Tisková zpráva – Zeď záznamů je hotová. Mural na ostravských Bazalech je výpovědí o zdejší historii i atmosféře

Přes 500 kilogramů barev vyrobených ze stavebního a průmyslového odpadu. Betonová zeď o ploše přes tisíc metrů čtverečních. Celkem 25 dnů intenzivních prací a desítka umělců v čele s Bogym. Výsledek? Ambiciozní streetartové dílo na ostravských Bazalech. V pondělí 19. září v 19 hodin se uskuteční slavnostní vernisáž, její součástí bude komentovaná prohlídka díla i baníkovská hymna v aranži Janáčkovy filharmonie Ostrava.

„Umění má budit vášně, má vyvolávat diskuze. Skvěle se to podařilo i v případě velkoformátového díla, které během léta vzniklo na opěrné zdi na Bazalech. Umělec Bogy má hodně fanoušků, kteří jsou z jeho výtvoru nadšení, a vyrojili se samozřejmě i odpůrci. Je to dobře, bylo by hodně podezřelé, kdyby se kolem tak výrazného obřího díla nic nedělo. Jsem přesvědčený, že se přístup lidí k muralu bude postupem času měnit a vyvíjet, a že jej nakonec většina lidí přijme. Líbí se mi nápad, že velkému třesku předcházel baníkovský první výkop, na zdi je zachycena uhelná historie našeho kraje nebo boj za svobodu. Zmiňuje se, jak je naše krajské město zelené, a že má budoucnost. A nechybí tam ani láska, nápis Jano, miluji Tě byl na zdi ještě dlouho před tím, než jsme dostali nápad na ni něco nechat vytvořit,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka a připomněl, že zeď i přilehlá silnice s chodníkem je ve vlastnictví kraje. Kraj ji proto nechal za 3,5 milionu korun opravit a připravit pro tvorbu. Z krajského rozpočtu byly pokryty i náklady na vznik díla, vyčísleny byly na 1,1 milionu korun.

Výtvarný návrh, podle kterého dílo vzniklo, vzešel jako vítěz z výtvarné soutěže Mural Bazaly, jejíž zadavateli byly statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj. Ostrava se ujala organizace soutěže, také zaplatila její náklady a finanční odměny pro tři návrhy, které za nejlepší označila porota složená nejen ze zástupců kraje a města, ale i z odborníků na umění.

“Mural na Bazalech ukazuje, že v Ostravě dokážeme realizovat jedinečné počiny, které posouvají naše město dál. Vyvolávají diskuzi, emoce, ukazují na rezervy, které máme ve veřejném prostoru i jako společnost. A to je dobře, protože jen tak se můžeme posouvat vpřed. Nyní při pohledu na hotové dílo musím znovu ocenit přínos umělecké soutěže, kdy jak samotný umělec, tak porota dokázali odhadnout, co obrázek na papíře udělá v reálném měřítku. Je to impozantní. A děkuji i kraji za možnost spolupráce na celém projektu,“ sdělila náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.

Výtvarník Jan Bogy Lörincz začal na zdi tvořit v prvním srpnovém týdnu. U zdi strávil celkem 25 dnů, jen po dva dny mu práci překazilo počasí. „Rád bych poděkoval studentům, kteří se na vzniku muralu podíleli. Štětek a válečků se chopilo celkem 9 skvělých lidí z ostravské Střední umělecké školy, Fakulty umění Ostravské univerzity a umprumky v Uherském Hradišti. Další studenti uměleckých škol se v minulém týdnu zúčastnili workshopu výroby pigmentů z odpadních materiálů. Dozvěděli se o technologiích zpracování v domácích i průmyslových podmínkách, drcení a mletí si i sami vyzkoušeli. Bylo to příjemné zakončení celého projektu. A ještě si teď dovolím pozdravit pana Radima. U zdi totiž jednou zastavilo auto, jeho řidič mě přemlouval, abych za nápis Jano, miluji tě, připsal jeho jméno. Je celkem škoda, že jsem mu nemohl vyhovět. Radime, třeba to klapne jindy,“ řekl autor Muralu Bazaly Jan Bogy Lörincz a doplnil, že na zdi využil 3 barvy vyrobené z pigmentů z koksového prachu z koksovny Jan Šverma v Mariánských Horách, cihel z bývalého dolu Jan Maria u ostravského Hranečníku a mletého vápence.

ANOTACE DÍLA: Zeď našeho kmene. Zeď záznamů.
MOTIV: Dílo volně ztvárňuje zásadní události minulé. Vše začalo prvotním Výkopem (Baník 100let), až pak následoval Velký třesk a vznik života. Fosilní usazeniny překvapí svým hořením prarodinu z Landeku – kámen hoří! Černý kámen svým teplem přitahuje lidi z daleka. Vidina lepšího života. Zkoumání podzemí. Zaslepení červenou vlajkou. Klíč k nové době, a Ostrava dnes. Betonová stěna, její vzhled a struktura zůstává částečně zachována pro její nespornou estetickou hodnotu. Tahy a linie jsou provedeny hrubě, surově a můžou připomínat jeskynní malby.