Tisková zpráva – Paní Anna oslavila stovku, je stále aktivní a plná energie

Anna Geryková se narodila 8. března 1923 v Mořkově. Už přes dvacet let je spokojenou klientkou krajského Domova Duha. Sté narozeniny oslavila s jeho zaměstnanci a ostatními uživateli, ke gratulantům se připojil i náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil, starosta Nového Jičína Stanislav Kopecký a starostka rodného Mořkova Ivana Váňová.

„Paní Aničce přeji spoustu radosti a co nejpevnější zdraví. Její životní příběh je důkazem její síly a odhodlání. Jako malé dívce jí umřela maminka, a tak pomáhala v domácnosti i v hospodářství. V pouhých dvanácti letech nastoupila do služby, následně do dalších zaměstnání. Dokázala si našetřit na dům a s pomocí blízkých jej dokonce i postavit. Protože neměla vlastní děti, s láskou podporovala své neteře a synovce. Jak sama říká, až bydlení v Domově Duha jí přineslo klid a pohodu, což mě velmi těší. Novojičínský domov je krajská příspěvková organizace, je skvělé, že si zdejší život klienti pochvalují,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil.

Paní Anna Geryková se narodila 8. 3. 1923 v Mořkově jako jedna ze čtyř dětí. Dětství neměla jednoduché. Po smrti maminky musely děti pomáhat v domácnosti i hospodářství. Po ukončení obecní školy nastoupila ve dvanácti letech do služby, pak pracovala v novojičínském Tonaku, následně v Tatře v Kopřivnici. Když jí bylo bezmála osmdesát let, rozhodla se prodat svůj dům a přestěhovat se do Domova Duha v Novém Jičíně, zde pobývá od 15. 8. 2001. I přes to, že paní Anna pochází ze čtyř dětí, má dnes z blízké rodiny už jen jednoho synovce, pana Jana Geryka, který ji pravidelně v domově navštěvuje.

Paní Geryková byla celý život velmi společenská, milovala zájezdy, na které jezdila s kolegy z práce nebo se spoluobčany z Mořkova, těšila ji práce kolem domu, ráda pracovala na zahradě. V současné době jí trápí především potíže s nohama. Den tak tráví paní Geryková většinou v polohovacím křesle, ráda si povídá, je stále plná energie a zájmu o okolní dění, ráda se zúčastňuje společných aktivit v domově, zejména kavárniček, společného tvoření a menších výletů. Říká, že možná jí osud nadělil tolik let jako náhradu za ztracené dětství.