Muzeum v Bruntále

Muzeum v Bruntále, příspěvková organizace
Zámecké nám. 1/7, 792 01 Bruntál
IČO: 00095354
statutární zástupce: Ing. Ema Havelková, MBA

Muzeum v Bruntále je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje slučující poslání regionálního muzea, působícím ve sběrné oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku, a správy památkových objektů. Je přímým pokračovatelem městského muzea, jehož počátky spadají do let 1898 až 1907, kdy z muzejní společnosti vznikl muzejní spolek. Bruntálské muzeum, které bylo od roku 1953 muzeem okresním, převzalo postupně do své péče i nejvýznamnější památkové objekty v okrese: zámek Bruntál, ve kterém od roku 1957 sídlí, zříceninu hradu Sovince a kosárnu v Karlovicích.
Muzeum v Bruntále pečuje o tisíce předmětů kulturní povahy – vedle muzejních sbírek, které čítají více než 50 tisíc sbírkových předmětů, se jedná i o mobiliární fond zámku. Kromě stálých expozic vykonává odbornou činnost (ediční a publikační, přednášky, besedy a exkurze) a každoročně pořádá řadu výstav, komentovaných prohlídek a kulturních akcí pro širokou veřejnost.

Zámek Bruntál

Bruntálský zámek je znám široké veřejnosti jako sídlo velmistra Řádu německých rytířů. Původně gotický hrad u městských hradeb z poslední čtvrtiny 15. století byl mezi lety 1582–1608 přestavěn pány z Vrbna v renesanční zámek originálního půdorysu tvaru kruhové výseče. Do dnešní barokní podoby byl zámek upraven v letech 1766-1771, kdy již patřil Řádu německých rytířů. V současnosti představuje areál zámku v Bruntále samotný zámek a přírodně krajinářský zámecký park se salou terrenou, městským opevněním a kamennými plastikami. Interiéry zdobené štukami a nástěnnými malbami jsou zařízené původním převážně barokním mobiliárem. Je zde umístěna zámecká obrazárna s díly italských, holandských, vlámských a německých mistrů 16. – 18. století, bohatá zámecká knihovna i knihovna hradu Sovince.
V sálech nejstarší části zámku – v tzv. Starém paláci z konce 15. století – jsou zpřístupněny dvě stálé muzejní expozice: Příroda Bruntálska a Řemeslo má zlaté dno – řemesla a živnosti bruntálského regionu. Další původně hospodářské prostory (kuchyň, komory, sklady, konírna) v přízemí zámku jsou využívány jako výstavní sály určené k instalaci krátkodobých výstav z vlastních sbírek muzea i sbírek jiných subjektů.

Hrad Sovinec

Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1329–1332. Hrad jednoduché dispozice – na vrcholu skaliska stála válcová věž – bergfrit s přilehlým palácem, byl v poslední čtvrtině 14. století rozšířen Pavlíkem ze Sovince o předhradí. Počátkem 16. století Pňovští ze Sovince vybudovali v prostorách nynějšího 5. nádvoří paláce, spojené hradbou, které ve 3. čtvrtině 16. století renesančně upravili páni z Boskovic. V poslední čtvrtině 16. a na počátku 17. století Vavřinec Eder ze Štiavnice a Jan starší Kobylka z Kobylího zdokonalili opevnění hradu stavbou dělostřeleckých bašt. V roce 1623 Sovinec získal Řád německých rytířů, který v letech 1627–1643 vybudoval kolem hradu mohutné barokní opevnění; přesto švédská vojska generála Torstensona hrad na podzim 1643 dobyla. V 50. letech 19. století zde byl řádový seminář a v letech 1867–1894 Moravskoslezská lesnická škola. Za druhé světové války byli na hradě vězněni francouzští váleční zajatci. V roce 1945 Sovinec vyhořel, v současnosti je postupně rekonstruován.
V rekonstruovaných prostorách hradu – v Jižním paláci, purkrabství, konírnách, tzv. Remteru a v budovách bran – jsou instalovány expozice týkající se historie objektu a hlavní věž hradu slouží jako vyhlídka. Na hradě příležitostně probíhají výstavy, jsou zde pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků a prezentace tradičních řemesel.

Kosárna v Karlovicích

Podle datace na kabřinci byl objekt postaven v roce 1600, dle jiné literatury byl postaven někdy po roce 1690. V průběhu doby trvání hamrů (1645-1725) patřil objekt ke stavu knížecí Horní hamerní hutě. Po zrušení železáren objekt koupil a zvětšil kosař Jan Michal Hartel, který zde vyráběl drát, kosy a různá jiná nářadí. Následně se areál rozrostl a v roce 1845 se skládal ze zděného objektu kosárny s hrázděnou obytnou částí v patrech, dřevěného mlýna, stájí, stodoly a špýcharu, zděného chléva a kapličky. V roce 1974 areál zakoupilo Okresní vlastivědné muzeum v Bruntále pro rekreaci, ale jeho mimořádné stavební a památkové hodnoty mu předurčily úlohu muzea. Dnes je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje, ve správě Muzea v Bruntále a prezentuje se jako muzeum venkovského bydlení a lesnictví.
V kosárně jsou instalovány dvě hlavní expozice, a to expozice lesnictví, která seznamuje se všemi lesnickými činnostmi (pěstováním, ochranou i využitím lesa od minulosti do současnosti), a expozice bydlení, představující rekonstrukci dvou z původně tři domácností od poslední třetiny 19. století. Expozice bydlení zahrnuje v přízemí výměnek se sklepem, v patře domácnost lesníka včetně kuchyně, pracovny, ložnice a pokoje babičky, vybavené mobiliářem a doplňky především z 1. poloviny 20. století. Expozice zemědělského nářadí a náčiní je umístěná ve stodole a prezentuje zemědělské a lesnické pracovní činnosti spojené se životem na vesnici na počátku 20. století. Veřejnosti je přístupný také samostatně stojící zděný chlév.
Vzhledem ke své unikátnosti, jak z hlediska architektonického, tak i dispozičního, byl objekt bývalé kosárny prohlášen v roce 2014 za národní kulturní památku.