Šunychl) a pro mládež (Ostrava-Kunčičky), které oba zřizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jejich celková kapacita je 99 lůžek.

Součástí zmíněných diagnostických ústavů jsou střediska výchovné péče pro děti a mládež. Ta poskytují všestrannou preventivní speciálně pedagogickou péči a psychologickou pomoc dětem s rizikem či projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a dětem propuštěným z ústavní výchovy při jejich integraci do společnosti. Střediska působí na mnoha odloučených pracovištích i mimo území Moravskoslezského kraje. Dětský diagnostický ústav v Bohumíně-Šunychlu má elokovaná internátní střediska výchovné péče zřízena v Kelči a Valašském Meziříčí. Diagnostický ústav pro mládež v Ostravě-Kunčičkách sdružuje celkem 7 středisek – 5 s ambulantní péčí (Bruntál, Krnov, Frýdek‑Místek, Karviná-Fryštát, Opava) a dále 2 internátní střediska, která současně vykonávají péči ambulantní (Ostrava-Koblov a Ostrava-Přívoz).

Dětské domovy

Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Jejich účelem je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou. Kromě dětských domovů slouží v současné době k výkonu soudně nařízené ústavní výchovy dětem a mládeži rovněž internáty zvláštních škol internátních.

Ve školním roce 2001/2002 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 17 dětských domovů, z toho 16 jich zřizoval Moravskoslezský kraj, jeden DD byl církevní – zřizovatel Biskupství ostravsko-opavské. Církevní dětský domov je sice zařazen do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení od roku 2000, dosud však není v činnosti, ve školním roce 2001/02 neměl svěřence ani zaměstnance.

Tab. 48 Dětské domovy v kraji
Okres Počet zařízení Kapacita Typ domova Počet svěřenců Z toho
rodinný internátní předšk. věk školní věk 15-18 let nad 18 let
Bruntál 4 145 1 3 143 16 89 35 3
Frýdek‑Místek 3 140 0 3 134 7 79 42 6
Karviná 2 102 1 1 88 8 58 19 3
Nový Jičín 2 60 2 0 59 4 37 12 6
Opava 3 140 2 1 137 16 78 36 7
Ostrava 2 62 1 1 61 8 35 14 4
Celkem 2001/02 16 649 7 9 622 59 376 158 29
Celkem 2000/01 16 649 7 9 627 65 429 116 19

Ve srovnání se školním rokem 2000/01 došlo k nepatrnému snížení počtu svěřenců v dětských domovech ve všech věkových kategoriích. Číselné údaje vycházejí ze statistiky, která je pořizována na začátku školního roku, zkušenost však ukazuje, že kapacita jednotlivých zařízení se v průběhu roku naplní.

Dalšími školskými zařízeními, která v současné době pečují o děti se soudně nařízenou ústavní výchovou, jsou internáty zvláštních škol internátních. Moravskoslezský kraj zřizuje celkem 5 takových zařízení. Více než 63 % kapacity všech internátů zvláštních škol internátních sloužilo ve školním roce 2001/02 dětem s nařízenou ústavní výchovou (viz tabulka č. 49).

Tab. 49 Internáty zvláštních škol internátních
Okres Počet zařízení Kapacita Počet svěřenců s nařízenou ústavní výchovou
Nový Jičín 1 32 25
Opava 2 160 126
Ostrava 2 79 22
Celkem 5 271 173

Ve srovnání se školním rokem 2000/01 je zaznamenán pouze nepatrný úbytek vychovatelů, sociálních pracovníků, psychologů a ostatních pracovníků. Přesné údaje o zaměstnancích ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy jsou opět uvedeny v příloze.

V příštích dvou letech dozná situace v těchto školských zařízeních značných změn v souvislosti s dopadem zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Současné moderní trendy v náhradní výchově upřednostňují proti klasické internátní formě dětského domova spíše formu rodinnou. Výše uvedený zákon již nepočítá s internátním typem dětských domovů a umožňuje transformaci internátů zvláštních škol internátních na samostatné dětské domovy rodinného typu. Znění zákona připouští nejvyšší kapacitu dětského domova 48 dětí a počítá pouze s rodinnými skupinami (maximálně 8 dětí ve skupině). Výjimky z maximálního počtu svěřenců v dětském domově nebo ve skupině uděluje MŠMT ČR.

Na základě zákona by mělo postupně docházet (s účinností k 1. srpnu 2004) ke snížení celkové kapacity v dětských domovech i internátech zvláštních škol internátních o 99 míst a zároveň se zvýší počet rodinných skupin o 23 (jde o údaje v zařízeních zřizovaných krajem). Dále dojde na obou typech zařízení k podstatnému navýšení počtu pedagogických pracovníků (celkem o 45 zaměstnanců). Faktické dopady citovaného zákona jsou vyčísleny v tabulkách v příloze č. 9 a č. 10 (srovnání současných kapacit zařízení, dále počtu svěřenců, počtu skupin a počtu pedagogických pracovníků).

Výchovné ústavy

Na území Moravskoslezského kraje existují celkem 3 výchovné ústavy, jejichž zřizovatelem je MŠMT. Úkolem je péče o obtížně vychovatelnou mládež. Jeden z těchto ústavů je tzv. dětský (Horní Těrlicko), kde jsou umístěni obtížně vychovatelní jedinci do doby, než ukončí docházku do základní školy nebo zvláštní školy, příp. než ukončí přípravu na povolání. Další dva ústavy jsou určeny pro obtížně vychovatelnou mládež, která ukončila povinnou školní docházku (Nový Jičín a Ostrava-Hrabůvka). Celková kapacita těchto speciálních výchovných zařízení je 214 lůžek.

Součástmi výchovných ústavů jsou školy a školská zařízení (informace o nich přinášejí tabulky č. 4 – 7). Výchovný ústav pro handicapovanou mládež v Ostravě-Hrabůvce působí rovněž na odloučených pracovištích ve Frýdku‑Místku a Polance nad Odrou.

Plavecké školy

Plavecké školy jsou výcviková střediska, která poskytují dětem a žákům škol základní plavecký výcvik, který je součástí učebních osnov tělesné výchovy v základních a zvláštních školách. V Moravskoslezském kraji působily ve školním roce 2001/02 celkem 4 plavecké školy zřizované krajem a 17 plaveckých škol zřízených jinými subjekty.

Plavecké školy zřizované Moravskoslezským krajem se z rozhodnutí zastupitelstva kraje ruší k 1. lednu 2004. Tato výcviková střediska budou dál plnit svoji službu vůči školám jako nestátní neziskové právní subjekty.

Tab. 50 Plavecký výcvik v plaveckých školách zřizovaných krajem
Místo Počet škol zapojených do výcviku Počet dětí a žáků zapojených do výcviku Z toho dětí a žáků Nově se naučilo plavat Z toho dětí a žáků
SpŠ SpŠ
Bruntál 30 2 267 154 2 069 44 893 5 875 21
Krnov 36 2 709 264 2 445 0 459 0 459 0
Opava 118 6 793 491 6 271 31 2 037 4 2 014 19
Ostrava 90 7 185 167 6 891 127 2 652 0 2 607 45
Celkem 274 18 954 1 076 17 676 202 6 041 9 5 947 85

Srovnáme‑li údaje za školní roky 2000/01 a 2001/02, došlo k úbytku 172 žáků zapojených ve výcviku (z 19.126 žáků pokles na 18.954 žáků), ale naučilo se plavat o 664 žáků více (nárůst z 5.705 na 6.041 žáků).

Služby škole

Moravskoslezský kraj zřizuje na svém území tzv. střediska služeb školám. Svým charakterem činnosti zajišťují tato střediska nejrozmanitější servis přispívající k bezproblémovému provozu i zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu ve školách a školských zařízeních kraje. V každém okrese je situováno jedno toto podpůrné zařízení; konkrétní předmět a účel činnosti je zakotven v jednotlivých zřizovacích listinách. Nejvýznamnější oblasti činnosti středisek lze shrnout do následujících okruhů:

Tab. 51 Metodická činnost středisek služeb školám
Druh metodické činnosti Zaměření akcí Rozsah akcí (délka trvání) Cílová skupina (komu určeno)
Metodické kabinety - 205 metodických schůzek 452 h MŠ, ZŠ, SŠ, ZvŠ, DDM, ZUŠ
Výstavy, přehlídky - prodejní výstavky knih a učebnic
- výstavy výtvarných prací žáků
- přehlídka dětských pěv. sborů
- výstava projektů škol
- přehlídka vzdělávacích projektů škol (PAU)
- přehlídka činnosti středních škol
3 dny až dva týdny učitelé, rodičovská veřejnost
Besedy pro žáky - sexuální osvěta
- využití internetu
- význam Evropské unie
105 h žáci ZŠ, SŠ
Knihovnická služba - stálá knihovnická služba
- poradenství
23 277 výpůjček pedagogové, veřejnost
Internetové služby - SIPV – metodická pomoc
- kontakt se školami
průběžně školy, ŘŠ, informatici
Tvorba met. materiálů - brožury s regionální tematikou
- sborníky žákovských prací
- příručky k DVPP
  pedagogové
Jiné - speciální poradenství
- rekvalifikační kurzy
- Regionální informační středisko EU
  pedagogové, veřejnost

Pomoc středisek při výchovně vzdělávací činnosti škol a jejich odborná informační služba v oblasti výchovy a vzdělávání je významným klíčovým faktorem pro celkové zkvalitnění práce pedagogických pracovníků, a tím i výsledků výchovy a vzdělávání v jednotlivých školách a školských zařízeních kraje. Pro účel této zprávy, která hodnotí stav a rozvoj vzdělávací soustavy v kraji, jsou zásadní informace z činnosti středisek v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (celkem ve 4 okresech kraje) odvíjející se ve dvou základních okruzích – okruh metodické činnosti středisek (viz tabulka č. 51) a okruh průběžného vzdělávání pedagogů (viz tabulka č. 52).

Tab. 52 Průběžné vzdělávání učitelů organizované středisky služeb školám
Zaměření akcí Celkový počet akcí Rozsah akcí (v hodinách) Celkový počet účastníků Celkem učitelohodin
Řízení školy 41 407 929 28 626
Zdravý životní styl 59 612 823 16 724
Vývoj. poruchy učení 68 422 986 12 156
Jazykové vzdělávání 81 1 733 1 612 114 125
Klíčové dovednosti učitele 92 1 263 2 189 92 448
Technická komunikace 73 1 024 747 16 928
Předmětové činnosti 182 863 3 531 75 226
Pedagogické inovace 171 1 195 3 845 47 265
Celkem 767 7 519 14 462 403 498
Tab. 53 Projekty a nadregionální aktivity středisek
Středisko Název projektu, aktivity Vyhlašovatel
Krnov Kritické myšlení jako podpůrný prostředek rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání MŠMT
Frýdek‑Místek Seminář ke školnímu projektu Energie, osvětlení Tereza, sdružení pro ekologickou výchovu, Praha
PHARE 2000 NVF Praha
Grantový podprogram rozvoj. programu DVPP 2002 MŠMT ČR
Nový Jičín Den pro Evropu MZV ČR
Informatorium školy mateřské MŠMT ČR
Budoucnost MŠMT ČR
GRAFOS (v rámci programu Grundtvig) NA Socrates
Malotřídní škola – komunitní centrum obce Kulturkontakt Austria
Didactica Magna a dnešní škola PAU, občanské sdružení, Praha
Cesta změny Národní vzdělávací fond (PHARE)
Dokážu to? AISIS Kladno

Střediska služeb školám rovněž zprostředkovávají přenos informací k jednotlivým školám a školským zařízením. Děje se tak zejména těmito formami:

V rámci inovace své činnosti nabízejí střediska služeb školám rozličné organizační formy dalšího vzdělávání pedagogů spojené s dalšími zajímavými akcemi, např. organizují vzdělávací akce pro celý kolektiv jedné školy (jednodenní i vícedenní), vytvářejí speciální programy pro kolektivy jednotlivých škol a školských zařízení a zájmové skupiny pedagogů, organizují setkávání učitelů různých typů škol, pořádají celookresní konference (např. pro učitelky mateřských škol k rámcovému vzdělávacímu programu předškolního vzdělávání).

Další vzdělávání na školách

Další, trvalé či celoživotní vzdělávání je jednou z obecných podmínek rozvoje společnosti. Jde o večerní, dálkovou, distanční či kombinovanou formu vzdělávání pro udržení, rozšíření či zvýšení kvalifikace. Stav našeho dalšího vzdělávání je popsán ve všech koncepčních materiálech státu i kraje. Poukazují na nutnost rychlého, ale současně uváženého řešení. Podle tzv. Bílé knihy naše podniky ve srovnání s EU nevydávají na vzdělávání dospělých ani polovinu analogických výdajů – v posledních letech dokonce začaly kvantitativní ukazatele klesat, což je rovněž jev mimořádný. Velmi málo nezaměstnaných prochází rekvalifikací (asi 5 %).

V oblasti dalšího vzdělávání Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje mimo jiné předpokládá:

Vesměs jde o úkoly trvalé, dlouhodobé a komplexní. Sledovat situaci znamená přehodnotit systém sbíraných údajů, řešit situaci znamená údaje vyhodnocovat a reagovat příslušnými opatřeními. Již v tuto chvíli je možné zvyšovat informovanost o potřebách vzdělávání, označit typy či obory dalšího vzdělávání podle úrovně poskytovaného vzdělání a podle naléhavosti potřeb trhu práce a podporovat otvírání všech těchto forem dalšího vzdělávání na vhodných školách.

Tab. 54 Přehled kurzů pro doplnění vzdělání v kraji
Typ kurzu 2000/01 2001/02 Nárůst v %
Počet kurzů Počet žáků Počet kurzů Počet žáků
pro doplnění základního vzdělání 6 108 4 80 -26
pro doplnění vzdělání poskytovaného pomocnou školou 3 9 3 14 +56
pro doplnění vzdělání poskytovaného speciální školou 2 6 - - -100
Celkem kraj 11 123 7 94 -24
Celkem Česká republika 162 1 727 121 1 215 -30

Tabulka č. 54 přináší přehled o typech dalšího vzdělávání ve školách a školských zařízeních kraje tak, jak jsou monitorovány výkonovými výkazy škol. Popsané kurzy organizují základní a střední školy včetně speciálních podle požadavků veřejnosti, tj. občanů, kteří dokončili povinnou školní docházku v nižším než posledním ročníku.

Meziroční pokles počtu žáků je srovnatelný s celorepublikovými údaji. Klesající tendence nekoresponduje se zvyšujícími se počty adeptů tohoto typu vzdělávání. Je zde tedy prostor pro snahu přivést do kurzů více dalších občanů.

Tab. 55 Rekvalifikace v kraji podle okresů
Okres 2000/01 2001/02 Nárůst v %
Počet kurzů Počet žáků Počet kurzů Počet žáků
Bruntál 4 37 2 15 -59
Frýdek‑Místek 8 42 0 0 -100
Karviná 0 0 0 0 -
Nový Jičín 3 38 2 38 -
Opava 0 0 0 0 -
Ostrava 0 0 0 0 -
Celkem kraj 15 117 4 53 -55
Celkem Česká republika 288 4 174 286 2 772 -34

V tabulce č. 55 jsou uvedeny rekvalifikace realizované středními školami všech zřizovatelů. S ohledem na velké množství jiných organizací (a škol terciárního vzdělávání) poskytujících rekvalifikace jde tedy jen o segment. Jak velký, je obtížné posoudit, neboť výkaznictví Ministerstva práce a sociálních věcí sleduje počty osob v rekvalifikaci ke konci sledovaného měsíce.

Tab. 56 Rekvalifikace v kraji podle skupin oborů
Skupina oborů 2000/01 2001/02 Nárůst v %
Počet kurzů Počet žáků Počet kurzů Počet žáků
16 Ekologie a ochrana životního prostředí          
21 Hornictví, hutnictví, slévárenství          
23 Strojírenství 5 10     -100
26 Elektrotechnika, telekomunikace, výpočetní technika          
28 Chemie          
31 Textilní výroba, oděvnictví 2 11 1 1 -91
34 Polygrafie, papír, film          
36 Stavebnictví, geodézie, kartografie          
37 Doprava a spoje          
41 Zemědělství a lesnictví          
53 Zdravotnictví          
63 Ekonomika, administrativa 1 12     -100
64 Podnikání v oborech 3 46 2 44 -4
65 Gastronomie, hotelnictví, turismus 1 10     -100
68 Právo, veřejná správa          
72 Publicistika, knihovnictví, informatika          
75 Pedagogika, sociální péče          
78 Obecně odborná příprava          
79 Obecná příprava          
82 Umění a užité umění          
Podpůrné – kurzy výpočetní techniky 3 28 1 8 -71
Celkem kraj 15 117 4 53 -55
Celkem Česká republika 288 4 174 286 2 772 -34

Obecně zřejmě platí (jak dokladují i tabulky č. 55 a 56), že:

Pozoruhodné ovšem je, že restrukturalizací a nezaměstnaností nejvíce postižené okresy Karviná a Ostrava nevykazují na školách žádné rekvalifikační aktivity.


Výsledky vzdělávání v kraji

Hodnocení Českou školní inspekcí

Oblastní pracoviště Moravskoslezského inspektorátu České školní inspekce (ČŠI) zveřejnilo v lednu 2003 materiál nazvaný Zpráva o školním roce 2001/02. Podle úvodu tohoto dokumentu "předložená zpráva není monitorováním celkového stavu školství v Moravskoslezském kraji". Počet kontrolovaných a hodnocených školských subjektů tvoří cca 20 % z celkového počtu škol a školských zařízení v kraji.

"Zpráva obsahuje", jak je řečeno v úvodu, "analyticky zhodnocené údaje o podstatných kladech a záporech pedagogického procesu, se kterými se školy potýkaly". Celkové hodnocení činnosti škol i jednotlivých sledovaných jevů je prováděno pomocí pětistupňové hodnotící škály (vynikající – velmi dobrý – průměrný – pouze vyhovující – nevyhovující). Z přehledu vyplývá, že hodnocení se pohybovalo mezi hodnotícím stupněm vynikající – průměrný, hodnotící stupeň nevyhovující byl využit jen ojediněle. Nejčastěji byl využíván hodnotící stupeň velmi dobrý. Ve speciálních školách a předškolních zařízeních bylo téměř u poloviny navštívených škol hodnocení vynikající.

Zajímavé je hodnocení podmínek personálních (viz tabulka č. 58). Česká školní inspekce zjistila v navštívených školách ve srovnání s celorepublikovými údaji nadprůměrně příznivou situaci.

Tab. 58 Hodnocení personálních podmínek ve školním roce 2001/02
  Počet pedagogických pracovníků Celkem
s úplnou kvalifikací s neúplnou kvalifikací bez požadované kvalifikace
Moravskoslezský kraj 5 080 (80,0 %) 588 (9,3 %) 683 (10,7 %) 6 351
Česká republika 40 946 (73,7 %) 5 992 (11,1 %) 7 148 (13,2 %) 54 086

5.1.1 Zjištěná podstatná pozitiva a negativa

Ze závěrů inspekční činnosti ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních ve školním roce 2001/02 jsou pro účely této výroční zprávy převzata podstatná pozitiva a negativa v jednotlivých typech škol.

Základní školy

Podstatná pozitiva:

Podstatná negativa:

Střední školy

Podstatná pozitiva:

Podstatná negativa:

Vyšší odborné školy

Ve školním roce 2001/02 nebyla ve vyšších odborných školách realizována inspekční činnost, byly vykonány pouze dvě samostatné kontroly dodržování obecně závazných právních norem v souvislosti s kontrolou průběhu zakončování studia absolutoriem. Při kontrolách nebylo zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů.

Speciální školy

Podstatná pozitiva:

Podstatná negativa:

Zvyšuje se věkový průměr pedagogických sborů, je málo pedagogů – mužů. V řadě zvláštních škol učí učitelé – důchodci.

Nižší úroveň výuky teoretických předmětů v SOU, OU, U a praktických školách – převládají zde frontální metody práce.

Nedostatek somatopedů, tyflopedů, surdopedů. Málo absolventů nastupuje do škol, řada učitelů má zájem o dálkové studium, pro velký zájem uchazečů o studium jsou nepřijati. Existuje paradoxní jev mezi neochotou absolventů pedagogických vysokých škol o práci ve škole a vysokým počtem zájemců o dálkové studium speciální pedagogiky.

Ředitelé škol poukazují na nárůst administrativy v řízení škol, jejich činnost je zaměřena více do oblasti financování a chodu škol, méně na oblast výchovně vzdělávací.

Neexistence tříd pro žáky s poruchami chování v ostravské aglomeraci.

Základní umělecké školy

Podstatná pozitiva:

Podstatná negativa:

Předškolní zařízení

Podstatná pozitiva:

Podstatná negativa:

Školská zařízení

V průběhu školního roku 2001/02 byla realizována inspekční činnost v 5 etopedických zařízeních a ve 2 pedagogicko-psychologických poradnách, 1 školní jídelně a 1 státní jazykové škole. Z malého počtu inspekcí realizovaných ve školských zařízeních nelze vyvozovat obecnější závěry.

Závěry z kontrol ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních

Kontrolní pracovníci se ve školním roce 2001/02 zúčastnili celkem 148 inspekcí v Moravskoslezském kraji, v 7 případech participovali na samostatném protokolu. Kontroly byly zaměřeny zejména na tyto oblasti:

Moravskoslezským inspektorátem ČŠI bylo podáno celkem 29 oznámení finančním úřadům v Moravskoslezském kraji, přičemž v některých případech se jednalo o porušení předpisů ve více oblastech. Nejčastěji bylo zjištěno pochybení v oblasti fondu kulturních a sociálních potřeb (15 případů), dále chybné platové zařazení (7 případů), vyplácení cestovních náhrad (6 případů), chybný zápočet praxe (5 případů).

Polské národnostní školství

Za krajské specifikum je ve Zprávě ČŠI označeno polské národnostní školství. V průběhu školního roku 2001/02 bylo provedeno 8 inspekcí ve školách s polským jazykem vyučovacím. Navštíveno bylo 7 základních škol a 1 střední škola.

Školy s polským vyučovacím jazykem dosahují kvalitních výsledků ve výchovně vzdělávací práci (většina vyučovacích hodin byla hodnocena stupněm vynikající a velmi dobrý). Pozitivně je rovněž hodnocena oblast personálních podmínek. V materiální oblasti přetrvávají problémy s učebnicemi pro některé vyučovací předměty (fyzika, chemie), jsou využívány učebnice z Polské republiky, které zcela neodpovídají platným osnovám realizovaných vzdělávacích programů v České republice. V některých předmětech učebnice scházejí (občanská, rodinná výchova).

Pozitivně se projevuje úsilí Pedagogického centra pro polské národnostní školství v Českém Těšíně, které překládá existující české učebnice do polského jazyka a vydává je. Tato činnost je však limitována objemem přidělených finančních prostředků.

Účast v mezinárodních projektech

Celkem 80 středních škol v Moravskoslezském kraji se zapojilo do 167 mezinárodních vzdělávacích projektů, které pomáhají žákům v účasti na výměnných jazykových a odborných stážích v zahraničí a umožňují jim poznávat kulturu života lidí jiných národností. Mezi nejvýznamnější vzdělávací projekty a programy využívané školami patří SOCRATES a LEONARDO DA VINCI.

Tab. 59 Zapojení škol do mezinárodních projektů
Název projektu Počet zúčastněných škol Celkem
gymnázia SOŠ samost. SOŠ,SOU,U,PrŠ,OU
SOCRATES – Comenius I. 8 7 7 22
SOCRATES – Comenius II. - - 1 1
SOCRATES – Arion - 1 - 1
SOCRATES – Lingua - 1 2 3
SOCRATES – Label 1 - - 1
LEONARDO – Mobility - 6 7 13
LEONARDO – Pilotní projekt 1 2 - 3
PHARE – CBC 1 1 4 6
PHARE 2000 – RLZ – NUTS II - 10 4 14
PHARE – Save 1 - - 1
Mládež - 4 - 4
Tandem 1 1 3 5
Youth Euro Club 3 - - 3
Equal - 1 4 5
Projekt IQ+ - - 2 2
Junior Achievment 3 7 6 16
Globe 2 - - 2
Výměnné pobyty 8 9 3 20
Výtvarné a divadelní projekty 3 1 - 4
Jiné 14 12 17 43
Celkem 46 63 60 169

Program SOCRATES je vzdělávací program Evropské unie, který klade důraz na posílení evropské dimenze ve vzdělávání formou projektové spolupráce škol, mobility studentů a učitelů a zkvalitňování jazykového vzdělávání ve všech typech škol. Jmenovaný program představuje celý soubor aktivit, které se cíleně zaměřují na určitou oblast vzdělávací politiky.

Comenius 1: Partnerství škol – představuje společnou práci několika škol z různých zemí v oblastech projektů spolupráce škol, jazykových pobytů a projektů rozvoje školy. Do tohoto projektu je zapojeno 22 středních škol Moravskoslezského kraje.

Comenius 2: Vzdělávaní pedagogických pracovníků – zahrnuje další projekty vzdělávání pedagogů, individuální mobility a možnost získání zahraničního asistenta při výuce cizích jazyků. Tuto část programu využila pouze jedna střední škola v Moravskoslezském kraji.

Lingua: Podpora jazykového vzdělávání – cílem této aktivity je podporovat jazykovou různorodost v rámci EU, výuku jazyků a zlepšit její kvalitu. Pouze 3 střední školy využily získání podpory popsaného programu.

Součástí všech uvedených aktivit je také Evropská jazyková cena Label, která je významným oceněním v rámci programu SOCRATES. V roce 2002 bylo touto cenou ohodnoceno – jako jedna z šesti škol v České republice – Gymnázium s rozšířenou výukou cizích jazyků v Ostravě-Porubě, Čs. Exilu 491.

Program LEONARDO DA VINCI je evropský program zaměřený na podporu rozvoje kvality a inovací v systémech a praxi odborného vzdělávání, a to prostřednictvím nadnárodních projektů. Úkolem programu LEONARDO je zdokonalovat kvalitu a přístup k dalšímu odbornému vzdělávání, usnadňovat uplatnění mladých lidí na evropském trhu práce a zlepšovat adaptabilitu lidí na technologické a organizační změny. V tomto programu jsou rozlišeny druhy jednotlivých aktivit, které se soustředí na plnění úkolů stanovených programem. Celkem 16 středních škol Moravskoslezského kraje se do těchto aktivit zapojilo, a to především do projektů mobility a pilotních projektů.

Tab. 60 Výchovné a vzdělávací programy ve středních školách
Název projektu Počet zúčastněných škol Celkem
gymnázia SOŠ samost. SOŠ,SOU,U,PrŠ,OU
Programy ekologických aktivit 5 2 4 11
Programy volnočasových aktivit 14 21 29 64
Rozvoj osobnosti studenta 1 1 - 2
Humanizace školy 3 2 2 7
Programy Dne zdraví 1 2 2 5
Škola zdravého života 3 3 6 12
Programy aktiv. sociálního učení 4 2 9 15
Spolupráce se sociálními partnery 17 28 50 95
Spolupráce s obč. sdruženími 8 9 9 26
Programy Evropské hnutí v ČR 8 11 7 26
Programy celoživotního učení 5 5 5 15
Programy informačních technologií 3 6 7 16
Využití evaluačních projektů 10 8 1 19
POSUN PHARE - 2 - 2
Adaptační kurs 2 - 1 3
Slunce do škol 3 - - 3
Celkem 87 102 132 321

Prevence sociálně patologických jevů

Moravskoslezský kraj patří podle výskytu sociálně patologických jevů mezi nejohroženější místa v České republice spolu s Hlavním městem Prahou a kraji Ústeckým a Jihomoravským. V současné době nemá Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu MSK k dispozici vlastní statistické údaje týkající se sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních v kraji.

Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními v kraji

Preventivní programy tvoří základní nástroj prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních. Preventivní program vychází z metodického pokynu MŠMT čj. 14 514/2000-51, dále pak je představen v dokumentu "Škola bez drog" a v neposlední řadě v dokumentu "Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2001 až 2004".

Preventivní program připravuje v jednotlivých školách a ve školských zařízeních školní metodik prevence, za jeho realizaci zodpovídá ředitel školy či školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení je okresní metodik preventivních aktivit. Kontrolu naplňování preventivních programů provádí Česká školní inspekce.

Realizace vlastních preventivních programů se skládá zejména z plnění následujících úkolů:

Zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu

Zapracování témat prevence sociálně patologických jevů do vzdělávacího procesu se provádí na všech školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji. Dobrý pedagog zapracuje téma prevence do hodiny kteréhokoliv vyučovacího předmětu. Zatímco v uplynulých letech se témata negativních jevů probírala zejména v tzv. humanitních předmětech, dnes se téma prevence objevuje i v dalších předmětech jako je matematika, chemie, informační technologie apod.

Témata prevence sociálně patologických jevů nejsou probírána pouze ve školním prostředí. Děti a mládež se také zúčastňují nejrůznějších přednášek, besed, videoprojekcí a exkurzí i mimo instituci školy. Popsané akce jsou v kraji nejčastěji organizovány hygienickými stanicemi, Policií České republiky, útvary městských policií, středisky služeb školám, nestátními neziskovými organizacemi aj.

Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám

Specializované programy jsou využívány zejména v práci s dětmi s diagnózou vývojové poruchy učení, se zdravotním postižením a s dětmi ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a dále v problematických třídních kolektivech (viz tabulka č. 61).

Tab. 61 Počet škol se specializovanými programy
Druh specializace Počet škol
přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí 21
specializované třídy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení 44
přímá práce pedagogických romských asistentů na základních školách 28
návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků 243

Formy spolupráce s rodiči

Školy v prevenci sociálně patologických jevů nabízejí rodičům dostatečné množství forem spolupráce – podávání informací na třídních schůzkách, školní akce pro rodiče a jejich děti, pořádání seminářů a přednášek v oblasti negativních jevů (viz tabulka č. 62). Nejčastěji a nejaktivněji spolupracují rodiče s mateřskými školami.

Tab. 62 Formy spolupráce s rodiči
Škola Nejčastější akce pro rodiče Nejčastější akce s rodiči
Předškolní zařízení besídka ke Dni matek maškarní ples
besídky – Mikulášská, Vánoční pohádkový les
besedy a přednášky rej čarodějnic
výstava výtvarných prací dětí turistické výlety, zájezdy
informace pro rodiče formou letáků, nástěnek exkurze pro rodiče a dětmi
Základní školství účast rodičů v Radě školy, v Radě rodičů den otevřených dveří
účast na třídních schůzkách, individuální konzultace pasování prvňáčků
besedy a přednášky turistické výlety, zájezdy
informace pro rodiče formou letáků, nástěnek sběr lesních plodů
besídky – Mikulášská, Vánoční víkend pro rodiče s dětmi
školní akademie rodinná terapie
náslechy v hodinách brigády v prostorách a okolí školy
Střední školství účast rodičů v Radě školy, v Radě rodičů den otevřených dveří
účast na třídních schůzkách, individuální konzultace koncerty a veřejná vystoupení
besedy a přednášky sportovní dny
informace pro rodiče formou letáků, nástěnek turistické výlety, zájezdy

Volnočasové aktivity

Volnočasové aktivity, které pro své žáky organizují školy a školská zařízení v kraji, mají většinou formu práce ve školních družinách, klubech, oddílech, kroužcích. V současné době pracuje ve školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji 479 družin a při těchto školních družinách pracuje 47 školních klubů. Zde fungují kroužky s různým zaměřením. Nejčastěji to jsou kroužky sportovní, výtvarné a keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), hudební a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem).

Posun ve volnočasových aktivitách je v zájmu škol (převážně tedy pedagogických pracovníků) pracovat a trávit volný čas s dětmi i o víkendech a o prázdninách, jak dokumentuje tabulka č. 63.

Tab. 63 Přehled volnočasových aktivit dětí o víkendech a o prázdninách
Typ školy Počet akcí o víkendech Počet akcí o prázdninách
Základní školy 211 111
Zvláštní školy 19 9
Střední školy 54 18

Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence sociálně patologických jevů

Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence se týká zejména školních metodiků prevence a výchovných poradců. Ve vzdělávání je v současnosti patrný odklon od jednorázových besed a přednášek k prožitkovým programům a konkrétním řešením konfliktních situací (např. pomoc a postup při nevolnosti z návykových látek, práce s agresivním jedincem, apod.)

V okresech Moravskoslezského kraje působí široké spektrum organizací, které se zabývají vzděláváním v problematice prevence. Není výjimkou, že některé organizace jsou natolik žádané, že mnohdy přesáhnou svou působností území okresu. V tabulce č. 64 jsou uvedeny nejčastější organizace zajišťující vzdělávání v prevenci sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků.

Tab. 64 Přehled vzdělávacích organizací s počtem zúčastněných pedagogů
Vzdělávací organizace Počet zúčastněných pedagogů
Střediska výchovné péče 270
Pedagogicko-psychologické poradny 1 814
Pedagogická centra 1 550
Střediska služeb školám 3 059
Ostravská univerzita – Národní osnovy 80
Okresní hygienické stanice 160
Městská policie 372
Okresní úřady 141

Témata vzdělávacích akcí se od loňského roku příliš neliší. Můžeme však konstatovat, že se změnil zájem o konkrétní témata. Podstatně více se pedagogičtí pracovníci začali zajímat o základy právního vědomí, zdravý životní styl, asertivitu a relaxační techniky, zvládání stresu a zvládání agresivity.

Evaluace preventivních programů

Znakem drtivé většiny realizovaných preventivních programů na školách a ve školských zařízeních je nízká informovanost o efektivitě těchto programů. Preventivní program není školou či školským zařízením dostatečně evaluován, chybí proces využívání (implementace) jeho výsledků. Zjištění, která z evaluace vyplynou, nejsou v současnosti interpretována a využita. Hlavním výstupem evaluace nemohou být kvantitativní údaje (počty, body, procenta), ale komplexní poznatky a jejich promítnutí do procesu preventivní intervence.

Hlavním cílem evaluace je systémově utřídit nejdůležitější témata, která významně souvisejí s realizací procesu plánování a vyhodnocování preventivních intervencí. Zaměření tohoto procesu je proto orientováno do tří hlavních oblastí – evaluace plánování preventivního programu, evaluace průběhu preventivní intervence a evaluace výsledku preventivní intervence.

Návrh na zefektivnění prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v kraji na další období

Závěrečné shrnutí prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v kraji na další období

Na závěr lze říci, že se prevence sociálně patologických jevů stále více stává součástí výukového plánu na většině škol a školských zařízení a začleňuje se do struktury výuky. V porovnání s minulými lety se výrazně posunul pohled pedagogických pracovníků (ale i veřejnosti) na význam prevence. V současnosti je také patrný odklon od neustálého upozorňování na nebezpečí negativních jevů k pozitivnějšímu náhledu – v prevenci se klade větší důraz na zdravý životní styl, příjemné sociální klima školy, zvyšování sebevědomí a podporu osobnostních vlastností. Změna nastala i v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků. Pedagogové mají větší zájem se vzdělávat, mají zájem prohloubit si své znalosti a zdokonalit se také ve svých osobnostních vlastnostech.

Je však nutno upozornit na skutečnost, že mnohdy na školách a ve školských zařízeních chybí ucelený a zavedený systém pravidelného sledování negativních jevů.

Výsledky soutěží a přehlídek

Soutěže a přehlídky dětí předškolních zařízení, žáků základních, středních škol a školských zařízení lze zařadit do oblasti výchovy dětí a mládeže mimo vyučování směřující k nabytí nových poznatků a zkušeností a vedoucí ke zdokonalení a prohloubení dovedností a schopností získaných ve vyučovacím procesu, jak v oblastech vědy a techniky, tak v oblastech umění a sportu. Proto soutěžení přispívá k seberealizaci účastníků, k úspěšnému naplnění jejich talentu, k prevenci negativních jevů mezi mládeží a v neposlední řadě i k prezentaci školy na veřejnosti. Školy samy jsou často přímými realizátory postupových kol soutěží, jsou pro soutěže přirozeným prostředím a využívají také svůj technický, kapacitní a odborný potenciál.

Organizaci olympiád, soutěží a přehlídek upravuje vyhláška MŠMT ČR č. 431/1992 Sb., o organizování a financování soutěží a přehlídek, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo k 1. lednu 2002 zabezpečení okresních a krajských kol soutěží a přehlídek vyhlašovaných a financovaných MŠMT ČR převedeno z pedagogických center do kompetence krajských úřadů, konkrétně jejich odborů školství, a stalo se tak jedním z aspektů systematické péče kraje o mladou generaci v jejím volném čase.

Tab. 65 Retrospektiva umístění žáků škol Moravskoslezského kraje v mezinárodních předmětových soutěžích
Školní rok Název soutěže Celkové umístění Název školy
1998/99 Grand Prix Chimique 2. SPŠch, Heyrovského, Ostrava-Zábřeh
1999/00 Mezinárodní biologická olympiáda 2. Gymnázium Ostrava-Hladnov
Mezinárodní matematická olympiáda účast Gymnázium M. Koperníka, Bílovec
Mezinárodní olympiáda v informatice 3. Gymnázium Karviná
Mezinárodní chemická olympiáda 2.  Gymnázium Havířov
2000/01 Grand Prix Chimique 1. SPŠch, Heyrovského, Ostrava-Zábřeh
Tab. 66 Umístění žáků škol Moravskoslezského kraje v mezinárodních sportovních soutěžích
Školní rok Název soutěže Celkové umístění Název školy
1996/97 házená, chlapci 4. ISŠ Karviná
klasické lyžování, dívky 10. Gymnázium Bruntál
klasické lyžování, chlapci 12. SPŠ Bruntál
1997/98 basketbal, chlapci 14. Sportovní gymnázium Ostrava
1998/99 plavání, dívky 6. Masarykovo gymnázium, Příbor
2001/02 stolní tenis, chlapci 3. ISŠ Frýdek‑Místek

V Moravskoslezském kraji byla ve školním roce 2001/02 zabezpečena všechna okresní a krajská kola soutěží a přehlídek i celostátní kola šesti soutěží a jedné přehlídky. Zajištěním uceleného systému organizace a finančního zabezpečení vědomostních soutěží v jednotlivých okresech kraje byla pověřena střediska služeb školám, která ve všech okresech kromě Ostravy a Opavy zabezpečovala soutěže a přehlídky již v letech předešlých.

Zabezpečované soutěže jsou velice rozmanité nejen z hlediska obsahového zaměření, ale i určení. Soutěže s největší tradicí a s nejvyššími počty účastníků jsou postupového charakteru a jsou organizovány v několika kolech. Klasickými reprezentanty těchto soutěží jsou předmětové olympiády, které svým obsahem navazují na obsah výuky a dále soutěže sportovní. Postupové soutěže mají zpravidla mezinárodní návaznost.

Druhou významnou skupinou jsou soutěže určené výhradně žákům určitého typu škol, například základním uměleckým školám a konzervatořím. Tyto soutěže mají nejmenší počet účastníků, objem finančních prostředků pro jejich financování z celkového objemu prostředků pro vědomostní a umělecké soutěže je asi 30%.

Tradiční jsou soutěže pro žáky speciálních škol a pro děti a mládež ze zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, které mají většinou školní a republiková kola.

Soutěže respektují mentální a fyzickou vyspělost žáků, proto jsou členěny na kategorie podle ročníku školy, případně podle roku narození, u sportovních soutěží taky podle pohlaví. Některé soutěže z umělecké oblasti jsou určeny i dětem předškolního věku.

Rozmanité jsou i formy soutěžení, příp. způsob hodnocení (řešení samostatných prací, korespondenční forma, kdy soutěžící zasílají úkol, výrobky), které výrazně ovlivňují objem finančních prostředků nutných k realizaci jednotlivých soutěží. Ekonomické zabezpečení je ovlivněno i počtem soutěžících, resp. postupovými klíči.

Přehled o soutěžích a přehlídkách vyhlášených pro školní rok 2001/02, vč. informace o počtu žáků a studentů škol a školských zařízení našeho kraje, kteří se zúčastnili soutěží, poskytují tabulky v příloze. O úspěšnosti soutěžících v celostátních kolech soutěží podávají přehled rovněž přílohy č. 14 a 15.

Analýza a vyhodnocení organizace soutěží a přehlídek školního roku 2001/02 ukazuje, že se samotnou organizací a realizací byly jen menší problémy, které byly v průběhu školního roku odstraňovány. Vážné problémy však byly s financováním, protože prostředky poskytnuté ministerstvem nebyly již několik let valorizovány. Muselo být přistoupeno k řadě opatření, která měla beze sporu vliv na celkovou úroveň všech postupových kol soutěží v uplynulém školním roce. Navrhovaná úsporná opatření by měla vést k tomu, aby ve spolupráci s konkrétními realizátory soutěží a přehlídek byl vytvořen ucelený systém postupových soutěží v kraji vzhledem k tradičním soutěžím, k návaznosti na mezinárodní soutěže a byl podpořen výchovný a společenský význam soutěží, které by skutečně vyhledávaly a podporovaly specifické aktivity talentovaných dětí a mládeže.

Státní informační politika ve vzdělávání

Státní informační politika ve vzdělávání (SIPV) je koncepce předložená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem kultury ČR. Vládou ČR byla přijata na jaře roku 2000 jako jedna z nejdůležitějších rezortních realizačních politik Státní informační politiky (SIP). Hlavním cílem SIPV je hmotně i nehmotně podpořit přechod české vzdělávací soustavy ke znalostní společnosti. Znalostní společnost vyžaduje nový – na zpracování znalostí zaměřený – vzdělávací systém. Práce s informacemi/znalostmi znamená v současnosti intenzivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT).

Cílové skupiny dopadů SIPV:

Cíle realizačního plánu SIPV:

Projekty SIPV:

Tab. 67 Cíle SIPV
Celkové cíle 2001 2002 2003 2004 2005
Procento škol vybavených učebnou vybavenou multimediálními počítači připojenou k síti Internet: 70% 90% 100% 100% 100%
(Celkem je v ČR asi 6500 ZŠ a SŠ)
Procento pedagogů, využívajících služby ICT 30% 55% 75% 75% 75%
(Celkem je v ČR cca 110 000 pedagogů.)
Procento žáků, využívajících služby ICT 100% 100% 100% 100% 100%
(Celkem je v ČR cca 1 570 000 žáků.)

Ekonomická efektivnost cílů a uvedeného způsobu jejich dosažení je podmíněna především efektivností zajištění podpory v rámci projektů I – III a úrovní kontroly.


Financování školství v roce 2002

Rozpočet kraje v oblasti školství

Počínaje rokem 2002 začal zřizovatel škol plně zajišťovat úhradu provozních výdajů v souladu s § 17 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, z vlastního rozpočtu, což je podstatná změna oproti roku 2001, kdy z důvodu absence vlastních zdrojů kraje byly tyto výdaje hrazeny z účelové dotace Ministerstva financí. Stát v roce 2002 zajišťoval úhradu tzv. přímých výdajů škol zřizovaných kraji, které jsou specifikovány v § 8 zákona č. 564/1990 Sb., tj. výdaje na platy, zákonné odvody zaměstnanců škol a další výdaje vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na učební pomůcky, na učebnice a školní potřeby, jsou‑li žákům poskytovány bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogů a další účelově určené prostředky.

Rozpočet Moravskoslezského kraje byl navyšován postupně o účelové finanční prostředky určené na programové financování reprodukce investičního majetku ISPROFIN a další účelové prostředky poskytnuté MŠMT. Nejvýraznější nárůst rozpočtu představovalo zvýšení objemu prostředků na platy z důvodu zvýšení tarifních platů od 1. 3. 2002. Další změnou, která měla vliv na celkový objem rozpočtu, byla skutečnost, že od roku 2002 nebyla prostřednictvím krajů poskytována dotace pro církevní školy, předškolní a školská zařízení, která v roce 2001 činila 29 992 tis. Kč. Protože rozpočet Moravskoslezského kraje v roce 2001 v oblasti školství nezahrnoval celoroční výdaje škol z důvodu postupné delimitace škol ve třech etapách, není možno provést meziroční srovnání objemu rozpočtovaných prostředků roku 2002 oproti roku 2001.

Přehled o objemu poskytnutých finančních prostředků z rozpočtu kraje v roce 2002 s uvedením účelových znaků:
Účelový   Rozpočet Poskytnuto
znak   v tis. Kč v tis. Kč
       
33149 Přímé výdaje na vzdělávání – kraje 2 765 852 2 765 852
33155 Dotace pro soukromé školy 312 318 311 940
33122 Program sociální prevence a prevence kriminality 274 274
33160 Projekty romské komunity 370 370
33163 Program protidrogové politiky 274 274
33166 Soutěže 1 964 1 964
33192 Spolupráce s francouzskými a vlámskými školami 36 36
33244 Podpora odborného vzdělávání 88 88
33245 Státní informační politika – neinvestice 5 489 5 489
33264 Evropská jazyková cena 90 90
       
13101 Aktivní politika zaměstnanosti 449 449
29133 Majetková újma podle zákona č. 147/1996 Sb. 301 301
34070 Účelové dotace na kulturní akce 50 50
98138 Podpora projektů Integrace romské komunity 1 754 1 754
       
  ISPROFIN celkem 120 567 120 547
  z toho z Ministerstva financí 116 014 115 996
  z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 4 415 4 413
  z Ministerstva pro místní rozvoj 138 138
  CELKEM 3 209 876 3 209 478

Rozpočtované prostředky byly v plné výši poskytnuty školám v souladu s jejich účelovým určením s výjimkou přímých výdajů, kde zůstalo nečerpáno 378 tis. Kč dotací na soukromé školy, předškolní a školská zařízení,a to z důvodu obtížně odhadnutelných změn v počtu žáků v posledním čtvrtletí roku 2002 a dále na základě zjištění České školní inspekce, která měla vliv na výši poskytované dotace. Oproti roku 2001 poklesl objem nečerpaných prostředků o 1 779 tis. Kč. Neposkytnuté prostředky ISPROFIN představují rozdíl mezi otevřenými limity MF a skutečně čerpanými prostředky škol na základě uzavřených smluv s dodavateli.

Objem rozpočtových prostředků za rok 2002 v oblasti školství v členění na běžné a kapitálové výdaje a funkčního třídění dle rozpočtové skladby je uveden v následující tabulce.

Tab. 68 Členění výdajů podle typů organizací v tis. Kč
Typ školské organizace Výdaje celkem z toho
kapitálové běžné
Mateřské školy 20 473   20 473
Speciální mateřské školy 43 540 1 630 41 910
Základní školy 4 565   4 565
Speciální základní školy 304 505 10 315 294 190
Internátní speciální základní školy 80 566 1 750 78 816
Gymnázia 450 763 1 523 449 240
Střední odborné školy 892 249 6 653 885 596
Střední odborná učiliště a učiliště 1 008 593 39 248 969 345
Speciální střední odborné školy 51 962   51 962
Speciální střední odborná učiliště 122 288   122 288
Internátní speciální SOU a U 3   3
Sportovní gymnázia 20 260   20 260
Školní jídelny při MŠ, ZŠ 12 349   12 349
Školní jídelny při středním vzdělávání 85 211 8 819 76 392
Školní družiny a kluby 18 659   18 659
Školy v přírodě 17 400   17 400
Ubytovací zařízení středních škol 94 380 1 139 93 241
PPP a SPC 42 179   42 179
Školní hospodářství 9 082   9 082
Střediska služeb školám a plav. školy 23 266 212 23 054
Vyšší odborné školy 61 199   61 199
Základní umělecké školy 221 752 810 220 942
Střediska pro volný čas dětí a mládeže 95 204 3 339 91 865
Dětské domovy 123 214 5 575 117 639
Celkem 3 803 662 81 013 3 722 649

Objem rozpočtových prostředků za rok 2002 za běžné výdaje v členění podle poskytovatele a funkčního třídění dle rozpočtové skladby je uveden v následující tabulce.

Tab. 69 Členění běžných výdajů podle poskytovatele v tis. Kč
Typ školské organizace Celkem z MŠMT Celkem z MF Celkem MSK
Mateřské školy 20 473   0
Speciální mateřské školy 35 092 916 5 901
Základní školy 4 565   0
Speciální základní školy 254 065 3 480 36 626
Internátní speciální základní školy 60 584 1 130 16 889
Gymnázia 366 918 14 221 68 060
Střední odborné školy 746 663 10 999 126 636
Střední odborná učiliště a učiliště 791 149 11 735 166 540
Speciální střední odborné školy 44 231   7 703
Speciální střední odborná učiliště 107 087 1 250 13 545
Internátní speciální SOU a U 0   0
Sportovní gymnázia 17 357   2 903
Školní jídelny při MŠ, ZŠ 9 638   2 711
Školní jídelny při středním vzdělávání 53 869   22 324
Školní družiny a kluby 18 157   502
Školy v přírodě 0   17 400
Ubytovací zařízení středních škol 68 211   24 984
PPP a SPC 37 542   4 637
Školní hospodářství 314   8 518
Střediska služeb školám a plav. školy 19 557 600 2 869
Vyšší odborné školy 56 357   4 837
Základní umělecké školy 218 960 1 780 185
Střediska pro volný čas dětí a mládeže 76 815 970 14 025
Dětské domovy 78 230 2 136 37 273
Celkem 3 085 834 49 217 585 068

Dále bylo poskytnuto školám 1 730 tis. Kč z účelové dotace Úřadu vlády na podporu projektů Integrace romské komunity, 449 tis. Kč z účelové dotace úřadů práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, 301 tis. Kč z účelové dotace Ministerstva zemědělství na majetkovou újmu podle zákona č. 147/1996 Sb. a 50 tis. Kč z účelové dotace Ministerstva kultury na kulturní akce.

Hospodaření příspěvkových organizací zřízených Moravskoslezským krajem za rok 2002 včetně dosažených výsledků hospodaření

Dosažené výsledky hospodaření

Hospodaření školských příspěvkových organizací skončilo v roce 2002 celkovým ziskem ve výši 19,07 mil. Kč. Na tomto výsledku se podílelo 236 organizací zlepšeným hospodářským výsledkem ve výši 21,31 mil. Kč, 57 příspěvkových organizací dosáhlo vyrovnaného hospodaření a pouze 4 příspěvkové organizace vykázaly ztrátu ve výši 2,24 mil. Kč. Na kladném výsledku se odrazila snaha zřizovatele zajistit organizacím prostředky na reprodukci majetku finančním krytím odpisů a dále zvýšením příspěvku na provoz oproti roku 2001 o cca 5 %.

V rámci vypořádání finančních vztahů příspěvkových organizací se státním rozpočtem byla do státního rozpočtu odvedena částka 767,1 tis. Kč, což je o 2,1 mil. Kč méně ve srovnání s odvody nedočerpaných prostředků za rok 2001. Jedná se o nedočerpané prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci ve výši 103 tis. Kč z důvodu zvýšené nemocnosti v závěru roku, prostředky přímých neinvestičních výdajů ve výši 69 tis. Kč a účelové prostředky Projektu romské komunity ve výši 92 tis. Kč z důvodu zrušení projektu u jedné z podpořených škol. Z účelových prostředků na Podporu romských žáků středních škol pro školy zřizované krajem zůstalo nedočerpáno 502,4 tis. Kč. Po vyhodnocení čerpání těchto účelových prostředků poskytovaných Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity bylo zjištěno, že 26 % nevyužitých prostředků bylo vráceno z důvodu ukončení studia podpořených žáků a 30 % z důvodu nedočerpání prostředků na stravné a ubytování žáků zejména v období září až prosinec z důvodu pozdního poskytnutí finančních prostředků.

Velmi pozitivně lze hodnotit dosažené výsledky hospodaření také s ohledem na povinnost příspěvkových organizací zlepšeným hospodářským výsledkem zajistit postupné upisování vykázaných účetních ztrát za rok 2001. Zcela vypořádat ztrátu se podařilo 28 příspěvkovým organizacím (celkem o 2,2 mil. Kč), částečně 87 organizacím (celkem o 10,2 mil. Kč) ztrátu neodepsalo 14 organizací a naopak prohloubily 4 organizace.

Struktura nákladů

Celkové náklady škol v hlavní činnosti v roce 2002 dosáhly částky 3 940 mil. Kč. Struktura nákladů ve školství je typická převahou osobních nákladů a jejich podíl se meziročně zvýšil ze 70 % v roce 2001 na 71 % v roce 2002, což bylo ovlivněno zvýšením tarifních platů od března 2002. Dále se do struktury nákladů v roce 2002 zprostředkovaně promítl vliv finančního krytí nákladů na odpisy, kdy došlo k nárůstu podílu nákladů na opravy (částečně financované z investičního fondu) na celkových nákladech z 10 % v roce 2001 na 11 % v roce 2002. Tuto skutečnost částečně ovlivnil i dopad prováděcích vyhlášek k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů. Poměr nákladů na energie a spotřebu materiálu zůstal na úrovni roku 2001, v ostatních nákladech došlo ke snížení oproti roku 2001.

Tab. 70 Celkové náklady v tis. Kč
Typ školy Náklady celkem Z toho:
z MŠMT od zřizovatele z ost.zdrojů
Speciální mateřské školy 39 042,44 31 385,49 5 603,42 2 053,53
Speciální základní školy 273 096,54 228 108,39 36 184,66 8 803,49
Internátní speciální základní školy 85 428,47 60 237,51 16 916,07 8 274,89
Gymnázia 446 377,85 351 054,70 68 336,55 26 986,60
Střední odborné školy 794 002,78 615 467,69 125 939,40 52 595,69
Střední odborná učiliště a učiliště 1 065 323,57 741 717,77 171 082,31 152 523,49
Speciální střední odborné školy 54 236,92 44 088,76 8 417,57 1 730,59
Speciální střední odborná učiliště 122 202,41 98 181,99 15 029,85 8 990,57
Sportovní gymnázium 20 726,30 17 144,72 2 900,43 681,15
ŠJ při základním vzdělávání 17 859,76 8 290,69 2 927,26 6 641,81
ŠJ při středním vzdělávání 141 821,53 47 142,32 22 929,20 71 750,01
Ubytovací zařízení stř. šk. 114 754,07 67 475,77 19 992,72 27 285,58
Vyšší odborné školy 36 207,25 27 897,64 2 927,14 5 382,47
Základní umělecké školy 265 030,27 208 253,14 270,07 56 507,06
Střediska pro volný čas dětí a mládeže 147 406,64 76 332,92 13 855,24 57 218,48
Dětské domovy 131 889,47 77 893,70 37 595,93 16 399,84
Ostatní 184 742,52 72 354,84 34 330,05 78 057,63
CELKEM 3 940 148,79 2 773 028,04 585 237,87 581 882,88

Pro srovnání byly vyodnoceny fixní náklady (tj. náklady, jejichž výše se nemění úměrně se změnou počtu žáků) mezi jednotlivými typy škol včetně vyjádření podílu fixních nákladů na celkovém objemu nákladů dle typů škol.

Tab. 71 Struktura nákladů škol v tis. Kč
Typ školské organizace Celkové náklady Celkové fixní náklady % celk.fix.n. z celk. n. z toho:
náklady na energie odpisy majetku hrazené nájemné
Speciální mateřské školy 39 042,44 3 039,90 7,79 2 344,39 647,29 48,22
Speciální základní školy 273 096,54 22 271,89 8,16 17 061,32 4 141,27 1 069,30
Internátní speciální ZŠ 85 428,47 7 744,77 9,07 6 179,19 1 555,18 10,40
Gymnázia 446 377,85 41 789,61 9,36 25 908,24 14 213,57 1 667,80
Střední odborné školy 794 002,78 70 807,41 8,92 44 661,99 23 289,17 2 856,25
Střední odborná učiliště a učiliště 1 065 323,57 106 207,24 9,97 76 150,26 24 883,01 5 173,97
Speciální střední odborné školy 54 236,92 6 544,04 12,07 5 079,33 1 390,19 74,52
Speciální střední odborná učiliště 122 202,41 7 728,56 6,32 5 625,62 1 666,01 436,93
Sportovní gymnázia 20 726,3 2 175,76 10,50 1 520,30 412,66 242,80
Školní jídelny při MŠ, ZŠ 17 859,76 1 614,54 9,04 1 474,93 130,89 8,72
Školní jídelny při středním vzděl. 141 821,53 15 536,64 10,96 12 080,75 3 382,04 73,85
Ubytovací zařízení středních škol 114 754,07 23 369,90 20,37 20 064,26 2 414,76 890,88
Vyšší odborné školy 36 207,25 4 311,48 11,91 2 849,87 1 234,50 227,11
Základní umělecké školy 265 030,27 16 439,24 6,20 9 751,59 3 972,90 2 714,75
Střediska pro volný čas 147 406,64 20 823,76 14,13 13 987,29 3 524,50 3 311,97
Dětské domovy 131 889,47 12 442,33 9,43 10 344,61 1 944,32 153,40
Ostatní 184 742,52 15 095,46 8,17 7 966,24 2 980,25 4 148,97
CELKEM 3 940 148,79 377 942,53 9,59 263 050,18 91 782,51 23 109,84

Poměr fixních nákladů k celkovým nákladům činí 9,59 %. Poměr fixních nákladů k objemu dotací od zřizovatele a ostatních zdrojů, které jsou určeny k úhradám těchto provozních nákladů, činí 32,4 %.

Struktura výnosů

Celkové výnosy škol v roce 2002 v hlavní činnosti dosáhly částky 3 949 mil. Kč. Na této částce se podílela provozní dotace částkou 3 426 mil. Kč. Vlastní výnosy v částce 397 mil. Kč pokryly 10,1 % celkových nákladů v hlavní činnosti škol a byly zabezpečeny v rozhodující míře středními odbornými učilišti, jazykovými školami, základními uměleckými školami, domovy mládeže a středisky pro volný čas dětí a mládeže. Do svého hospodaření zapojily organizace 14,2 mil. Kč získaných z rozpočtů obcí a měst, ze zahraničních grantů a projektů získaly školy částku 3,6 mil. Kč. Do výnosů byly dále zahrnuty prostřednictvím účtu zúčtování fondů prostředky peněžních fondů v celkové výši 47,3 mil. Kč.

Financování reprodukce a oprav dlouhodobého majetku

Z MŠMT a MF obdržely školy investiční dotace v rámci systémového financování reprodukce investičního majetku (ISPROFIN) ve výši 71,2 mil. Kč, což je o 20,3 mil. Kč méně, než v roce 2001. Přitom však jen realizace stavebních úprav, které vyplývají z dopadu zákona č. 258/2000 Sb., si vyžádá cca 187,5 mil. Kč. Rovněž ze zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, vyplývají další povinnosti zřizovatelům dětských domovů, které si vyžádají nemalé prostředky k zajištění dostatečných kapacit a úprav stávajících zařízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo prostřednictvím České energetické agentury školám investiční prostředky k zabezpečení energetických auditů v celkové výši 133 tis. Kč. Rovněž zřizovatel škol poskytl k realizaci stavebních prací a nákupu dlouhodobého majetku účelovou investiční dotaci v celkovém objemu 9,7 mil. Kč. Celkem tedy za rok 2002 získaly školy účelové dotace na dlouhodobý majetek v celkové výši 81 mil. Kč. Zatímco prostředky MF byly určeny na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého majetku, prostředky MŠMT byly určeny na řešení restitucí a pořízení učebních pomůcek investičního charakteru..

Na údržbu dlouhodobého majetku získaly školy v rámci ISPROFIN částku 49,2 mil. Kč, což je o 26 % méně než v roce 2001. Z vlastních rozpočtových prostředků použily školy k zajištění oprav nemovitého i movitého majetku 156 mil. Kč.

Do projektu systémového financování reprodukce investičního majetku bylo v roce 2002 vybráno 73 škol a bylo realizováno 88 akcí. Objem prostředků poskytnutých v rámci ISPROFIN školám prostřednictvím MF a MŠMT je uveden v následující tabulce.

Tab. 72 Přehled o prostředcích ISPROFIN poskytnutých školám v roce 2002 v tis. Kč
Typ školské organizace Z prostředků MF Z prostředků MŠMT
investice údržba investice údržba
Speciální mateřské školy 430 917    
Speciální základní školy 9 230 3 450 45 30
Internátní speciální ZŠ 1 750 1 130    
Gymnázia 1 000 12 495 973 1 727
Střední odborné školy 6 885 10 851   148
Střední odborná učiliště a učiliště 36 252 11 735 1 490  
Speciální střední odborné školy 3 400 0    
Speciální střední odborná učiliště 0 1 250    
Sportovní gymnázia 0 0    
Školní jídelny při středním vzdělávání 0 0    
Střediska služeb školám 212 600    
Základní umělecké školy 610 1 780    
Střediska pro volný čas 3 339 970    
Dětské domovy 5 575 2 136    
Celkem 68 683 47 314 2 508 1 905

Jmenovitý seznam jednotlivých akcí ISPROFIN za rok 2002 je uveden v příloze č. 16.

Jednotkové náklady dle typů škol

Pro výpočet jednotkových nákladů na žáka v jednotlivých typech škol byly použity údaje z výkazů výnosů a nákladů za rok 2002, které poskytují potřebnou podrobnější strukturu celkových nákladů než výkazy zisku a ztráty. Pro zjednodušení byl použit stav žáků dle zahajovacích statistických výkazů školního roku 2001/02, který převažuje v uvedeném kalendářním roce. Údaje o provozních nákladech škol, které sdružují více součástí, mohou být ovlivněny způsobem vykazování čerpání nákladů na jednotlivé součásti škol a mohou částečně zkreslovat výsledný průměrný náklad na žáka dle jednotlivých typů škol.

Tab. 73 Jednotkové náklady na žáka v tis. Kč
Typ školské organizace Náklad na žáka celkem z toho:
hrazeno z MŠMT hrazeno zřizovatelem z ostatních zdrojů
Speciální mateřské školy 61,39 49,35 8,81 3,23
Speciální základní školy 60,60 50,62 8,03 1,95
Internátní speciální základní školy 203,40 143,42 40,28 19,70
Gymnázia 32,41 25,49 4,96 1,96
Střední odborné školy 41,37 32,07 6,56 2,74
Střední odborná učiliště a učiliště 49,26 34,30 7,91 7,05
Speciální střední odborné školy 66,80 54,30 10,37 2,13
Speciální střední odborná učiliště a U 54,12 43,48 6,66 3,98
Sportovní gymnázia 46,47 38,44 6,50 1,53
Školní jídelny při MŠ, ZŠ 5,75 2,67 0,94 2,14
Školní jídelny při středním vzdělávání 8,60 2,86 1,39 4,35
Ubytovací zařízení středních škol 33,47 19,68 5,83 7,96
Vyšší odborné školy 35,92 27,68 2,90 5,34
Základní umělecké školy 11,90 9,35 0,01 2,54
Střediska pro volný čas dětí a mládeže 5,25 2,72 0,49 2,04
Dětské domovy 203,22 120,02 57,93 25,27

Již tradičně patří mezi nejnákladnější péče o děti v dětských domovech a o žáky speciálních škol. Ze středních škol je nejnižší náklad na žáka gymnázia, v porovnání s tímto vychází náklad na žáka středního odborného učiliště téměř 1,5krát vyšší.

Výdaje na soukromé školy, předškolní a školská zařízení v roce 2002

Na území Moravskoslezského kraje k 1. lednu 2002 provozovalo činnost 76 soukromých škol, předškolních a školských zařízení. K 31. srpnu 2002 ukončily své působení soukromá základní škola, gymnázium a školní jídelna a nově zahájila činnost ve školním roce 2002/03 střední umělecká škola, takže k 31. prosinci 2002 v kraji působilo 74 soukromých škol, předškolních a školských zařízení.

V roce 2002 byla soukromým školám, předškolním a školským zařízením v Moravskoslezském kraji poskytnuta účelová dotace na základě zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 311,94 mil. Kč. V rámci zúčtování poskytnuté dotace se státním rozpočtem podle skutečnosti kalendářního roku byla školami vrácena částka dotace ve výši 0,5 mil Kč. Jedná se o přeplatky dotací zejména na základě snížení počtu žáků v průběhu posledního čtvrtletí roku 2002 a dále v důsledku neoprávněného použití dotace, na které poukázaly kontrolní zjištění České školní inspekce.

Tab. 74 Objem dotací poskytnutých soukromým školám ze státního rozpočtu (SR) v roce 2002 v tis. Kč
Typ školské organizace Poskytnuto z prostředků SR v roce 2002 Vráceno do SR v rámci zúčtování roku 2002 Použito
Mateřské školy 20 473 51 20 422
Speciální mateřské školy 3 257 120 3 137
Základní školy 4 536 6 4 530
Speciální základní školy 26 012 8 26 004
Gymnázia 16 659 14 16 645
Střední odborné školy 121 774 105 121 669
Střední odborné učiliště a učiliště 60 406 72 60 334
Speciální střední odborné učiliště 10 372 36 10 336
Školní jídelny při MŠ a ZŠ 1 950 34 1 916
Školní jídelny při střed.vzdělávání 3 561 31 3 530
Školní družiny a kluby 3 082 3 3 079
Ubytovací zařízení středních škol 3 407 3 3 404
Vyšší odborné školy 25 305 61 25 244
Základní umělecké školy 10 695 4 10 691
Střediska pro volný čas 450 0 450
Celkem 311 939 548 311 391

Dále byla soukromým školám v roce 2002 poskytnuta účelová dotace na financování programu "Státní informační politiky ve vzdělávání" v celkové výši 709 tis. Kč, ale vzhledem k předpokladu škol, že nevyčerpají všechny poskytnuté prostředky do konce rozpočtového roku, vrátily na účet poskytovatele nevyčerpanou část dotace ve výši 119,4 tis. Kč, která byla převedena na krajské školy a jimi vyčerpána. Soukromými školami bylo tedy po úpravách vyčerpáno 575,6 tis. Kč a vráceno v rámci zúčtování se státním rozpočtem 13,9 tis. Kč.

Soukromým školám Moravskoslezského kraje byla v rámci programu "Podpora romských žáků středních škol" zajišťovaného Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity poskytnuta účelová dotace ve výši 412,8 tis. Kč, což je o 233,2 tis. Kč více než v roce 2001. Z této částky nebylo školami použito 40,9 tis. Kč a uvedená částka byla vrácena v rámci zúčtování se státním rozpočtem.

Výdaje na obecní školy, předškolní a školská zařízení

Podle zdrojů financování

Na finančním zabezpečení škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi, tzn. zejména základních škol, mateřských škol a školních jídelen, se stát podílel 60,8 % a obce 39,2 %. Tento podíl se meziročně nezměnil, jelikož dynamika výdajů z obou rozpočtů byla meziročně shodná – zvýšila se o 8 %. V absolutním vyjádření se objem finančních prostředků na provoz obecních škol zvýšil oproti roku 2001 o 194,3 mil. Kč a na přímé vzdělávací výdaje o 293,6 mil. Kč. Pouze v okrese Karviná došlo k meziročnímu snížení výdajů na provoz škol, a to o 15,4 mil. Kč.

Tab. 75 Výdaje na obecní školy v členění podle zdrojů financování v tis. Kč
Okres Ze státního rozpočtu Index 2002/2001 Z rozpočtu obcí Index 2002/2001
Opava 577 135 1,09 263 677 1,03
Ostrava 901 951 1,07 482 188 1,11
Nový Jičín 525 186 1,09 212 223 1,05
Karviná 812 185 1,07 331 928 0,96
Frýdek‑Místek 747 473 1,09 851 795 1,20
Bruntál 363 196 1,09 385 906 1,00
Celkem 3 927 126 1,08 2 527 717 1,08

Na výdajích z obou rozpočtů se v r. 2002 podílely základní školy 67,6 %, mateřské školy 16,8 % a školní jídelny 11,5 %. Ve struktuře výdajů podle typů škol se mírně zvýšil podíl základních a mateřských škol na úkor školních jídelen.Podíl školních jídelen poklesl o 0,7 % zejména v důsledku stagnujícího objemu výdajů z obecních rozpočtů v r. 2002.

Tab. 76 Výdaje na obecní školy podle zdrojů financování a typů škol v tis. Kč
Typ školské organizace ze státního rozpočtu z rozpočtu obcí
Mateřské školy 709 752 375 287
Speciální mateřské školy 2 230 6 841
Základní školy 2 617 866 1 746 632
Speciální školy 4 960 3 531
Gymnázia 13 630 16 125
ŠJ při MŠ, ZŠ 390 277 349 678
ŠJ při SŠ 1 653 0
Školní družiny a kluby 160 914 4 360
Základní umělecké školy 20 801 20 374
Střediska pro volný čas 1 960 4 884
Speciální pedagog. centrum 909 5
Ostatní činnost ve školství 2 174 0
Celkem 3 927 126 2 527 717
tj. % 60,8 39,2

Podle druhů výdajů

Ve struktuře výdajů mezi kapitálovými a neinvestičními nedošlo meziročně k podstatnějším změnám. Výrazněji se změnil podíl mzdových výdajů v rámci neinvestičních, a to jako důsledek zvýšení platových tarifů k l. 3. 2002.

Tab. 77 Struktura výdajů v letech 2001 a 2002 v %
Druh výdajů 2002 2001
Neinvestiční výdaje 93,3 93,0
Kapitálové výdaje 6,7 7,0
Celkem 100,0 100,0
Podíl mzdových z neinvestičních výdajů 46,5 43,6

Po započítání zákonných odvodů ke mzdám by podíl tzv. osobních výdajů na celkových neinvestičních výdajích byl ještě vyšší, a to 63,7 %.

Tab. 78 Výdaje na obecní školy podle druhů a okresů v tis. Kč
Okres Neinvestiční výdaje celkem z toho mzdové Kapitálové výdaje celkem
Opava 808 288 411 780 32 524
Ostrava 1 236 750 641 843 147 389
Nový Jičín 706 998 374 741 30 411
Karviná 1 093 068 578 454 51 045
Frýdek‑Místek 1 455 670 534 338 143 598
Bruntál 721 175 257 600 27 927
Celkem 6 021 949 2 798 756 432 894

Přes skutečnost, že absolutní objem kapitálových výdajů vzrostl o 3, 9 %, pouze školy města Ostravy a okresu Frýdek‑Místek zaznamenaly větší nárůst investic. Ve školách města Ostravy meziročně vzrostl objem kapitálových výdajů o 28 mil. Kč a ve školách okresů Frýdek‑Místek o 31 mil. Kč.

Tab. 79 Výdaje na obecní školy v členění podle druhů výdajů a typů škol v tis. Kč
Typ školské organizace Neinvestiční výdaje celkem z toho mzdové Kapitálové výdaje celkem
Mateřské školy 1 046 642 517 277 38 397
Speciální mateřské školy 9 071 1 360 0
Základní školy 3 987 908 1 834 296 376 589
Speciální školy 5 720 3 719 2 771
Gymnázia 29 268 9 139 487
ŠJ při MŠ, ZŠ 726 071 289 020 13 885
ŠJ při SŠ 1 653 1 235 0
Školní družiny a kluby 164 659 124 474 615
Základní umělecké školy 41 025 16 105 150
Střediska pro volný čas 6 844 1 335 0
Speciální pedagog. centrum 914 796 0
Ostatní činnost ve školství 2 174 0 0
Celkem 6 021 949 2 798 756 432 894

Pozn: pro grafické znázornění podílu prostředků státního rozpočtu na celkových hrazených neinvestičních výdajích vzhledem k malému objemu neinvestičních výdajů na základní umělecké školy, školní družiny, jídelny, SPC a gymnázií zřizovaných obcemi byly tyto prostředky vykázány jako ostatní. Údaje jsou v mil. Kč.

Počet zaměstnanců a úroveň odměňování v roce 2002 v předškolních zařízeních, školách a školských zařízeních zřizovaných krajem a obcemi

Počet a struktura zaměstnanců

V roce 2002 bylo ve školách, předškolních a školských zařízeních zřizovaných obcemi, městem Ostravou a Moravskoslezským krajem zaměstnáno 28 331 přepočtených zaměstnanců, jejichž platy byly hrazeny ze státního rozpočtu. Z tohoto počtu tvořilo 67,6% pedagogických zaměstnanců a 32,4 % ostatních zaměstnanců. Struktura a počty zaměstnanců jsou uvedeny v následující tabulce a grafu:

Tab. 80 Počet přepočtených zaměstnanců v r. 2002
Typ školské organizace počty zaměstnanců celkem z toho: Index 02/01
pedagogů z toho učitelů ostatních zaměstnanců
Mateřské školy 3 645 2 707 2 707 938 0,98
Speciální mateřské školy 170 134 134 36  1,00
Základní školy 10 344 8 035 8 031 2 309 0,98
Speciální základní školy 985 767 742 218 0,99
Internátní spec. ZŠ 149 56 0 93 1,05
Gymnázia 1 263 1 014 1 014 249 1,00
Střední odborné školy 2 119 1 616 1 616 503 1,02
Střední odborná učiliště a U 2 810 2 021 1 053 789 1,00
Speciální SOŠ, SOU, OU, PrŠ 543 412 328 131 1,02
Sportovní gymnázia 81 67 54 14 1,02
Vyšší odborné školy 93 69 69 24 0,96
Školní jídelny při MŠ, ZŠ 2 722 0 0 2 722 0,99
Školní jídelny při SŠ 150 0 0 150 1,00
Školní družiny a kluby 893 890 0 3 0,97
Plavecké školy 36 0 0 36 0,87
Ped.-psych. poradny a SPC 148 17 11 131 1,03
Domovy mládeže středních škol 500 196 0 304 0,99
Služby škole 25 0 0 25 0,37
Základní umělecké školy 972 831 831 141 0,99
Střediska pro volný čas 325 180 0 145 1,01
Dětské domovy 354 142 0 212 0,99
Ostatní účelová zařízení 4 1 0 3 1,00
Celkem 28 331 19 155 16 590 9 176 0,99

Kromě uvedeného počtu zaměstnanců, jejichž plat je hrazen z prostředků státního rozpočtu, pracovalo v kraji dalších 465 zaměstnanců v doplňkové činnosti anebo byli placeni z prostředků obcí.

Z uvedeného počtu zaměstnanců bylo 17 680, tj. 62,4 % zaměstnanců škol zřizovaných obcemi a městskými obvody a 10 651, tj. 37, 6 % zaměstnanců škol, zřizovaných Moravskoslezským krajem. Zatímco školy zřizované Moravskoslezským krajem měly všechny v r. 2002 právní subjektivitu, u škol zřizovaných obcemi plnily funkci zaměstnavatele vesměs okresní úřady.

V roce 2002 došlo k poklesu počtu zaměstnanců oproti roku 2001 o 311, a to převážně v obecním školství (o 306). Příčiny lze spatřovat v kombinaci těchto vlivů:

Na základě demografické projekce je zřejmé, že klesající počet dětí se bude stále výrazněji promítat nejen do základního, ale i středního školství. Lze tedy i v následujících letech ve školství očekávat další tlak na snižování počtu zaměstnanců. Snížením počtu pedagogických zaměstnanců v r. 2002 zůstávají hodnoty počtu žáků na l pedagoga oproti r. 2001 téměř nezměněny:

Tab. 81 Počet žáků připadajících na 1 učitele
Typ školské organizace Počet žáků na učitele u škol zřízených obcí Počet žáků na učitele u škol zřízených krajem
Mateřské školy 11,73 ×
Základní školy 16,27 ×
Speciální základní školy 7,01 6,15
Gymnázia 11,75 13,91
Střední odborné školy × 12,13
Střední odborná učiliště × 10,95*
Speciální střední školy × 9,35
Vyšší odborné školy × 14,66
Základní umělecké školy 28,46 28,99

* Počet žáků na 1 pedagogického zaměstnance (zohlednění mistrů odborného výcviku)

Dosažená platová úroveň v r. 2002

Přes skutečnost, že průměrný měsíční plat zaměstnanců školství již několik let po sobě roste, jeho absolutní úroveň je pořád nízká.

Tab. 82 Průměrný měsíční plat v Kč
  2000 2001 2002
Průměrný plat 11 451 12 719 13 940
Index - 1,11 1,10

Nárůstu průměrného platu bylo dosaženo zvýšením platových tarifů o 11 % od l. března 2002 dle NV č. 66/2002 Sb. Ostatní složky platů zůstaly přibližně na úrovni r. 2001. Nenároková složka platu poklesla ve školách o 25 Kč, tzn. dosáhla 99 % loňské skutečnosti. Nenároková složka platu zaměstnanců ve školách zřizovaných krajem činila v průměru na jednoho zaměstnance 1 915 Kč, tj. 16,4 % z tarifního platu. U škol zřizovaných obcemi činila průměrná nenároková složka platu zaměstnance 1 483 Kč, tj. 12,5 % tarifního platu.

Vzhledem k odlišnému zařazení pedagogických zaměstnanců základního a středního školství a ostatních zaměstnanců do platových tříd je o absolutní hodnotě průměrného platu v jednotlivých typech škol více vypovídající následující tabulka:

Tab. 83 Průměrné měsíční platy v r. 2002 v Kč
Typ školské organizace rok 2002 Index 02/01 celkem
průměrný plat celkem průměrný plat pedagogického zaměstnance průměrný plat učitele průměrný plat ostatního zaměstnance
Mateřské školy 11 736 13 165 13 165 7 609 1,11
Speciální mateřské školy 13 312 14 346 14 346 9 467 1,09
Základní školy 14 719 16 481 16 485 8 587 1,10
Speciální základní školy 15 824 17 632 17 832 9 457 1,07
Internátní spec. základní školy 11 558 14 810 0 9 601 1,08
Gymnázia 16 774 18 522 18 523 9 654 1,09
Střední odborné školy 17 043 19 015 19 015 10 714 1,08
Střední odborná učiliště a učiliště 15 307 17 081 18 917 10 767 1,08
Speciální SOŠ, SOU, OU, PŠ 15 397 17 142 17 659 9 894 1,08
Sportovní gymnázium 16 333 17 635 17 857 9 942 1,07
Vyšší odborné školy 17 399 20 057 20 057 9 710 1,07
Školní jídelny při MŠ, ZŠ 8 866 0 0 8 866 1,11
Školní jídelny středních škol 9 383 0 0 9 383 1,09
Školní družiny a kluby 12 486 12 498 0 9 365 1,09
Plavecké školy 11 846 0 0 11 846 1,12
Pedagogicko-psychologické poradny 14 924 0 0 14 924 1,09
Speciálně pedagogická centra 15 761 18 735 18 899 12 966 1,26
Domovy mládeže středních škol. 11 226 14 685 0 8 995 1,09
Služby škole 14 766 0 0 14 766 1,22
Základní umělecké školy 15 058 15 907 15 907 10 070 1,10
Střediska pro volný čas 12 569 15 181 0 9 324 1,10
Dětské domovy 12 987 16 962 0 10 318 1,08
Průměrný plat v kraji 13 940 16 220 16 526 9 179 1,10

Pozn.: průměrný plat u Služeb škole je uveden jen z prostředků státního rozpočtu, celkový průměrný plat je nižší.

Rozpočet prostředků na platy pro školy zřizované Moravskoslezským krajem byl poprvé v roce 2002 sestavován stejnými principy a postupy pro všechny typy škol v kraji, což vedlo k určitému vyrovnávání neodůvodněných rozdílů v úrovni nenárokové složky platu vzniklých v minulosti. V důsledku toho došlo v jednotlivých typech škol, ale i mezi nimi, k mírně odlišnému vývoji nenárokových složek platů. To však bylo ovlivněno i samotným rozhodnutím ředitelů škol, do kterých součástí škol v rozdělení na pedagogické a ostatní zaměstnance nenárokové složky přednostně směřovali.

Tab. 84 Porovnání vývoje nenárokové složky platu v Kč
Typ školské organizace Nenároková složka platu pedagogové Nenároková složka platu –ostatní zaměstnanci
r.2001 r.2002 index 02/01 r.2001 r.2002 index 02/01
Speciální mateřské školy 1 700 1 575 0,93 1 453 1 463 1,01
Speciální základní školy 2 180 2 112 0,97 1 528 1 380 0,90
Školní družiny a kluby 1 539 1 346 0,87 1 357 1 634 1,20*
Gymnázia 2 307 2 301 1,00 1 495 1 486 0,99
Sportovní gymnázia 2 916 2 210 0,76 1 420 1 249 0,88
Střední odborné školy 2 552 2 493 0,98 1 845 1 816 0,99
Střední odborná učiliště 2 015 1 976 0,98 1 677 1 639 0,98
Vyšší odborné školy 3 242 2 634 0,81 1 900 1 425 0,75
Základní umělecké školy 1 564 1 655 1,06 1 495 1 588 1,06
Domy dětí a mládeže 1 756 1 739 0,99 1 194 1 184 0,99
Domovy mládeže 1 523 1 472 0,97 1 166 1 112 0,95
Dětské domovy 1 655 1 697 1,03 1 297 1 393 1,07
Školní jídelny při MŠ a ZŠ × × × 1 171 1 114 0,95
Školní jídelny při SŠ × × × 1 499 1 407 0,94
Celkem 2 113 2078 0,98 1 577 1 536 0,97

* index je ovlivněn menším počtem pracovníků

Údaje za školy zřizované obcemi

Ve školách zřizovaných obcemi a městskými obvody Statutárního města Ostravy bylo v roce 2002 zaměstnáno celkem 17 680 přepočtených zaměstnanců. Počty zaměstnanců dle jednotlivých okresů v členění podle kategorií zaměstnanců jsou uvedeny v následující tabulce:

Tab. 85 Počet přepočtených zaměstnanců obecních škol v r. 2002
Okres Počty přepočtených zaměstnanců celkem z toho
pedagogů z toho učitelů ostatních
Bruntál 1 616 1 081 987 535
Frýdek‑Místek 3 429 2 284 2 145 1 145
Karviná 3 632 2 388 2 234 1 244
Nový Jičín 2 310 1 516 1 416 794
Opava 2 637 1 750 1 604 887
Ostrava 4 056 2 697 2 497 1 359
Celkem 17 680 11 716 10 883 5 964

Podíl přepočtených zaměstnanců za rok 2002 podle jednotlivých typů škol na celkovém počtu zaměstnanců obecních škol je znázorněn graficky:

Struktura zaměstnanců podle typů škol

Dosažená úroveň průměrného platu je ovlivněna již zmíněným nárůstem platových tarifů, avšak v jednotlivých okresech též skutečností, jak se tyto dokázaly vyrovnat s úbytkem žáků, tzn. zda pokles počtu zaměstnanců odpovídal poklesu žáků. Právě v okrese Karviná a městě Ostravě došlo k nejvyššímu úbytku žáků, kterému ne adekvátně odpovídal úbytek počtu zaměstnanců a tudíž indexy nárůstu jsou nižší než u ostatních okresů.

Tab. 86 Průměrný plat zaměstnanců obecních škol v r. 2002 podle okresů
Okres Průměrný plat zaměstnance r. 2002 Průměrný plat pedagogického zaměstnance r. 2002 Průměrný plat učitele r. 2002 Průměrný plat ostatního zaměstnance r. 2002 Index 02/01 zaměst.
Bruntál 13 287 15 563 15 838 8 685 1,11
Frýdek‑Místek 12 881 15 149 15 352 8 360 1,11
Karviná 13 169 15 517 15 742 8 661 1,10
Nový Jičín 13 348 15 711 15 912 8 836 1,11
Opava 12 951 15 273 15 530 8 369 1,11
Ostrava 13 160 15 468 15 686 8 580 1,09
Průměr celkem 13 113 15 427 15 652 8 567 1,10

Rozdíly mezi průměrnými platy zaměstnanců stejných typů škol mezi okresy se v meziročním srovnání jen nepatrně snížily. U mateřských škol činil v roce 2001 rozdíl mezi nejnižším průměrným platem v okrese Karviná a nejvyšším v okrese Bruntál 962 Kč, v roce 2002 tento rozdíl činil ještě 887 Kč. Nejvyšší průměrný plat si udržel u mateřských škol okres Bruntál, nejnižší Karviná. U základních škol se rozdíly více snížily, a to z 808 Kč na 698 Kč mezi nejnižším průměrným platem v okrese Frýdek‑Místek a nejvyšším v okrese Nový Jičín.

Tab. 87 Porovnání průměrných měsíčních platů zaměstnanců ZŠ a MŠ v r. 2002 v Kč
Typ školy Okres Průměrný plat zaměstnance Průměrný plat pedagogického zaměstnance Průměrný plat učitele Průměrný plat ostatního zaměstnance
Bruntál 12 356 13 652 13 652 7 942
Frýdek‑Místek 11 680 12 886 12 886 7 639
Karviná 11 469 12 781 12 781 7 841
Nový Jičín 11 936 13 431 13 431 7 786
Opava 11 773 13 415 13 415 7 438
Ostrava 11 619 13 177 13 177 7 333
Bruntál 14 816 16 589 16 591 8 592
Frýdek‑Místek 14 324 16 164 16 164 8 101
Karviná 14 818 16 572 16 586 8 979
Nový Jičín 15 022 16 744 16 744 8 807
Opava 14 553 16 322 16 322 8 274
Ostrava 14 855 16 571 16 572 8 693
Tab. 88 Porovnání výše nenárokových složek platů mezi jednotlivými okresy v Kč
Okres Nenároková složka v r. 2001 Nenároková složka v r. 2002 Index 2002/2001
Ostrava 1 839 1 616 0,87
Opava 1 456 1 414 0,97
Nový Jičín 1 592 1 570 0,98
Karviná 1 697 1 447 0,85
Frýdek‑Místek 1 319 1 336 1,01
Bruntál 1 342 1 458 1,08

Rozdíl mezi nejvýše dosaženou úrovní nenárokové složky platu v r. 2001 v Ostravě a nejnižší ve Frýdku – Místku činil 520 Kč a v roce 2002 se podařil snížit na 280 Kč, tj. o 56 %. K nejnižšímu poklesu došlo u okresů s největším úbytkem žáků a dětí, přitom absolutní úroveň nenárokové složky patří k nejvyšším v kraji.


Přílohy

Příloha 1 Mateřské školy podle okresů a zřizovatele
Okres Bruntál Obec Církev Soukromé Celkem
Počet MŠ (i součástí) 2000/01 70 - - 70
2001/02 69 - - 69
Počet tříd 2000/01 144 - - 144
2001/02 141 - - 141
Počet dětí 2000/01 3 343 - - 3 343
2001/02 3 275 - - 3 275
Počet dětí na třídu 2000/01 22,22 - - 22,22
2001/02 23,22 - - 23,22
Počet dětí na učitele 2000/01 12,75 - - 12,75
2001/02 13 - - 13
Okres Frýdek‑Místek Obec Církev Soukromé Celkem
Počet MŠ (i součástí) 2000/01 133 - - 133
2001/02 130 - - 130
Počet tříd 2000/01 281 - - 281
2001/02 278 - - 278
Počet dětí 2000/01 6 445 - - 6 445
2001/02 6 386 - - 6 386
Počet dětí na třídu 2000/01 22,46 - - 22,46
2001/02 22,97 - - 22,97
Počet dětí na učitele 2000/01 12,54 - - 12,54
2001/02 12,65 - - 12,65
Okres Karviná Obec Církev Soukromé Celkem
Počet MŠ (i součástí) 2000/01 110 - 14 124
2001/02 108 - 14 122
Počet tříd 2000/01 284 - 41 325
2001/02 281 - 34 315
Počet dětí 2000/01 6 178 - 984 7 162
2001/02 6 021 - 781 6 802
Počet dětí na třídu 2000/01 21,39 - 24 21,79
2001/02 21,08 - 22,9 21,28
Počet dětí na učitele 2000/01 12,10 - 13,68 12,29
2001/02 12 - 13,25 12,04
Okres Nový Jičín Obec Církev Soukromé Celkem
Počet MŠ (i součástí) 2000/01 99 - 2 101
2001/02 97 - 2 99
Počet tříd 2000/01 204 - 5 209
2001/02 189 - 5 194
Počet dětí 2000/01 4 527 - 118 4 645
2001/02 4 455 - 120 4 575
Počet dětí na třídu 2000/01 22,08 - 23,60 22,11
2001/02 22,9 - 24 22,76
Počet dětí na učitele 2000/01 12,57 - 10,72 12,52
2001/02 12,75 - 10,90 12,70
Okres Opava Obec Církev Soukromé Celkem
Počet MŠ (i součástí) 2000/01 106 1 - 107
2001/02 105 1 - 106
Počet tříd 2000/01 248 2 - 250
2001/02 243 2 - 245
Počet dětí 2000/01 5 438 55 - 5 493
2001/02 5 499 55 - 5 554
Počet dětí na třídu 2000/01 21,93 27,5 - 21,97
2001/02 22,75 27,5 - 22,76
Počet dětí na učitele 2000/01 12,83 13,75 - 12,96
2001/02 12,89 13,75 - 13,02
Okres Ostrava Obec Církev Soukromé Celkem
Počet MŠ (i součástí) 2000/01 107 1 1 109
2001/02 101 1 1 103
Počet tříd 2000/01 357 1 1 359
2001/02 341 1 1 345
Počet dětí 2000/01 7 827 19 19 7 865
2001/02 7 619 19 20 7 658
Počet dětí na třídu 2000/01 21,92 19 19 21,90
2001/02 22,30 19 20 22,32
Počet dětí na učitele 2000/01 11,85 19 19 11,88
2001/02 11,90 19 20 11,95
Příloha 2 Základní školy podle okresů a zřizovatele
Okres Bruntál ZŠ úplné ZŠ 1. stupeň Celkem
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Počet škol celkem 29 29 17 17 46 46
Z toho obec. círk. soukr. 29 29 16 16 45 45
- - - - - -
- - 1 1 1 1
Počet tříd celkem 493 487 45 42 538 529
Z toho obec. círk. soukr. 493 487 39 37 532 524
- - - - - -
- - 6 5 6 5
Počet žáků celkem 10 857 10 649 688 640 11 545 11 289
Z toho obec. círk. soukr. 10 857 10 649 619 582 11 476 11 231
- - - - - -
- - 69 58 69 58
Okres F.‑Místek ZŠ úplné ZŠ 1. stupeň Celkem
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Počet škol celkem 55 55 52 52 107 107
Z toho obec. círk. soukr. 54 54 52 52 106 106
- - - - - -
1 1 - - 1 1
Počet tříd celkem 996 971 169 169 1 165 1 140
Z toho obec. círk. soukr. 986 961 169 169 1.155 1 130
- - - - - -
10 10 - - 10 10
Počet žáků celkem 22 753 22 004 2 814 2 798 25 567 24 802
Z toho obec. círk. soukr. 22 640 21 897 2 814 2 798 25 454 24 695
- - - - - -
113 107 - - 113 107
Okres Karviná ZŠ úplné ZŠ 1. stupeň Celkem
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Počet škol celkem 64 64 21 21 85 85
Z toho obec. círk. soukr. 64 64 21 21 85 85
- - - - - -
- - - - - -
Počet tříd celkem 1 272 1 246 66 63 1 338 1 309
Z toho obec. círk. soukr. 1 272 1 246 66 63 1 338 1 309
- - - - - -
- - - - - -
Počet žáků celkem 30 166 29 177 1 232 1 112 31 398 30 289
Z toho obec. círk. soukr. 30 166 29 177 1 232 1 112 31 398 30 289
- - - - - -
- - - - - -
Okres Nový Jičín ZŠ úplné ZŠ 1. stupeň Celkem
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Počet škol celkem 41 40 35 35 76 75
Z toho obec. círk. soukr. 40 39 35 35 75 74
1 1 - - 1 1
- - - - - -
Počet tříd celkem 711 697 106 106 817 803
Z toho obec. círk. soukr. 701 687 106 106 807 793
10 10 - - 10 10
- - - - - -
Počet žáků celkem 16 379 16 020 1 823 1 754 18 202 17 774
Z toho obec. círk. soukr. 16 175 15 810 1 823 1 754 17 998 17 564
204 210 - - 204 210
- - - - - -
Okres Opava ZŠ úplné ZŠ 1. stupeň Celkem
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Počet škol celkem 49 49 35 35 84 84
Z toho obec. círk. soukr. 48 48 35 35 83 83
1 1 - - 1 1
- - - - - -
Počet tříd celkem 765 744 121 123 886 867
Z toho obec. círk. soukr. 757 736 121 123 878 859
8 8 - - 8 8
- - - - - -
Počet žáků celkem 17 648 17 107 2 091 2 039 19 739 19 146
Z toho obec. círk. soukr. 17 525 16 974 2 091 2 039 19 616 19 013
123 133 - - 123 133
- - - - - -
Okres Ostrava ZŠ úplné ZŠ 1. stupeň Celkem
2000/01 2001/02 2000/01 2001/02 2000/01 2001/02
Počet škol celkem 65 65 5 5 70 70
Z toho obec. círk. soukr. 64 64 4 4 68 68
1 1 - - 1 1
- - 1 1 - 1
Počet tříd celkem 1 368 1 334 22 22 1 390 1 356
Z toho obec. círk. soukr. 1 354 1 321 17 17 1 371 1 338
14 13 - - 14 13
- - 5 5 5 5
Počet žáků celkem 32 014 30 864 321 343 32 335 31 207
Z toho obec. círk. soukr. 31 786 30 624 232 255 32 018 30 879
228 240 - - 228 240
- - 89 88 89 88
Příloha 3 Odborná a pedagogická způsobilost pracovníků v základních školách
Dosažené vzdělání Přepočtený počet učitelů
na 1. stupni ZŠ na 2. stupni ZŠ
Učitelství pro 1. stupeň ZŠ 2 571,6 114,0
Učitelství pro 2. stupeň ZŠ 305,6 3 651,6
Speciální pedagogika 129,6 35,5
Vysokoškolské pedagogické pro jiný typ školy 57,4 77,1
Vysokoškolské nepedagogické DPS 34,5 118,4
bez DPS 12,8 62,9
Středoškolské pedagogické 545,2 96,4
nepedagogické 216,0 205,8
Celkem 3 872,7 4 361,7
Příloha 4 Kvalifikační předpoklady učitelů cizích jazyků na základních školách
Dosažené vzdělání Přepočtený počet učitelů cizích jazyků
na 1. stupni ZŠ na 2. stupni ZŠ
JA JN ost. JA JN ost.
Vysokoškolské s aprobací cizího jazyka 46,2 23,1 10,7 113,2 101,1 62,6
Bakalářské s aprobací cizího jazyka 6,9 1,9 - 19,3 10,3 0,2
Vysokoškolské pedagogické státní jazyková zk. 24,7 14,9 2 62,8 47,6 5,3
akreditovaný kurs 218,8 82,7 0,4 120,5 75,8 3,9
bez cizojaz. vzdělání 100,7 37,9 10 77,5 67,8 8,1
Vysokoškolské nepedagogické státní jazyková zk. 5,4 3,7 - 13,4 3,6 -
akreditovaný kurs 7,9 3,3 0,4 5,4 3,6 0,3
bez cizojaz. vzdělání 14,7 - - 12,4 2,1 -
Středoškolské státní jazyková zk. 24,9 5,5 - 35,7 16,0 1,6
akreditovaný kurs 42,9 19,8 0,1 28,4 9,303 0,5
bez cizojaz. vzdělání 35,4 12,0 - 26 9,0 -
Celkem 528,5 204,9 23,6 515,2 346,2 82,4
Příloha 5 Školní družiny a školní kluby při základních školách
Okres Školní družiny při ZŠ Školní kluby při ZŠ
Počet škol Počet odděl. Počet žáků Počet škol Počet odděl. Počet žáků
00/01 01/02 00/01 01/02 00/01 01/02 00/01 01/02 00/01 01/02 00/01 01/02
Bruntál 46 46 105 106 2 459 2 485 1 1 1 2 55 50
F.‑Místek 94 96 177 174 3 974 4 210 2 2 3 3 60 44
Karviná 85 85 182 177 4 093 3 989 3 4 3 4 55 97
N. Jičín 70 70 127 117 3 119 2 967 10 10 102 115 1 313 1 403
Opava 82 82 172 171 3 971 4 053 11 13 14 15 332 333
Ostrava 70 70 265 238 6 054 5 694 13 11 14 25 245 807
Celkem 447 449 1.028 983 23 670 23398 40 41 137 164 2 060 2 734
Příloha 6 Přijímací řízení – přehled přijatých žáků dle kategorií oborů
Kategorie oborů 2001/02
Ekologie a ochrana životního prostředí 62
Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství 55
Strojírenství a strojírenská výroba 1 748
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 1 782
Technická chemie a chemie silikátů 120
Potravinářství a potravinářská chemie 287
Textilní výroba a oděvnictví 303
Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 462
Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 50
Stavebnictví, geodézie a kartografie 946
Doprava a spoje 135
Speciální a interdisciplinární obory 40
Zemědělství a lesnictví 583
Zdravotnictví 603
Ekonomika a administrativa 1 530
Podnikání v oborech, odvětví 571
Gastronomie, hotelnictví a turismus 1 878
Obchod 832
Právo, právní a veřejnosprávní činnost 376
Osobní a provozní služby 502
Publicistika, knihovnictví a informatika 80
Pedagogika, učitelství a sociální péče 249
Obecně odborná příprava 271
Obecná příprava 2 776
Umění a užité umění 299
Celkem 16 540
Příloha 7 Uplatnění absolventů SŠ dle kategorií oborů (údaje k 30. září 2002)
Kategorie oborů Počet absolventů SŠ Počet nezaměstnaných absolventů Počet nezaměstnaných Nezaměstnaní absolventi/ Celkový počet absolventů Nezaměstnaní absolventi/ Celkový počet nezaměstnaných
16 – Ekologie a ochrana životního prostředí 30 7 16 0,04 % 0,01 %
21 – Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství 86 11 2 333 0,07 % 0,02 %
23 – Strojírenství a strojírenská výroba 1 618 641 12 963 4,01 % 1,00 %
26 – Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 1 622 565 5 070 3,54 % 0,88 %
28 – Technická chemie a chemie silikátů 123 39 990 0,24 % 0,06 %
29 – Potravinářství a potravinářská chemie 277 127 930 0,79 % 0,20 %
31 – Textilní výroba a oděvnictví 281 151 3 556 0,94 % 0,24 %
32 – Kožedělná a obuvnická výroba - 619 0,01 % 0,00 %
33 – Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 470 250 1 630 1,56 % 0,39 %
34 – Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 38 15 331 0,09 % 0,02 %
36 – Stavebnictví, geodézie a kartografie 879 359 6 348 2,25 % 0,56 %
37 – Doprava a spoje 94 23 788 0,14 % 0,04 %
39 – Speciální a interdisciplinární obory - 44 0,04 % 0,01 %
41 – Zemědělství a les. 637 283 3 769 1,77 % 0,44 %
43 – Veterinářství a veterinární prevence - 29 0,01 % 0,00 %
53 – Zdravotnictví 703 104 658 0,65 % 0,16 %
63 – Ekonomika a administrativa 1 428 361 3 788 2,26 % 0,56 %
64 – Podnikání v oborech 1 036 355 1 675 2,22 % 0,55 %
65 – Gastronomie, hotelnictví a turismus 2 162 959 5 240 6,00 % 1,50 %
66 – Obchod 934 417 6 835 2,61 % 0,65 %
68 – Právo, právní a veřejnosprávní činnost 380 168 474 1,05 % 0,26 %
69 – Osobní a provozní sl. 452 230 947 1,44 % 0,36 %
72 – Publicistika, knihovnictví a informatika - 28 0,01 % 0,00 %
74 – Tělesná kultura - - 10 0,00 % 0,00 %
75 – Pedagogika, učitelství a sociální péče 341 170 649 1,06 % 0,27 %
78 – Obecně odborná příprava 21 10 753 0,06 % 0,02 %
79 – Obecná příprava 2 183 193 3 270 1,21 % 0,30 %
82 – Umění a užité umění 187 52 312 0,33 % 0,08 %

¹absolventi středních škol, které se nacházejí mimo území Moravskoslezského kraje

Příloha 8 Zaměstnanci dětských domovů a internátů zvláštních škol internátních
Okres Speciální pedagogové Vychovatelé Pomocní vychovatelé Sociální pracovníci Psychologové Zdravotníci Ostatní pracovníci
Bruntál 8 31 13,8 2,5 - 1 32
F.‑Místek - 29,6 11,5 2 - - 24,8
Karviná - 22 10 2 1 - 24,7
Nový Jičín - 20 10,8 1,3 - - 11,7
Opava 1 52 16 1,7 - - 40,8
Ostrava 2 23 11 2 - - 24,2
Celkem 11 177,6 73,1 11,5 1 1 158,2
Srovnání s 2000/01 11 170,6 73,1 10,5 0,5 1 154,2
Příloha 9 Srovnání současného počtu skupin a počtu pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní výchovy (s výhledem po dopadu citovaného zákona č. 109/2002 Sb.)
Okres Počet rodinných skupin Pedagogičtí pracovníci-předpoklad roku 2004
Současný Předpoklad r. 2004 Vychovatelé Pomocní vychovatelé
Bruntál 10 12 +4 +2
Frýdek‑Místek 10 15 +10 +5
Karviná 9 10 +2 +1
Nový Jičín 9 10 +2 +1
Opava 22 25 +6 +3
Ostrava 9 12 +6 +3
Celkem 69 84 +30 +15
Příloha 10 Srovnání současných kapacit školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a počtu jejich svěřenců (s výhledem po dopadu citovaného zákona č. 109/2002 Sb.)
Okres Kapacita Počet svěřenců Přirozený úbytek svěřenců do r. 2004
Současná Předpoklad roku 2004 Současný Předpoklad roku 2004
Bruntál 145 136 138 122 16
Frýdek‑Míst. 140 112 135 103 32
Karviná 102 92 90 92 -
Nový Jičín 92 104 91 96 20
Opava 300 248 282 232 42
Ostrava 116 104 107 93 14
Celkem 895 796 843 738 124
Příloha 11 Odborní pracovníci pedagogicko-psychologických poraden
Okres pracovníků celkem z toho Přepočteno na plně zaměstnané
psychologů pedagogů soc. prac. ostat.
Bruntál 14 4 5 1 4 11,0
F‑Místek 18 7 6 4 1 17,2
Karviná 17 8 8 0 1 16,3
N. Jičín 20 5 13 1 1 12,9
Opava 15 7 5 2 1 14,0
Ostrava 29 13 8 7 1 28,3
Celkem 113 44 45 15 9 99,7
Příloha 12 Popis školních jídelen včetně výdejen stravy
Okres ŠJ při MŠ ŠJ při ZŠ ŠJ při SŠ ŠJ při zař. internátních Samostatné ŠJ Celkem
Bruntál 65 33 1 15 5 119
F.‑Místek 107 80 9 7 1 204
Karviná 62 58 13 8 19 160
Nový Jičín 97 55 3 12 1 168
Opava 104 66 2 15 16 203
Ostrava 72 29 8 15 30 154
Celkem 507 321 36 72 72 1 008
Příloha 13 Školní jídelny – celková statistika
Okres Celkem ŠJ Celkem výdejny Kapacita ŠJ Celk. počet strávníků Fyz. počet prac. Přepočt. počet prac. Počet str. dětí a žáků Počet str. dosp. šk. Počet str. cizích
Bruntál 109 10 23 130 19 196 442 340,2 14 022 2 696 2 478
F.‑Místek 159 45 39 911 34 654 773 619,1 26 482 4 261 3 911
Karviná 155 5 45 195 40 634 807 683,4 30 939 5 613 4 082
N. Jičín 123 45 37 600 27 187 585 454,8 21 389 3 330 2 468
Opava 71 132 34 076 30 264 688 524,8 24 070 3 675 2 519
Ostrava 149 5 51 798 44 210 866 779,6 36 112 5 885 2 213
Celkem 766 242 231 710 196 145 4 161 3.401,9 153 014 25 460 17 671
Příloha 14 Umístění žáků v celostátních kolech sportovních soutěží
Název soutěže Celkové umístění Škola
Přespolní běh SŠ, dívky 3. Gymnázium Frýdlant n. O.
Přespolní běh SŠ, chlapci 6. Gymnázium Frýdlant n. O.
Volejbal SŠ, dívky 6. Gymnázium Nový Jičín
Házená SŠ, chlapci 4. SOU a OU strojírenské Ostrava-Hrabůvka
Stolní tenis SŠ, dívky 9. SOŠ cestovního ruchu Krnov
Stolní tenis SŠ, chlapci 1. ISŠ Frýdek‑Místek
Florbal SŠ, dívky 1. Gymnázium Komenského, Havířov
Florbal SŠ, chlapci 2. Gymnázium Studentská, Havířov
Florbal SŠ, chlapci 3. SOŠ a SOU Havířov
Sportovní gymnastika SŠ, dívky 3. SPgŠ Krnov
Sportovní gymnastika SŠ, chlapci 2. Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek‑Místek
Sportovní gymnastika ZŠ, dívky 5. ZŠ Dvořákův okruh, Krnov
Sportovní gymnastika ZŠ, chlapci 4. ZŠ npor. Loma, Příbor
Silový víceboj SŠ, chlapci 1. Gymnázium Fr. Živného, Bohumín
Basketbal ZŠ, dívky 4. ZŠ a Gymnázium Bruntál
Basketbal ZŠ, chlapci 6. ZŠ Mařádkova, Opava
Atletický čtyřboj ZŠ, dívky 1. ZŠ Englišova, Opava
Atletický čtyřboj ZŠ, chlapci 1. ZŠ Jablunkovská, Třinec
Příloha 15 Umístění žáků v celostátních kolech vědomostních a uměleckých soutěží
Název soutěže Celkové umístění Škola
Matematická olympiáda, kat. SŠ 1. Gymnázium 17. listopadu, Bílovec
Němčina, kat. B 2 2. ZŠ Ostravská, Český Těšín
Francouzština, kat. SŠ B1 1. Gymnázium, Čs. Exilu, Ostrava-Poruba
Ruština, kat. SŠ II 6. Gymnázium TGM, Frýdlant n. O.
Španělština, kat. SŠ I. 1. Gymnázium Komenského, Třinec
Španělština, kat. SŠ I. 3. Gymnázium Mírová, Karviná
Španělština, kat. SŠ II. 6. Gymnázium Mírová, Karviná
Olympiáda v českém jazyce 6. Gymnázium Havířov, Studentská
Studentská odborná činnost, obor 11 3. SPŠ stavební, Ostrava-Zábřeh
Studentská odborná činnost, obor 13 2. Obch. akademie pro zrakově postiženou mládež Opava
Studentská odborná činnost, obor 17 2. Gymnázium O. Havlové, Ostrava-Poruba
Soutěž v programování, kat. mládež 1. Gymnázium Fr. Hajdy, Ostrava-Hrabůvka
Soutěž v programování, kat. mládež 4. Gymnázium Mírová, Karviná
Soutěž v programování, kat. žáci 6. Gymnázium Volgogradská 6a, Ostrava-Zábřeh
Dětský literární projev Náš svět 2 ceny bez pořadí Gymnázium Masarykova, Orlová Lutyně
Evropa ve škole – výtvarná část 2 ceny bez pořadí SŠUŘ Gurtěvova, Ostrava-Zábřeh
Soutěže ZUŠ 3. ZUŠ Havířov
2krát 2. místo ZUŠ Třinec
2. ZUŠ Klimkovice
1., 3krát 3. místo ZUŠ V. Petrželky, Ostrava-Hrabůvka
2. ZUŠ Nový Jičín
2krát 2. místo, 3. ZUŠ J. Valčíka, Ostrava-Poruba
2krát 1. místo, 2krát 2. místo, 3krát 3. místo ZUŠ V. Kálika Opava
2krát 2. místo, 2krát 3. místo ZUŠ E. Marhuly
2krát 1. místo, 2krát 2. místo, 3krát 3. místo ZUŠ E. Runda, Ostrava-Sl. Ostrava
2., 3krát 3. místo ZUŠ Karviná
Příloha 16 Jmenovitý seznam akcí realizovaných v roce 2002 v rámci ISPROFIN z prostředků kapitoly 398 – Ministerstvo financí
Organizace, název akce Skutečnost čerpání v Kč
investice neinvestice
SpecMŠ Havířov, Mozartova, nátěr oken   120 000,00
SpecMŠ pro ZP Karviná-Fryštát; sanace suterénu 429 872,10  
SpecMŠ při MN Ostrava, U školky; oprava vodo a el.instalace   796 588,90
Speciální mateřské školy celkem 429 872,10 916 588,90
Spec.školy F.‑Místek, Míru, oprava a nátěr oken   412 943,40
Spec.školy F.‑Místek, Míru, oprava střešní krytiny a výměna okapů   353 112,10
Spec.školy F.‑Místek, Pionýrů, oprava PVC ve třídách   62 000,00
SpecŠ-DC Kopřivnice, přístavba a reko objektu DC 8 000 000,00 222 000,00
SŠ a SŠZ Ostrava, Kpt. Vajdy; nátěry oken   400 000,00
ZvŠ a PŠ Orlová; oprava ploché střechy   400 000,00
ZvŠ a PŠ Havířov, výměna PVC a dveří   500 000,00
ZvŠ a PŠ Havířov; centr.výměna a opr.vodov.instalace 1 230 000,00  
ZvŠ Ostrava, Čkalovova; oprava zdravotechniky,vodoinstalace a ÚT   1 099 938,10
Speciální základní školy celkem 9 230 000,00 3 449 993,60
PŠ Ostrava, Jeseninova; rekonstrukce hydroizolací budovy 950 000,00  
SpecŠ a zařízení pro SP Ostrava, Spartakovců; opr.oplocení. poz.šk   350 000,00
ZvŠI,OUaPrŠ Vel. Heraltice; opr.fasády 2.nádvoří budovy školy   779 971,50
ZvŠI,OUaPrŠ Vel. Heraltice; rekonstrukce vnitřních prostor 799 944,40  
Internátní speciální základní školy celkem 1 749 944,40 1 129 971,50
Gymnázium Č. Těšín, Frýdecká, oprava střech   1 632 935,85
Gymnázium FŽ Bohumín; obnova a instalace svítidel 380 000,00  
Gymnázium Havířov; Studentská, výměna oken   2 200 000,00
Gymnázium Nový Jičín; oprava budovy   1 648 546,00
Gymnázium OH Ostrava, M. Majerové; reko. VZT v kuchyni-varně školy 620 000,00  
Gymnázium Opava; oprava fasády školní budovy   827 623,70
Gymnázium Ostrava, Čs.exilu 669; kompletní oprava a nátěr oken   350 000,00
Gymnázium Slezská Ostrava, Hladnovská 35; oprava střeš. pláště TV   500 000,00
Mendelovo gymnázium Opava; oprava fasády školy a TV   5 335 737,20
Gymnázia celkem 1 000 000,00 12 494 842,75
Masarykova SZeŠ Opava; oprava fasády budovy školy   2 890 000,00
OA Č.Těšín; sanace základů budovy TV 1 420 000,00  
OA Orlová; GO ploché střechy   1 400 000,00
OA Orlová; stavební úpravy v jídelně vč.přístup.chodníku 346 000,00  
OA Ostrava, Polská; oprava oken   817 400,00
SPgŠ a SOŠ Krnov; údržba objektů a prostor   1 500 000,00
SPŠ Bruntál; rekonstrukce střechy DM 1 139 250,00  
SPŠ Ostrava, Kratochvílova; oprava dlažeb v chodbách školy   800 000,00
SPŠ Ostrava, Kratochvílova; reko č.šk..budovy pro potř.ČŠI 1 930 000,00  
SPŠ Ostrava, Zengrova; oprava a nátěr oken   996 450,10
SPŠ Ostrava, Zengrova; reko zdravotechniky a vod.stoupaček 1 700 000,00  
SPŠ stavební Havířov, oprava ploché střechy   298 525,00
SPŠ stavební Ostrava; oprava a vým.oken v monobl.uč. a okolo atria   1 362 000,00
SPŠ stavební Ostrava; výměna meziokenních panelů (dílců)   147 000,00
SPŠ-TP Karviná; malíř.a natěrač.práce   200 000,00
SPŠ-TP Karviná; modernizace počítačové sítě 350 000,00  
SPŠ-TP Karviná; nátěry kovových prvků   120 000,00
Střední zdravotnická škola Frýdek‑Místek, oprava podlah   320 000,00
Střední odborné školy celkem 6 885 250,00 10 851 375,10
ISŠ F.‑Místek, Lískovecká nátěr oken sportovní haly   200 000,00
ISŠ F.‑Místek, výměna oken ve šk. kuchyni   130 000,00
ISŠ Karviná, Osvobození, opravy střech   200 000,00
ISŠ Karviná, Osvobození, výměna oken   1 070 000,00
ISŠobch Č. Těšín, rekonstrukce střechy 2 750 000,00  
ISŠobch Č. Těšín; oprava nádvoří, oken, střechy   600 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, GO strojů ve strojní dílně   400 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, oprava vod. řádu, soc. zař., fasády   400 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, opravy a nátěry střech a oken   1 100 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, reko a oprava kanalizace uč.díl. 2 000 000,00  
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, vymalování a vys. podkl. škol   600 000,00
SOŠ a SOU Havířov, Lidická, oprava a modernizace TV   900 000,00
SOŠ a SOU Havířov, Lidická, plynofikace kuchyně 600 000,00 200 000,00
SOŠ a SOU Havířov, Lidická, výměna oken v čp. 594,599,600   1 500 000,00
SOŠ a SOU Krnov; údržba objektů   930 000,00
SOŠ a SOU Ostrava, Vratimovská; reko čel. stěn budovy školy 1 596 780,00  
SOŠ a SOU Ostrava, Vratimovská; rekonstrukce elekt. instalace 950 000,00  
SOŠ telek. a SOU telek.Ostrava, Opavská; opravy a nátěry oken   300 000,00
SOŠ, SOU, OU a PrŠ Třinec; reko elektro a osvětl.v dílnách 918 000,00  
SOŠ, SOU, OU a PrŠ Třinec; reko ÚT a ohř.TUV vč.regul.topení 5 816 000,00  
SOU Odry; oprava fasády,stř. a okapů školy   479 687,20
SOU služeb a obch.Opava; oprava fasády budovy školy   1 180 000,00
SOU strojírenské Kopřivnice; výměna a nátěr oken   325 000,00
SOU technické F.‑Místek, reko plaveckého bazénu 2 619 657,60  
SOU TGM F.‑Místek, reko potrubí pro rozvod TUV a tepla 1 449 849,50  
SOUobch Ostrava, Na Mlýnici; opr.vodoinst. a svisl.kanal. na ul. Palackého   350 000,00
SOUstav a U, Opava; dostavba dílen Jánská 5 952 000,00  
SOUstr a OU Ostrava, Hasičská; rekonstrukce rozvodů vody 450 000,00  
SOUstr a OU Ostrava, Hasičská; výstavba PS a reko ÚT a TUV 7 000 000,00  
SPŠE a SOU Frenštát p. R.; fas. DM A,B,C-Komenského   350 000,00
SPŠE a SOU Frenštát p. R.; vým. oken školy a DM   520 000,00
SPŠE a SOU Frenštát p. R.; výst. učebny výpočet. techniky 950 000,00  
SZeŠ, SOUz a U Č.Těšín; sanace zdiva 3 200 000,00  
Střední odborná učiliště celkem 36 252 287,10 11 734 687,20
SOŠ a SOU pro TPM Ostrava, 17. listopadu; rekonstrukce kuchyně 3 400 000,00 0,00
Speciální střední odborné školy celkem 3 400 000,00 0,00
OU a PrŠ Havířov, Opletalova, oprava soc.zařízení   250 000,00
OU a PrŠ Ostrava,K. Pokorného; modernizace a opr. budovy školy   1 000 000,00
Speciální střední odborná učiliště celkem 0 1 250 000,00
SSŠ a IT Karviná, Bělidlo, opr. oken a fas, nátěr střechy, vým. dl.   600 000,00
SŠ F.‑Místek, reko rozvodu tepla a instalace termoventilů 212 000,00  
Ostatní zařízení související s výchovou a vzděláváním mládeže celkem 212 000,00 600 000,00
ZUŠ B.M. Havířov, oprava venkovní omítky ul. Sadová   250 000,00
ZUŠ Krnov; oprava učeben   459 551,00
ZUŠ Moravský Beroun; rekonstrukce střechy 609 924,00  
ZUŠ Orlová; výměna oken, vstupních dveří   870 000,00
ZUŠ Ostrava, J. Valčíka, výměna oken   200 000,00
Základní umělecké školy celkem 609 924,00 1 779 551,00
DDM Havířov, Na Nábřeží, rekonstrukce osobního výtahu 980 000,00 150 000,00
DDM Havířov; TZ Pstruží – vodovodní přípojka 1 050 000,00  
DDM Hlučín; rekonstrukce střechy objektu 349 083,21  
DDM Juventus Karviná, celková oprava TUV a SV   450 000,00
DDM Nový Jičín, nátěr oken   90 000,00
DDM Nový Jičín, oprava střechy   280 000,00
DDM Opava; sanace vlhkého zdiva 580 000,00  
DDM Ostrava, M. Majerové; rekonstrukce elektro stř. Polská 380 000,00  
Využití volného času dětí a mládeže celkem 3 339 083,21 970 000,00
DD a Spec.školy Vrbno p.P.; údržba objektů a zařízení   1 050 000,00
DD Budišov; reko MŠ na DD 5 345 000,00 1 085 999,90
DD Karviná, Vydmuchov, modernizace kuchyně 70 000,00  
DD se spec. školami F.‑Místek, bezbarierovy vstup a soc. zařízení 160 000,00  
Ústavy péče pro mládež celkem 5 575 000,00 2 135 999,90
 Celkem za Moravskoslezský kraj 68 683 360,81 47 313 009,95

z prostředků kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Organizace, název akce Skutečnost čerpání v Kč
investice neinvestice
ZvŠ a PŠ Český Těšín, učební pomůcky 44 999,90 30 000,00
Speciální základní školy celkem 44 999,90 30 000,00
Gymnázium Český Těšín, učební pomůcky 150 000,00 350 000,00
Gymnázium PB Frýdek‑Místek, nádstavba vstupního bloku (testituce) 822 983,80 1 376 993,20
Gymnázia celkem 972 983,80 1 726 993,20
SPŠ Bruntál; učební pomůcky 0,00 147 998,10
Střední odborné školy celkem 0,00 147 998,10
SOU technické OU a U Frýdek‑Místek, učební pomůcky 1 490 174,20 0,00
Střední odborná učiliště celkem 1 490 174,20 0,00
Celkem za Moravskoslezský kraj 2 508 157,90 1 904 991,30
Příloha 17 Přehled dosažených hospodářských výsledků za rok 2002
v tis. Kč
Název Hospodářský výsledek r. 2002
z hlavní činnosti z jiné činnosti celkem
00098779 Školní zahradnictví, Ostrava-Nová Ves, U Hrůbků 115 -2 012,32 18,76 -1 993,56
00850250 Služba škole Ostrava -94,45 0,62 -93,83
00852716 ZUŠ, Moravský Beroun, Dvořákova 349 -90,32   -90,32
61989011 Gymnázium s rozšířenou výukou cizích jazyků, Ostrava -81,84 18,98 -62,86
00848077 SOU, Šenovská 574, Šenov u Nového Jičína     0
00848361 DDM Nový Jičín     0
47998008 DDM Příbor     0
65893611 DDM Krnov     0
00846503 DDM Bruntál     0
00846465 Plavecká škola Bruntál     0
47655224 DDM Český Těšín     0
64628205 ZvŠ, Karasova, Ostrava     0
64628159 Speciální škola, Ukrajinská, Ostrava     0
64628132 Spec.MŠ při Městské nemocnici, Ostrava-Poruba, U Školky 1621     0
68899173 Spec. ZŠ, Lázeňská, Karviná     0
00847780 Stanice mladých techniků Havířov     0
60337273 DDM Havířov     0
66741335 Speciální škola, Komenského, Nový Jičín     0
00847895 ZvŠ a PoŠ, Mánesova, Havířov     0
00577090 SOU a OU, Komenského 112, Klimkovice -9,63 9,63 0
62331647 ZUŠ L. Janáčka, Vrchlického 1a/1471, Havířov-Podlesí     0
00100340 Integrovaná střední škola, Školní 416, Jablunkov     0
00601624 VOŠ, SPŠ, OA, Husova 1302, Kopřivnice -75,06 75,06 0
00850306 Ped.-psychol. poradna IV, Ostrava – Poruba, 17. listopadu 1123     0
60802774 Pedagogicko-psychologická poradna, Bruntál, Krnovská 9     0
00852813 Pedagogicko-psychologická poradna, Krnov, Nám.Hrdinů 1     0
61989321 Dětský domov, Ostrava – Slezská Ostrava, Bukovanského 25     0
61989339 Dětský domov, Ostrava – Hrabová, Reymontova 2a     0
47658061 Dětský domov, Nový Jičín, Revoluční 56     0
47998296 Dětský domov, Příbor, Masarykova 607     0
00852732 Dětský domov, Lichnov 253     0
64628191 ZvŠ, Halasova, Ostrava     0
64125912 Spec. šk., B. Smetany, Kopřivnice     0
70640726 ZvŠ, Wolkerova, Bílovec     0
70640718 ZvŠ, Horní, Frenštát pod R.     0
70640688 ZvŠ, Slunečná, Odry     0
60802791 ZvŠ a PoŠ, Hašlerova, Město Albrechtice     0
60780509 ZvŠ, Hlubčická, Krnov     0
60802782 ZvŠ, Masarykova, Mor. Beroun     0
18051642 SPV, Ostrava-Mariánské Hory, Mojmírovců 42     0
00602086 OA, VOŠ, Karasova 16, Ostrava -11,75 11,75 0
00601616 OA, Dukelská 350, Šenov u N. Jičína     0
00601152 SZdŠ, Dvořákovy sady 2, Opava     0
00601292 SPgŠ, SOŠ, Jiráskova 1a, Krnov     0
00601667 Gymnázium Bílovec, 17. listopadu 526     0
00601675 Gymnázium Nový Jičín, Palackého 50     0
00601357 Gymnázium Bruntál, Dukelská 1     0
00846431 ŠvP, Žižkova 134, Vrbno pod Pradědem -2,44 2,44 0
64628116 ZUŠ, Lidická 56, Ostrava-Vítkovice     0
62330357 ZUŠ, Tyršova 955, Frenštát pod Radhoštěm     0
62330322 ZUŠ Z. Buriana, Štramberská 294, Kopřivnice     0
62330292 ZUŠ, Derkova 1, Nový Jičín     0
60780541 ZUŠ, Krnov, Hlavní náměstí 9     0
65497902 DM, F. Šrámka 3, Ostrava     0
00601594 OU, Učiliště a Praktická škola, Sokolovská 45, Nový Jičín     0
00408999 SOU zemědělské, Na Hrázi 1449, Frýdek‑Místek     0
00409006 SOU zemědělské a OU, Komenského 215, Klimkovice     0
00100412 Střední odborné učiliště zemědělské, Olomoucká 18, Opava     0
64628141 Spec.MŠ při Městské nemoc., Ostrava-Poruba, Liptaňské n. 890     0
60337184 OU a Praktická škola, K. Pokorného 1742, Ostrava-Poruba     0
64125939 Spec. MŠ pro děti s vadami řeči, Kopřivnice, Sokolovská 406     0
00601985 SpŠ a zařízení pro sluchově postižené, Ostrava-Poruba 0,07   0,07
14613280 SOŠ a SOU, Frýdek‑Místek, Potoční 1094 -150,02 150,16 0,14
13644289 SOU technické, Sýkorova 1/613, Havířov-Šumbark -71,60 71,76 0,16
00601403 Gymnázium Frýdlant, TGM 1260 0,19   0,19
00577910 SOU, Odry, Sokolovská 1 0,27   0,27
47998164 DDM Odry 0,32   0,32
00852619 DD a Speciální školy, Vrbno pod Pradědem, nám. Sv. Michala 17 0,37   0,37
47813571 ZvŠ internátní, OU a Praktická škola, Velké Heraltice 0,45   0,45
60043652 Dětský domov, Brušperk, Sportovní 584 0,48   0,48
69610126 Speciální školy, Jablunkovská, Třinec 0,50   0,50
47658142 DDM Bílovec 0,67   0,67
00844985 SZdŠ, K.H.Borovského 2315, Karviná 0,73   0,73
47813580 Plavecká škola Opava 0,15 0,62 0,77
64120392 ZUŠ, Jablunkov, Mariánské náměstí 1 1,11   1,11
70640696 Speciální škola při Jodových sanatoriích, Hýlov, Klimkovice 1,32   1,32
00602043 SJŠ, Na Jízdárně 4, Ostrava 1,66   1,66
00849936 Ped.-psychologická poradna, Opava, Matiční dům, Rybí trh 7-8 1,87   1,87
00601632 SPŠe a SOU, Křižíkova 1258, Frenštát pod R. -70,07 72,09 2,02
00602060 Sportovní gymnázium, Ostrava-Zábřeh,Výškovická 2631 -0,58 2,72 2,14
47998300 DDM Kopřivnice 2,32   2,32
62330420 ZUŠ, Lidická 5, Klimkovice 2,46   2,46
62331621 ZUŠ B. Kulínského, Závodní 822, Petřvald 2,56   2,56
00849791 DDM Vítkov 2,63   2,63
47813199 ZvŠ, Gen. Svobody, Hlučín 2,79   2,79
62331493 Gymnázium s polským jazykem vyučovacím, Český Těšín -34,31 37,80 3,49
60045922 Ped.-psychologická poradna, Frýdek‑Místek, Palackého 130 -14,04 17,63 3,59
68321082 SZeŠ,SOU zemědělské a Učiliště, Tyršova 2, Český Těšín 3,80   3,80
60802561 ZvŠ, Školní náměstí, Rýmařov 4,11   4,11
61989185 ZUŠ, Hudební 6, Ostrava-Mar.Hory 4,22   4,22
68321261 Střední odborná škola a SOU, Lidická 600, Havířov-Šumbark -91,43 95,72 4,29
00601837 Odborné učiliště a Praktická škola, ČSA 4a, Hlučín 0,00 4,34 4,34
48004359 DDM Orlová 4,93   4,93
70640661 ZvŠ, Lomená, Příbor 5,06   5,06
45215995 ZvŠ a PoŠ, Čáslavská, Bohumín 5,23   5,23
47813181 ZvŠ, Dvořákovy sady, Opava 5,23   5,23
68899092 ZUŠ B. Smetany, Čajkovského 2217, Karviná-Mizerov 5,81   5,81
14450909 SOŠ dopravy a cestovního ruchu, Revoluční 92, Krnov   5,95 5,95
70640670 ZvŠ, Tovární, Studénka 5,60   5,60
47813091 Gymnázium Hlučín, Dr. Beneše 7/856 6,19   6,19
64628183 ZvŠ, Čkalovova, Ostrava 6,37   6,37
47813075 Gymnázium Opava, Krnovská 69/431   6,63 6,63
00601942 DDM Korunní, Ostrava 6,94   6,94
49590928 ZUŠ, Lidická 50, Příbor 7,30   7,30
63699214 SpMŠ pro děti s vadami řeči a sluchu, Frýdek‑Místek 7,32   7,32
00846457 Plavecká škola, Krnov 7,40   7,40
62331566 SPŠ stavební, Kollárova 2, Havířov 7,95   7,95
00847127 Stanice mladých turistů Frýdek‑Místek 8,44   8,44
70632090 Speciální školy, Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 7 8,85   8,85
62331663 ZUŠ B. Martinů, Na Schodech 1/256, Havířov-Město 9,24   9,24
63699141 ŠvP, Hrčava 10, Mosty u Jablunkova 9,45   9,45
45234370 Ped.-psychologická poradna II, Ostrava – Zábřeh, Kpt. Vajdy 1 9,47   9,47
47813466 Dětský domov, Budišov nad Budišovkou, Dukelská 636 9,59   9,59
00601411 Gymnázium P. Bezruče, ČSA 517, Frýdek‑Místek 9,91   9,91
00845311 SOŠ a SOU, Opava, Olomoucká 16 -0,15 10,15 10,00
64120368 DDM Vratimov 10,00   10,00
61989282 DDM Ostrčilova, Ostrava 10,05   10,05
47813148 SPŠ stavební, Mírová 3, Opava 3,53 6,78 10,31
00847861 ZvŠ a PoŠ, Polní, Orlová 10,92   10,92
63024616 ZvŠ, Komenského, Karviná 11,01   11,01
62330365 ZUŠ, Kostelní 110, Fulnek 11,65   11,65
62331701 ZUŠ, Žižkova 620, Bohumín-Nový Bohumín 11,81   11,81
60337346 SpMŠ pro děti s vadami řeči, Karviná-Hranice, Einsteinova 2849 11,83   11,83
60337320 OA, Sokola Tůmy 12, Český Těšín -72,72 85,17 12,45
62330381 Pedagogicko-psychologická poradna, Nový Jičín, Žižkova 3 12,96   12,96
61989274 SpŠ, Kpt. Vajdy, Ostrava 9,61 3,51 13,12
47813598 ZUŠ,Lidická 639, Vítkov 13,35   13,35
00845329 SOŠ a SOU telekomunikační, Ostrava-Poruba, Opavská 1119   13,49 13,49
00601977 Pomocná škola, Ostrava – Kunčice, Jeseninova 4 13,80   13,80
62331558 Gymnázium Havířov, Komenského 2/328 14,05   14,05
00852481 ZUŠ, Rýmařov, Čapkova 6 14,11   14,11
61989177 ZUŠ, Hlučínská 7, Ostrava-Petřkovice 14,58   14,58
61989266 ZvŠ, U Haldy, Ostrava 14,83   14,83
00601314 OA, SZeŠ, Žižkovo nám. 10, Bruntál -41,02 56,82 15,80
00847925 DDM Karviná 16,09   16,09
00535397 SOU, Ostrava-Přívoz, Na Mlýnici 36 0,11 16,11 16,22
62331680 ZUŠ, Slezská 1100, Orlová-Poruba 16,22   16,22
00577243 SOU, Frýdek‑Místek, T. G. Masaryka 541 5,47 10,80 16,27
47813504 ZUŠ, Slezská 74, Hradec nad Moravicí 16,73   16,73
00575585 SOU, OU a U, Fulnek, Kapucínská 281   16,84 16,84
00098701 Školní statek, Český Těšín, Slezská 1135   16,96 16,96
00844080 SZdŠ, Husovo nám. 1, Krnov 13,97 3,26 17,23
47813211 ZvŠ a PoŠ, Slezského odboje, Opava 17,35   17,35
60337494 OA, Polní 964, Orlová-Lutyně -127,92 145,50 17,58
00602141 SPŠ, Zengrova 1, Ostrava-Vítkovice -10,56 28,20 17,64
00851850 ŠvP, Karolinka, Bzové 330 -123,90 142,75 18,85
00100323 Střední odborné učiliště, Tyršova 59, Horní Benešov -181,38 200,41 19,03
00848166 Střední odborná škola a SOU, Tyršova 9, Nový Jičín 19,10   19,10
64120384 ZUŠ L. Janáčka, Frýdlant nad Ostravicí, Padlých hrdinů 292 19,86   19,86
00847054 ŠvP, Horní Lomná 128, Jablunkov 14,05 6,01 20,06
62331515 SPŠ, Žižkova 1818, Karviná -130,26 150,91 20,65
60780487 ZUŠ, Město Albrechtice, Tyršova 1 20,96   20,96
60337354 SpMŠ pro zrakově postižené děti, Karviná‑Fryštát 21,52   21,52
62331752 Pedagogicko-psychologická poradna, Karviná, Nejedlého 591 15,21 6,86 22,07
47813482 Spec.ZŠ pro zrak.postiž. a žáky s vad. řeči, Opava, Havlíčkova 1 20,14 1,94 22,08
00602051 SUŠ, Poděbradova 33, Ostrava 23,13   23,13
62330268 Zvláštní škola internátní, Fulnek, Sborová 81 23,36   23,36
62330373 ZUŠ, Radniční 12, Odry 23,55   23,55
00601349 Gymnázium Krnov, Smetanův okruh 2 23,78   23,78
47813474 SpMŠ pro tělesně postižené děti, Opava, Elišky Krásnohorské 8 23,83   23,83
00602001 DM, Krakovská 1095, Ostrava-Hrabůvka 23,96   23,96
13644254 ISŠ, Karviná-Nové Město, Osvobození 60 -463,76 487,79 24,03
00850292 DDM, Majerové, Ostrava 25,95   25,95
00849782 DDM Opava 26,39   26,39
61989223 ZUŠ, Edisonova 90, Ostrava-Hrabůvka 26,50   26,50
00847666 SOŠ veřejnosprávní, Masarykova 1313, Orlová 27,96   27,96
70640700 Speciální škola, Dlouhá, N. Jičín 28,01   28,01
13643479 SOU, Bruntál, Dukelská 5   29,41 29,41
62331540 Gymnázium Orlová, Masarykova 1313 30,47   30,47
00845256 Střední odborná škola a SOU, Vratimovská 681, Ostrava-Kunčice 2,94 27,70 30,64
62331710 ZvŠ a PoŠ, Pražská, Č. Těšín 31,02   31,02
47655216 Stanice mladých přírodovědců, Karviná 32,09   32,09
63731371 SOŠ a Střední odborné učiliště, Krnov, Opavská 49 15,58 17,71 33,29
60337389 Speciální mateřská škola, Havířov, Mozartova 2 33,39   33,39
60780533 ZUŠ, Horní Benešov, Nerudova 513 33,43   33,43
00846449 SSŠ Krnov 33,28 0,23 33,51
48004774 Dětský domov, Havířov‑Podlesí, Čelakovského 1 34,33   34,33
60802464 Dětský domov, Horní Benešov, Svobody 428 34,53   34,53
60780568 ZUŠ, Bruntál, nám. J. Žižky 6 35,30   35,30
00850225 Plavecká škola Ostrava 27,41 8,60 36,01
61955671 DDM Jablunkov 36,33   36,33
61989215 ZUŠ, U Jezu 4, Ostrava-Muglinov 37,88   37,88
61955680 DDM Bystřice 38,74   38,74
00098752 Školní statek, Opava, Englišova 526 -9,49 48,36 38,87
69610134 Speciální škola, Pionýrů, Frýdek‑Místek 39,79   39,79
62331582 Gymnázium Havířov, Studentská 11 39,82   39,82
62331655 ŠvP, Vlkovice 20, Fulnek 40,56   40,56
64628124 SpMŠ při Městské nem., Ostrava-Poruba, Na Robinsonce 1646 41,28   41,28
47813491 Speciální škola, Olomoucká, Opava 41,35   41,35
00847551 SSŠ Karviná 41,36   41,36
48004898 Dětský domov SRDCE, Karviná‑Fryštát, Vydmuchov 10 42,01   42,01
62330349 ZUŠ, Butovická 376, Studénka 3 43,60   43,60
62331795 Gymnázium Karviná, Mírová 1442 5,31 38,39 43,70
00602132 SPŠ, Kratochvílova 7, Ostrava -95,36 141,70 46,34
70632103 Speciální škola, Míru, Frýdek‑Místek 46,39   46,39
14616068 SOU, Vítkov-Podhradí -13,37 59,96 46,59
47658193 DDM Frenštát p.R. 47,57   47,57
61955574 ZUŠ, Třinec, Třanovského 596 49,06   49,06
47813105 Gymnázium Vítkov, Komenského 145 47,44 2,05 49,49
00602116 SPŠ stavební, Středoškolská 3, Ostrava 0,23 50,19 50,42
60802472 Dětský domov, Milotice nad Opavou 27 50,08 0,51 50,59
00602094 OA, Polská 1543, Ostrava 50,64   50,64
00849766 Stanice mladých techniků a přírodovědců, Opava 50,88   50,88
00842702 Gymnázium, Ostrava-Poruba, Čs.exilu 669 51,97   51,97
61989231 ZUŠ, 1. května 330, Ostrava-Poruba 53,05   53,05
64628213 ZvŠ, Ibsenova, Ostrava 53,05   53,05
13644301 SOU technické, OU a U, Pionýrů 2069, Frýdek‑Místek -3,60 60,07 56,47
62331205 Gymnázium, Bohumín, J. Palacha 794 15,38 42,66 58,04
61989193 ZUŠ, Keltičkova 4, Slezská Ostrava 58,16   58,16
47655259 ZvŠ a PoŠ, Vydmuchov, Karviná 59,63   59,63
00845027 SZdŠ, Divadelní 4, Nový Jičín 54,43 5,58 60,01
00576441 ISŠ-COP, Frenštát pod Radhoštěm   62,00 62,00
00561151 SZdŠ, Na Půstkách 68, Frýdek‑Místek 63,71   63,71
47813113 Mendelovo gymnázium, Opava, Komenského 5 -3,92 69,70 65,78
00562017 SPV, Havířov-Podlesí, Krásnohorské 29   67,61 67,61
60802669 Speciální škola, Rýmařovská, Bruntál 69,15   69,15
62330276 ZUŠ, Pivovarská 124, Bílovec 69,86   69,86
47813547 DDM Kravaře 70,41   70,41
00576701 SOU, Opava, Husova 6 2,81 68,64 71,45
13644271 SOŠ a SOU, Havířov-Suchá, Kpt. Jasioka 50 0,14 75,46 75,60
47813083 OA, Hany Kvapilové 20, Opava 61,10 17,00 78,10
64628175 ZvŠ, Těšínská, Ostrava 79,81   79,81
00577251 SPV, Frýdek‑Místek, Luční 483 80,40   80,40
00846881 Gymnázium a SOŠ, TGM 451, Frýdek‑Místek 81,56   81,56
47813555 DDM Hlučín 83,54   83,54
00601608 SZeŠ a SOU zemědělské, U Jezu 7, Nový Jičín -25,03 110,02 84,99
62331574 SPŠ elektro, Makarenkova 1, Havířov 86,21   86,21
64120422 ZUŠ, Brušperk 261 86,55   86,55
00577235 ISŠ, Český Těšín, Frýdecká 32   87,06 87,06
47658371 ŠvP, Prostřední Bečva 250 26,72 62,70 89,42
00849651 SSŠ Opava   93,75 93,75
00846279 Střední odborné učiliště technické, Soukenická 21, Krnov   94,14 94,14
00842745 Gymnázium Ostrava-Hrabůvka, Fr.Hajdy 66,00 28,25 94,25
00842737 Gymnázium Ostrava-Zábřeh,Volgogradská 6a 94,71   94,71
47813539 ZUŠ, Háj ve Slezsku, Nádražní 11, Háj ve Slezsku 97,54   97,54
00601641 Masarykovo gymnázium, Příbor, Jičínská 528 98,98   98,98
00100307 SOU zemědělské, OU a U, Nemocniční 11, Město Albrechtice   99,53 99,53
00842761 Matiční gymnázium Ostrava, Dr.Šmerala 25 46,89 53,87 100,76
47813121 SPŠ, SUPŠ Praskova 8, Opava 0,18 101,44 101,62
62330390 ZvŠ, Štramberská, Kopřivnice 106,98   106,98
62331442 DDM Rychvald 109,14   109,14
60337401 DDM Bohumín 109,37   109,37
68334222 DD se speciálními školami, Frýdek‑Místek, Bruzovská 328 112,65   112,65
00100331 Střední odborné učiliště lesnické, Bílá 144, Staré Hamry   119,18 119,18
64628221 ZUŠ, J. Valčíka 4413, Ostrava-Poruba 119,38   119,38
00846902 SJŠ, Frýdek‑Místek, Palackého 123 120,97   120,97
00601659 Gymnázium Frenštát, Martinská čtvrť 1172 39,18 86,78 125,96
00842753 Gymnázium Ostrava, Hladnovská 35 127,91   127,91
00601390 Gymnázium Třinec, Komenského 713 122,55 5,67 128,22
61955701 DDM Frýdek‑Místek 130,14   130,14
00601446 OU a Praktická škola, Opletalova 5, Havířov-Šumbark 133,86   133,86
47813172 ZvŠ a PoŠ, nám. J. Zajíce, Vítkov 139,85   139,85
47813563 Zvláštní škola internátní, Radkov‑Dubová 141 155,90   155,90
00849910 ZUŠ, U bašty 4, Hlučín 160,35   160,35
00562378 Centrum odborné přípravy stavebních oborů, Krnovská 9, Bruntál   168,75 168,75
61989291 DDM, Gurtěvova, Ostrava 181,80   181,80
62331698 ZUŠ, Orlovská 495, Rychvald 179,48 4,40 183,88
47813512 ZUŠ, Solná 8, Opava 185,31   185,31
00601331 Gymnázium Rýmařov, Sokolovská 34 121,53 66,85 188,38
00601373 OA, Palackého 123, Frýdek‑Místek 71,05 117,84 188,89
63731983 ZUŠ, Sologubova 9/A, Ostrava-Zábřeh 189,40   189,40
00844691 Integrovaná střední škola, Lískovecká 2089, Frýdek‑Místek 40,18 149,26 189,44
00602159 Gymnázium Olgy Havlové, Ostrava-Poruba, M. Majerové 1691 196,46   196,46
61955655 Služba škole, Frýdek‑Místek   203,92 203,92
47813521 ZUŠ Václava Kálika, Nádražní okruh 11, Opava 204,39   204,39
00602027 Střední zahradnická škola, Žákovská 20-22, Ostrava 132,98 94,16 227,14
00489875 SOU zemědělské a Odborné učiliště, Julia Sedláka 16, Rýmařov 231,96   231,96
47811927 Dětský domov, Melč 4 232,83   232,83
47811919 Dětský domov, Opava, Rybí trh 14 233,21   233,21
00601322 SPŠ, Kavalcova 1, Bruntál 61,81 175,79 237,60
00845299 Integrovaná střední škola – COP, Kolofíkovo nábřeží 51, Opava   242,78 242,78
00577260 SOU a OU, Ostrava-Hrabůvka, Krakovská 1095   249,57 249,57
00601381 SPŠ, 28. října 1598, Frýdek‑Místek 141,48 116,44 257,92
00602124 SPŠ chemická, Středoškolská 1, Ostrava 180,04 80,46 260,50
60043661 Dětský domov, Čeladná 87 281,45   281,45
00600920 SZdŠ a VOŠ, Jeremenkova 2, Ostrava-Vítkovice 294,77   294,77
00575933 ISŠ, Ostrava-Poruba, Příčná 1108 294,62 2,09 296,71
00602078 Janáčkova konzervatoř, Českobratrská 40, Ostrava 296,16 1,09 297,25
61989207 ZUŠ, Sokolská 15, Ostrava 298,67   298,67
00845183 SOU strojírenské a OU, Hasičská 49, Ostrava-Hrabůvka 2,55 301,64 304,19
13644297 OU a U, Havířov-Šumbark, Školní 2/601 305,62   305,62
62331639 Gymnázium, Český Těšín, Frýdecká 30 151,28 154,80 306,08
47813369 Zařízení škol.stravování Matiční dům, Rybí trh 7-8, Opava   310,96 310,96
00848042 Střední odborné učiliště strojírenské, Husova 1162, Kopřivnice 298,23 16,63 314,86
62330403 SIS Nový Jičín   315,54 315,54
00845213 SOU stavební a dřevozpracující, U Studia 33, Ostrava-Zábřeh   322,39 322,39
61989258 Zvláštní škola internátní, Ostrava – Slezská Ostrava, Na Vizině 28 327,42   327,42
68899106 ZUŠ P. Kalety, Sokola Tůmy 10, Český Těšín 332,88   332,88
00846660 SOŠ, SOU, OU a Praktická škola, Lánská 132, Třinec III -367,71 704,75 337,04
14451093 SOŠ dopravní, SOU a U, Ostrava-Vítkovice, Moravská 2 304,80 36,15 340,95
13644319 SOŠ a SOU pro tělesně postiženou mládež, Ostrava-Poruba 415,19 20,03 435,22
18054455 SOU stavební a Učiliště, Opava, Boženy Němcové 22 5,57 444,58 450,15
13644327 Integrovaná střední škola, Na Jízdárně 30, Ostrava -24,86 526,93 502,07
47813130 Masarykova SZeŠ a SOU zemědělské, Opava, Purkyňova 12 604,67 3,42 608,09
00601861 VOŠ a Hotelová škola, Tyršova 34, Opava 419,92 279,41 699,33
61955744 DDM Třinec 792,27   792,27
66932581 SOŠ a SOU, Bohumín, Revoluční 529 306,17 1 005,20 1 311,37
   Celkem 9 108,16 9 964,67 19 072,83
Příloha 18 Počet ředitelství škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi na území Moravskoslezského kraje k 1. lednu 2003
Obec s rozšířenou působností SpŠ ZUŠ SVČ ŠJ Celkem
Bílovec 15 3         18
Bohumín 7 4         11
Bruntál 17 16         33
Český Těšín 9 2         11
Frenštát p. Radh. 7 2         9
Frýdek‑Místek 39 16 1 1     57
Frýdlant n. Ostr. 9 2         11
Havířov 26 21         47
Hlučín 17 5         22
Jablunkov 16 5       1 22
Karviná 17 17         34
Kopřivnice 15 5       1 21
Kravaře 8 2   1     11
Krnov 19 16 1     5 41
Nový Jičín 22 12         34
Odry 8 2         10
Opava 46 35       10 91
Orlová 14 6         20
Ostrava 77 60   3   1 141
Rýmařov 9 10     1   20
Třinec 21 6         27
Vítkov 7 4         11
Celkem 425 251 2 5 1 18 702

Úřední hodiny pro veřejnost:

Po, St: 8:00‑17:00 hod.

Út, Čt: 8:00‑14:30 hod.

Pá: 8:00‑13:00 hod.